Zaměstnanecké trendy: Generace Z si nejlépe rozumí s AI, boomeři se cítí nejzdravěji a nejšťastnější jsou hybridní zaměstnanci

Výzkum se zabýval péčí o zaměstnance jako jednou z nejcennějších hodnot ve vztahu zaměstnavatel–zaměstnanec. Mimo jiné zkoumal, jak zaměstnavatelé podporují zaměstnance v klíčových pracovních, ale i životních situacích, a prokázal souvislost mezi mírou této péče a spokojeností zaměstnanců. A také s benefity, které jim zaměstnavatelé poskytují, například pojištěním.

Nejšťastnější zaměstnanec

Zaměstnanci napříč obory v roce 2024 obecně uváděli, že se cítí v práci šťastnější a mají silnější pocit sounáležitosti než v roce 2023. Skupiny, které hlásily největší nárůst štěstí v práci, byli pracovníci kombinující práci v kanceláři s home office (o 9 procentních bodů více než ostatní). Nejméně šťastnou skupinou jsou naopak zaměstnanci generace Z, kteří se narodili v letech 1997 a 2010. Pouze 62 % z nich říká, že jsou v práci spokojeni, zatímco zástupci generace X (narození v letech 1965–1979), Y (narození v letech 1980–1996) a také boomerů (1946–1964) uvádějí spokojenost mezi 66-67 %.

Nejzdravější jsou ti nejstarší

Pouze třetina zaměstnanců z generace Z uvedla, že se cítí komplexně zdravá, tedy fyzicky i duševně, ale také po stránce finanční a sociální. Průměr mezi ostatními věkovými kategoriemi (staršími) byl podstatně vyšší (44 %). Paradoxně jako nejzdravější se cítí generace baby boomers, alespoň tak své zdraví vidí téměř 57 % jejích zástupců, kteří se narodili do roku 1964 a jejichž pracovní kariéra pomalu končí. Generace Z také častěji než ostatní prožívá v práci frustraci a 37 % jejích zástupců pociťuje stres, depresi a vyhoření. Z ostatních pracovníků stejné pocity prožívá v průměru jen pětina.

Podle staršího lokálního průzkumu MetLife pouze v České republice a na Slovensku považuje 7 z 10 zdejších zaměstnanců svůj zdravotní stav za dobrý nebo velice dobrý. Pokud zdravotní problémy mají, jsou často spojeny právě s prací, ať už jde o stres, nedostatečný spánek, problémy se zrakem, nebo zdravotní důsledky sedavého způsobu života.

Hybridní model práce vítězí

Studie přinesla i další zajímavé zjištění. Zatímco v roce 2023 zaměstnanci pracující v kanceláři a částečně na home office vykázali srovnatelnou úroveň uspokojení z práce jako ti, kteří plně pracovali jen "na dálku", loni se "nůžky rozevřely". Štěstí zaměstnanců pracujících v hybridním modelu se zvýšilo o 9 procentních bodů, takže šťastných se v práci cítí 75 % z nich, a naopak ti, kteří svoji činnost plně vykonávají mimo kancelář, vykázali pokles na 64 %. U pracovníků působících trvale na pracovišti zůstala spokojenost meziročně relativně stabilní a v porovnání s ostatními dvěma kategoriemi nejnižší (61 %).

Hybridní model zkracuje dobu dojíždění do kanceláře a poskytuje flexibilitu ve výběru místa, odkud budou lidé pracovat. Mohou si práci lépe rozvrhnout, pokud chtějí mít na nějaký úkol klid, pracují z domova, ale v případě potřeby mají dostatek příležitostí pro týmovou spolupráci a interakci v kanceláři. V konečném důsledku jim tento model přináší lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.

Každý to vidí jinak

Ze studie také vyplynulo, že zaměstnavatelé (88 %) se obecně domnívají, že svým zaměstnancům poskytují dostatek péče, přičemž meziročně se tento ukazatel zvýšil o 1 procentní bod. Také zaměstnanci potvrzují meziroční nárůst péče, a to dokonce o 2 procentní body, ale myslí si to stále pouze 60 % z nich.

Kde se vzala tak výrazná disproporce ve vnímání péče o zaměstnance ze strany zaměstnavatelů a zaměstnanců? Zaměstnanci stále častěji očekávají podporu zaměstnavatelů během zásadních momentů, které mají velký dopad na jejich život a jejichž důležitost si zaměstnavatelé mnohdy ani neuvědomují. Jde o důležité milníky v pracovním i soukromém životě, například nemoc, nutnost postarat se o člena rodiny, ztrátu blízkého člověka, neplánované finanční problémy a další.

AI a zaměstnanci

Výzkum se poprvé zabýval postoji zaměstnanců k umělé inteligenci (AI). Optimisté převažují nad pesimisty (29 % ku 16 %). Více zaměstnanců si myslí, že AI pozitivně ovlivní jejich práci a kariéru. Také celkem významná část zaměstnanců (46 %) uvedla, že AI dobře rozumí, ale existují rozdíly mezi jednotlivými podskupinami – mužů bylo 56 %, ženy tak odpověděly jen v 37 %.

Jednoznačně nejlépe si s AI rozumí generace Z (61 %), která nezažila svět bez internetu nebo mobilního telefonu. Zástupci generace Y s AI pracují v nadpoloviční většině (58 %) a u dalších generací již porozumění umělé inteligenci klesá (generace X 39 %, baby boomers 25 %). Míru porozumění AI zvyšuje také úroveň vzdělání uživatelů a jejich finanční zajištění, například rozdíl v chápání AI mezi členy domácností s vyššími a nižšími příjmy je pětinový.

_{Průzkum MetLife mezi zaměstnavateli zahrnoval 2 595 rozhovorů s osobami, které rozhodují o benefitech, a s osobami, které mají na ně vliv, ve společnostech s nejméně dvěma zaměstnanci. Průzkum mezi zaměstnanci zahrnoval 2 809 rozhovorů se zaměstnanci na plný úvazek ve věku od 21 let a starších ve společnostech napříč mnoha obory s nejméně dvěma zaměstnanci.}

Zdroj: MetLife