Může si Německo dovolit dávat na obranu 5 % HDP?
V Haagu v úterý začíná summit NATO, kde se očekává rozhodnutí o výrazném navýšení obranných výdajů členských zemí. Německo, které zatím vydává 2 % HDP, by podle nové dohody mělo stejně jako ostatních 31 členů aliance do roku 2035 investovat až 5 % HDP do armády a oblastí souvisejících s obranou. Bude to ekonomicky udržitelné?
Německo patří k zemím, které návrh USA na zvýšení obranných výdajů podporují. Nově by 3,5 % HDP mělo směřovat přímo do obrany a 1,5 % by připadlo na širší bezpečnostní potřeby, jako jsou infrastruktura nebo kybernetická bezpečnost. V absolutních číslech by to pro německý rozpočet znamenalo každoroční navýšení výdajů o desítky miliard eur.
Podle ekonoma Huberta Bardta z institutu IW Köln ale není dlouhodobé financování takového skoku bez zvýšení daní a rozpočtových škrtů v jiných kapitolách reálné. Berlín sice již uvolnil fiskální pravidla tak, aby výdaje na obranu částečně obešly ústavní "dluhovou brzdu", ale i tak hrozí, že porostou úrokové náklady a omezí se prostor pro jiné výdajové priority.
Německo již nyní čelí napjaté rozpočtové situaci. Přestože vláda kancléře Friedricha Merze schválila mimořádný infrastrukturní fond ve výši 500 miliard eur, další zadlužování naráží na politické i ekonomické limity, a to včetně pravidel EU pro rozpočtovou disciplínu. Ta lze sice za výjimečných okolností obejít, ale jen dočasně.
Ekonomka Emilie Höslinger z mnichovského institutu Ifo upozorňuje, že výraznější zadlužování sice přináší krátkodobou flexibilitu, ale střednědobě zatíží státní rozpočet vyššími náklady na obsluhu dluhu. Úplné financování obrany formou úvěrů by podle ní ani nebylo dlouhodobě udržitelné.
Podle Jense Boysena-Hogrefeho z Kielského institutu pro světovou ekonomiku by Německo zvládlo skok na 5 % HDP krátkodobě, ale dlouhodobě by to vyžadovalo zásadní reformu veřejných výdajů. Zdůrazňuje, že již samotný cíl 3,5 % na "klasickou" obranu je pro příští roky jen složitě dosažitelný.
Z historického hlediska by plánovaná úroveň výdajů na obranu představovala bezprecedentní posun. Podle analytiků je možná, ale za cenu výrazného přehodnocení rozpočtových priorit a s dostatečnou časovou přípravou.
Otázkou zůstává, zda je politická vůle k takto razantnímu přesměrování zdrojů, zejména v době, kdy evropské ekonomiky čelí tlaku na investice do transformace energetiky, digitalizace či sociální stability. Summit NATO v Haagu tak vetkne další střípek do mozaiky dlouhodobého dilematu: Bude si umět Německo a s ním celá Evropa umět vybrat mezi bezpečností a fiskální zodpovědností?
Zdroj: CNBC
