Evropa riskuje, že se stane "muzeem", pokud nezmění přístup k AI, varuje švédský premiér

"Musíme v Evropě opravdu přidat. Americká a čínská ekonomika rostly za posledních 20 let mnohem rychleji než evropské ekonomiky," uvedl Kristersson na technologické konferenci Techarena ve Stockholmu. "Pokud to nezměníme, Evropa se skutečně stane jakýmsi muzeem ve srovnání s ostatními částmi světa," dodal.

Kristersson není jediný evropský lídr, který upozorňuje na potřebu větších investic a pružnější regulace. Na nedávném summitu Paris AI Action oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron investici 109 miliard eur do AI. Do projektu se zapojili zahraniční investoři, například ze Spojených arabských emirátů, i domácí firmy jako Iliad, Orange a Thales.

Macron zároveň srovnal tuto částku s pětinásobně vyšší investicí 500 miliard dolarů, kterou minulý měsíc představil bývalý americký prezident Donald Trump v rámci projektu Stargate AI. K tématu se vyjádřila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která oznámila, že EU mobilizuje celkem 200 miliard eur na podporu AI v Evropě.

Na summitu v Paříži vystoupil také americký viceprezident JD Vance, který kritizoval evropské úřady za příliš přísnou regulaci namísto podpory růstu AI.

"Chceme, aby naši evropští přátelé přistupovali k této nové technologii s optimismem namísto obav," prohlásil Vance a zdůraznil, že USA jsou lídrem v oblasti AI a potřebují, aby Evropa místo restrikcí vytvořila příznivější podmínky pro rozvoj této technologie.

Američtí technologičtí lídři již dříve kritizovali Evropský akt o AI (AI Act), který vstoupil v platnost letos a představuje první komplexní regulační rámec pro umělou inteligenci. Zatímco EU argumentuje potřebou ochrany proti rizikům spojeným s AI, USA i technologické firmy se obávají, že přísná pravidla mohou Evropu zpomalit v globálním technologickém závodě.

Zdroj: CNBC