Fed znovu uvolnil měnovou politiku. Členové měnového výboru se ale názorově rozcházejí

Guvernér Stephen Miran preferoval snížení základní úrokové sazby o půl procentního bodu, naopak stabilitu sazeb požadovali prezidenti poboček centrální banky v Kansasu Jeffrey Schmid a v Chicagu Austan Goolsbee.

Po třetím snížení sazeb v řadě se teď pozornost trhu stáčí k tomu, jak se bude měnová politika v USA vyvíjet v roce 2026, a to hlavně v kontextu konce mandátu Jeromea Powella v čele Fedu v polovině května. Americký prezident Donald Trump vybírá Powellova nástupce a netají se tím, že chce do čela instituce nominovat takzvanou holubici, tedy člověka nakloněného dalšímu uvolňování měnové politiky.

Ve vyhlídkách vývoje měnové politiky nejsou jednotní ani ekonomové. Část jich upozorňuje na přetrvávající zvýšenou inflaci v USA při celkově slušné kondici americké ekonomiky, jiní primárně hledí na slábnoucí trh práce. Otázkou tak podle nich je, kterou část ze svého dvojího mandátu centrální banka upřednostní, zda zajištění cenové stability, nebo dosažení maximální zaměstnanosti.

Americká ekonomika se na jaře zotavila z propadu v prvním čtvrtletí způsobeného dopady obchodní politiky prezidenta Donalda Trumpa. HDP Spojených států se v období od dubna do června v přepočtu na celý rok zvýšil o 3,8 %. V prvních třech měsících roku ekonomika anualizovaně klesla o 0,6 %. Mezitím ale inflace od dubna do září narostla z 2,3 % až na 3 %.

Ti, kdo sázejí na další uvolňování měnové politiky, pak často zmiňují také možnou politizaci Fedu s ohledem na tlak Bílého domu na pokles sazeb i kvůli řízení nákladů na obsluhu vysokého státního dluhu.

V prosinci vedení Fedu také zaktualizovalo ekonomickou prognózu. Podle té růst ekonomiky Spojených států letos dosáhne 1,7 % (zářijová predikce: 1,6 %), příští rok zrychlí na 2,3 % (září: +1,8 %) a v roce 2027 dosáhne 2 % (září: +1,9 %).

Inflace vyjádření indexem výdajů na osobní spotřebu (PCE) má letos být 2,9 % (září: 3,0 %), příští rok má klesnout na 2,4 % (září: 2,6 %) a v roce 2027 má sestoupit na 2,1 % (proti září beze změny). Na 2% cíl Fedu má inflace sestoupit v roce 2028.

Nezaměstnanost má letos dosáhnout 4,5 % (oproti září beze změny) a v dalších dvou letech má sestoupit na 4,4 % (proti září beze změny), respektive na 4,2 % (září: 4,3 %).

Vyhlídky členů měnového výboru pro sazby (takzvaná dot plot projekce) naznačují, že mnoho prostoru pro uvolňování měnové politiky už není. Pro příští rok vyhlíží jedno snížení základní sazby o čtvrt procentního bodu, v roce 2027 se pak má krok zopakovat.

Fed původně zahájil snižování sazeb loni v září, kdy základní úrok zredukoval o půl procentního bodu z pásma 5,25–⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠5,50 %. V listopadu i v prosinci 2024 sazby snížil o čtvrt procentního bodu. Letos v lednu byl ale cyklus uvolňování měnové politiky pozastaven a znovu sazby klesly až v září.

Prezident Donald Trump po nástupu do Bílého domu začal Fed tlačit k dalším snížením úrokových sazeb, centrální banka ale výzvám nepodlehla. Powell opakovaně upozorňoval, že snížení sazeb není možné, protože není zřejmé, jak se do inflace promítnou nová cla na dovozy do USA, a zároveň připomínal, že Fed je nezávislý a apolitický a řídí se výhradně ekonomickými daty a na nich založenými výhledy.

Kromě rozhodnutí o sazbách Fed v prosinci také oznámil, že obnoví nákupy státních dluhopisů. Tím navázal na informaci z říjnového zasedání, že ještě tento měsíc zastaví snižování své bilance. Krok přichází uprostřed obav z napětí na trzích s overnight financováním. Centrální banka začne nákupem státních pokladničních poukázek v hodnotě 40 miliard dolarů, a to od pátku. Očekává přitom, že nákupy "zůstanou několik měsíců zvýšené" a následně budou pravděpodobně "výrazně sníženy".

Komentář expertů z XTB

Zdroj: Fed, CNBC, Reuters