Představitelé Fedu se rozcházejí v názoru na další nastavení úrokových sazeb
Představitelé americké centrální banky se na červnovém zasedání neshodli na tom, jak razantně by se měly snižovat úrokové sazby. Rozdělovaly je obavy z inflace způsobené cly a známky slábnoucího trhu práce. Zápis ze zasedání ze 17.-18. června ukazuje, že většina členů volí vyčkávací přístup.
Zasedání skončilo jednomyslným rozhodnutím ponechat základní úrokovou sazbu v pásmu 4,25–4,50 %, kde se nachází od prosince. V dokumentu se ale objevily známky rostoucího rozkolu ohledně dalšího postupu. Zatímco někteří vidí prostor pro snižování sazeb už letos, jiní volají po opatrnosti.
Většina účastníků uvedla, že určité snížení sazeb v letošním roce by mohlo být vhodné. Inflaci způsobenou cly vnímají jako "dočasnou a mírnou", přičemž upozorňují na možné zpomalení ekonomiky a zaměstnanosti. Otázkou však zůstává, jak hluboko sazby nakonec klesnou.
Názory se různí, několik představitelů se domnívá, že ke snížení může dojít už v červenci, zatímco jiní nevidí důvod k jakýmkoli úpravám v roce 2025. Guvernéři Michelle Bowmanová a Christopher Waller již dříve naznačili ochotu podpořit snížení sazeb, pokud se inflace udrží pod kontrolou. Přesné jméno každého člena v zápisu uvedeno není.
Několik představitelů Fedu se domnívá, že současná úroveň sazeb je už blízko "neutrální úrovně". To znamená, že další snižování nemusí být nutné nebo bude omezené. Upozorňují také, že inflace zůstává nad cílovými 2 %.
Powell opakovaně prohlašuje, že se při nastavení měnové politiky nebude řídit politickým tlakem. I on ale volí opatrný přístup, dokud nebude k dispozici více dat. Zápis celkově odráží konsenzus, že současná strategie umožňuje pružně reagovat na vývoj.
Zdroj: CNBC
