Evropské akcie ve čtvrtek oslabovaly, v pátek burzy na starém kontinentu kvůli velikonočnímu svátku zůstanou zavřené

Panevropský index STOXX Europe 600 ve čtvrtek klesl o 0,13 % na 506,42 bodu, německý DAX oslabil o 0,49 % na 21 205,86 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 0,60 % na 7 285,86 bodu. Britský index FTSE 100 den zakončil s kosmetickým ziskem 0,06 bodu na 8 275,66 bodu.

Nedařilo se mimo jiné akciím společností AIB Group (-4,19 %), Pandora (-3,52 %) nebo Hermés International (-3,22 %). Naopak v plusu skončily cenné papíry firem Puma (+4,06 %), Carlsberg (+3,61 %) či Siemens Energy (+10,53 %), která zveřejnila předběžné hospodářské výsledky za druhé fiskální čtvrtletí a zlepšila celoroční výhled.

Rada guvernérů Evropské centrální banky ve snaze podpořit ekonomiku podle očekávání snížila základní sazbu o 25 bazických bodů na 2,40 % a depozitní zredukovala také o čtvrt procentního bodu na 2,25 %. Jde o sedmé uvolnění měnové politiky za 12 měsíců. Část analytiků připouštěla, že by banka mohla sazby srazit i o 50 bazických bodů, převažoval ale názor, že bude spíše opatrná, aby nevyvolala paniku ohledně vyhlídek evropského hospodářství.

ECB - úrokové sazby (základní a depozitní, v %), zdroj: tradingeconomics.com

Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová na tiskové konferenci po konci jednání řekla, že rozhodnutí snížit sazby o čtvrt procentního bodu bylo jednomyslné. Potvrdila pokračování dezinflačního příběhu, ale varovala, že inflace by se mohla zvýšit, pokud by došlo k narušení dodavatelských řetězců kvůli měnícím se obchodním politikám jednotlivých zemí. Na konkrétní dopady cel je ale podle ní potřeba si počkat.

Lagardeová zdůraznila, že centrální banka bude vývoj ekonomiky eurozóny bedlivě sledovat a bude na každém měnověpolitickém jednání o nastavení sazeb rozhodovat podle dostupných dat. "Žádný předem daný plán vývoje sazeb neexistuje," upozornila. Vyjádřila také přesvědčení, že ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí vzrostla, a řekla, že je potřeba pracovat na posílení produktivity, odolnosti a konkurenceschopnosti evropského hospodářství a firem.

Za celý uplynulý týden STOXX Europe 600 přidal 4,03 %, FTSE 100 se zvýšil o 3,91 %, DAX si připsal 4,08 % a CAC 40 zpevnil o 2,55 %.

Nejdůležitější čtvrteční události na evropských trzích

• Úrokové sazby Evropské centrální banky opět klesly. Rada guvernérů ve snaze podpořit ekonomiku podle očekávání snížila základní sazbu o 25 bazických bodů na 2,40 % a depozitní zredukovala také o čtvrt procentního bodu na 2,25 %. Jde o sedmé uvolnění měnové politiky za 12 měsíců. Část analytiků připouštěla, že by banka mohla sazby srazit i o 50 bazických bodů, převažoval ale názor, že bude spíše opatrná, aby nevyvolala paniku ohledně vyhlídek evropského hospodářství.
• V důsledku rostoucího geopolitického napětí a obav z technologické závislosti na USA začínají evropské společnosti zvažovat přechod k domácím cloudovým řešením. Podle generálního ředitele OVHCloud Benjamina Revcolevschiho se výběr cloudového poskytovatele stává strategickým rozhodnutím.​
• Německý index výrobních cen v březnu meziročně klesl o 0,2 %. Čekal se naopak růst o 0,4 % po únorovém zvýšení o 0,7 %. Proti únoru index klesl o 0,7 %, když se čekal pokles jen o 0,1 % po únorovém snížení o 0,2 %.

Výsledková sezóna

• Předběžné výsledky společnosti Siemens Energy za druhé fiskální čtvrtletí ukázaly meziroční nárůst tržeb o 20,7 % na 9,96 miliardy eur a zisk 615 milionů eur. Oba údaje překonaly konsenzuální očekávání, která byla 9,3 miliardy eur, respektive 372 milionů eur. Společnost nyní očekává srovnatelný růst tržeb mezi 13 a 15 % proti dřívějšímu odhadu růstu o 8 až 10 %. Ziskovou marži před započtením mimořádných položek čeká mezi 4 a 6 %, dosud vyhlížela 3 až 5 %. Čistý zisk by pak podle ní měl za celý rok dosáhnout až miliardy eur, zatímco dosud se čekal nulový výsledek.
• Francouzský luxusní gigant LVMH zaznamenal v prvním čtvrtletí pokles tržeb o 3 %, přičemž generální ředitel Bernard Arnault oznámil strategii zaměřenou na nejvyšší segmenty trhu. Společnost zároveň čelí otázkám ohledně nástupnictví, neboť Arnault usiluje o prodloužení věkové hranice pro výkon funkce až na 85 let.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Čína vzkázala britské vládě, že by měla férově zacházet s čínskými investory ve společnosti British Steel, jinak hrozí oslabení důvěry čínských podniků v investice ve Spojeném království. Varování přichází dva dny poté, co britské úřady převzaly kontrolu nad firmou kvůli obavám o zachování výroby oceli.
• Společnost Sony oznámila zvýšení ceny své konzole PlayStation 5 Digital Edition v Evropě, Austrálii a na Novém Zélandu. Firma jako důvod uvádí vysokou inflaci a kolísání měnových kurzů. Změna přichází v době rostoucí globální nejistoty, kterou dále vyhrotily nově zavedené celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa.
• Švýcarsko: Index výrobních a dovozních cen v březnu meziročně klesl o 0,1 % (únor: -0,1 %), meziměsíčně se zvýšil o 0,1 % (odhad: +0,2 %, únor: +0,3 %).
• Automobilka Stellantis zúžila výběr nového generálního ředitele na pět kandidátů, z toho dva interní. Rozhodnutí by mělo padnout do konce prvního pololetí. Firma čelí výzvám v podobě amerických cel a komplikovaného přechodu na elektromobilitu.
• Index ekonomické nálady ZEW pro Německo se v dubnu zřítil na -14 bodů z březnových 51,6 bodu, čekal se výsledek 9,3 bodu. Index hodnocení současné situace se naopak zvýšil na -81,2 bodu z březnových -87,6 bodu, když se čekalo -86 bodů.
• Průmyslová výroba v eurozóně v únoru posílila. Meziročně se zvýšila o 1,2 %, čekal se přitom pokles o 0,8 % po lednovém snížení o 0,5 % (revidováno ze stagnace). Proti lednu výroba v evropském měnovém bloku stoupl o 1,1 %, čekal se růst jen o 0,2 % po lednovém zvýšení o 0,6 % (revidováno z +0,8 %). V meziročním srovnání vykázala průmyslová výroba v eurozóně první růst od dubna 2023.
• Podíl nezaměstnaných ve Spojeném království za tři měsíce do konce března zůstal na 4,4 %, jak se čekalo. Vyplývá to ze zprávy organizace ILO. Počet zaměstnaných lidí se za tu dobu zvýšil o 206 tisíc, v předchozím tříměsíčním období vzrostl o 144 tisíc. Průměrný výdělek včetně bonusů meziročně vzrostl o 5,6 %, čekal se růst o 5,7 % po zvýšení o 5,6 % v předchozím období.
• Eurozóna: Index ekonomické nálady ZEW se v dubnu propadl na -18,5 bodu z březnových 39,8 bodu, čekal se výsledek 14,2 bodu.
• Německo: Index velkoobchodních cen v březnu meziročně stoupl o 1,3 % (únor: +1,6 %), meziměsíčně se snížil o 0,2 % (odhad: +0,2 %, únor: +0,6 %).
• Světová obchodní organizace (WTO) varuje, že nové americké celní politiky, zejména vysoká cla na čínský dovoz, způsobí v roce 2025 pokles globálního obchodu o 0,2 % místo původně očekávaného růstu o 2,7 %. Obchod mezi USA a Čínou by se mohl propadnout až o 91 %, což by mohlo vést k dlouhodobému snížení světového HDP až o 7 %.
• Americká přepravní platforma Lyft expanduje na evropský trh akvizicí společnosti FreeNow, kterou dosud vlastnily automobilky BMW a Mercedes-Benz. Za 175 milionů eur získává přístup do více než 150 měst v devíti evropských zemích, včetně Londýna, Paříže, Frankfurtu a Milána.
• ​Internetová společnost Google ze skupiny Alphabet čelí ve Spojeném království hromadné žalobě za údajné zneužití svého dominantního postavení na trhu internetového vyhledávání. Žaloba tvrdí, že praktiky Googlu, který ve vyhledávání na internetu "téměř absolutně dominuje", vedly ke zvýšení nákladů na reklamu, což se následně promítlo do vyšších cen pro spotřebitele. Žaloba požaduje od Googlu odškodnění ve výši pěti miliard liber.
• Tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně se v březnu snížilo o desetinu procentního bodu na 2,2 %. Potvrdila to středeční finální zpráva statistického úřadu Eurostat. Meziměsíční růst cen byl také potvrzen na úrovni 0,6 %, v únoru se ceny meziměsíčně zvýšily o 0,4 %.
• Meziroční inflace ve Spojeném království v březnu klesla na 2,6 % z únorových 2,8 %. Vyplývá z údajů, které ve středu zveřejnil britský Úřad pro národní statistiku (ONS). Analytici čekali růst spotřebitelských cen tempem 2,7 %. Jádrová inflace, která nezahrnuje volatilní ceny energií, potravin, alkoholu a tabáku, byla 3,4 %, což je mírný pokles z únorových 3,5 %. Podle ONS byly oblastmi přispívajícími k poklesu inflace hlavně volnočasové a kulturní aktivity a pohonné hmoty.
• Eurozóna: Běžný účet v únoru po sezónním očištění skončil přebytkem 34,3 miliardy eur (odhad: 37,3 miliardy eur, leden: 40,3 miliardy eur).

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Světový lídr v oblasti luxusního zboží LVMH - Moët Hennessy Louis Vuitton zaznamenal v prvním čtvrtletí meziroční pokles tržeb o 3 %, a nenaplnil tak očekávání analytiků, kteří počítali s jejich mírným růstem. Hlavní příčinou poklesu tržeb byl 9% propad v segmentu vín a destilátů, zejména kvůli slabší poptávce po koňaku v USA a Číně, která je navíc ovlivněna geopolitickým napětím. Klíčová divize módy a koženého zboží, která v roce 2024 tvořila 78 % zisku společnosti, vykázala pokles o 5 %. Prodeje hodinek zůstaly beze změny.
• Výsledky Ericsson v 1Q: Upravený EBIT 6,21 miliardy SEK (odhad: 5,09 miliardy SEK), tržby 55,03 miliardy SEK (odhad: 55,51 miliardy SEK).
• Společnost ASML Holding, přední světový producent zařízení pro výrobu čipů, oznámila za první čtvrtletí čistý zisk 2,36 miliardy eur. Čisté tržby dosáhly 7,74 miliardy eur. Zisk je mírně vyšší, než trhem očekávaných 2,30 miliardy eur, tržby naopak za očekáváním 7,80 miliardy eur mírně zaostaly.

Zdroj: CNBC