Inflace v Česku podle předběžných údajů ČSÚ v únoru podle očekávání klesla na 2,7 % z lednových 2,8 %

"Inflace je sice stále zvýšená, ale bezpečně se pohybuje v rámci tolerančního pásma centrální banky. V průběhu letošního roku bychom se mohli dočkat ještě dvou snížení úrokových sazeb ČNB. Vzhledem k lednovému růstu cen zemědělských výrobců o 9,1 % lze předpokládat, že inflační tlaky budou pokračovat u potravin. Situace v rostlinné výrobě by se mohla zlepšit s příchodem nové úrody od tuzemských producentů. Komplikovaněji se jeví situace u živočišné výroby. Celkově lze říci, že se daří držet pod kontrolou inflaci u zboží. Příznivě se vyvíjejí i ceny energií pro koncové spotřebitele. Inflační tlaky ale přetrvávají u služeb, které dále výrazně zdražují. Značnou nejistotu znamenají celní války, které by již zanedlouho mohly zasáhnout i Evropskou unii," uvedl k odhadu ČSÚ hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

"V meziročním srovnání inflaci táhly vzhůru podobně jako v lednu ceny potravin, alkoholu a tabáku, které vzrostly o 4,7 % (v lednu +4,8 %). Tato oblast způsobila odchylku oproti naší prognóze, jelikož jsme předpokládali, že cenová dynamika zrychlí nad 5 %. Ve srovnání s lednem ovšem cenová hladina poklesla o 0,7 %. Nadále rostou svižným tempem ceny služeb, které byly meziročně vyšší o 4,7 %, meziměsíční dynamika zpomalila oproti lednu pouze nepatrně na 0,7 %. Inflaci ve službách se tak zatím evidentně nepodařilo umravnit. Ceny zboží se meziměsíčně snížily o 0,2 % a v meziročním srovnání růst zvolnil z 1,7 % na 1,4 %. Nadále nízká poptávka zejména po průmyslovém zboží brzdí celkovou inflaci, na čemž se vzhledem k vývoji ve světě nic měnit nebude," okomentoval data Martin Kron, analytik z Raiffeisenbank.

Potěšilo ho, že ceny energií dále klesají. Meziměsíčně byly nižší o 0,1 % a v meziročním srovnání došlo k poklesu o 3,6 % (v lednu -2,4 %). "V případě hypotetické situace, kdy by nebyly do indexu spotřebitelských cen zahrnuty právě ceny energií, je odhadováno, že by inflace dosahovala až 3,6 %. Poslední makroekonomická prognóza ČNB odhadovala únorovou inflaci na 2,6 %. Výsledek je tedy nad jejím odhadem, nicméně není to úplně překvapivé vzhledem k tomu, že již lednová inflace skončila nad predikcí ČNB. Tento výsledek tak toho pro bankovní radu mnoho nemění. Rizika budou hodnocena stále jako mírně proinflační, zejména v souvislosti s cenami potravin a služeb. Důležitý bude vývoj mezd na konci loňského roku. Pokud mzdová dynamika výrazně nezpomalila (odhad náš i ČNB zní +7 % nominálně), předpokládáme, že bankovní rada na březnovém zasedání opět přeruší cyklus uvolňování měnové politiky a dopřeje si více času na vyhodnocení dalších příchozích dat," doplnil Kron.

S tím tak docela nesouhlasí hlavní ekonom Banky CREDITAS Petr Dufek. "ČNB má stále určitý prostor pro doladění své měnové politiky, a úrokové sazby proto ještě snížit může," napsal v reakci na oznámená data. Nepříjemnou zprávou je podle něj zvýšení jádrové inflace (očištěné o vliv cen energií, potravin a tabáku) z lednových 3,1 % na 3,2 %. Na první pohled jde sice jen o symbolický nárůst, ale stále nad horní hranicí tolerančního pásma ČNB. "Další nepříznivou zprávou je pokračující vysoký růst cen služeb, který stejně jako před měsícem dosáhl 4,7 %. Je vidět, že zvládnout inflaci ve službách se stále nedaří, mimo jiné v důsledku rostoucí poptávky spotřebitelů. Inflaci letos fakticky brzdí jen ceny energií, které ji budou pozitivně ovlivňovat i v nadcházejících měsících. Inflace se ale na cílová dvě procenta letos nejspíše nedostane. Hlavní riziko aktuálně představují nevyzpytatelné ceny potravin. Do inflace se ovšem začnou v dalších měsících ve vyšší míře propisovat i rostoucí ceny bytů na českém trhu," upozornil dále.

ČR - meziroční míra spotřebitelské inflace

Zdroj: ČSÚ