Tři fáze investorského života
Každý investor by měl předtím, než vůbec začne vkládat peníze do finančních produktů, poznat svůj vztah k riziku, finanční možnosti a investiční horizont. A následně by měl vědět, v jaké fázi svého investičního procesu se nachází.
Základní fáze života investora lze popsat jako akumulaci, údržbu a distribuci. I když to na první pohled nemusí vypadat důležitě, každý investor by měl mít alespoň hrubý přehled o tom, v jaké fázi se nachází a jak dlouho v ní ještě bude. Když ani sám investor neví, ve které fázi se nachází, může to vést k chybám a nedorozuměním, jež následně ústí ve zbytečné ztráty.
Akumulace
V akumulační fázi investor nakupuje aktiva v rámci svého důchodového plánu, tvorby majetku, za účelem zachování hodnoty peněz a podobně. V této fázi by se investoři neměli obávat propadů, spíše naopak. Nejlepší by pro ně byl scénář, ve kterém by nyní začal dlouhý medvědí trend, což by jim zaručilo levnější nákupy po delší dobu. "Netuším, k čemu jsou 35letému člověku nová maxima na trhu," říká investiční manažer a poradce Joshua Brown z Ritholtz Wealth Management.
Zpravidla ovšem lidé preferují klidní prostředí, a to i na akciovém trhu. Když ceny aktiv klesají, investoři mají pocit, že by se jim měli vyhýbat. Na rostoucích trzích mají lidé navíc pocit, že za růstem hodnoty jejich portfolií jsou jejich vlastní schopnosti, jakkoli to mnohdy není pravda.
Udržování
Tato fáze je poněkud složitější. Investor již má něco naspořeno a vzhledem k postupujícímu věku jsou případné ztráty méně žádoucí, protože možnost je napravit klesá společně s časem zbývajícím do konce investice. Náklady jsou také pravděpodobně na maximu, protože je potřeba se starat o rodinu, dovolené jsou dražší a delší, koníčky bývají náročnější a podobně.
Problémem může být i neexistence přesné hranice mezi jednotlivými fázemi. To může vést k nejasnostem ohledně alokace aktiv, množství investovaných peněz v porovnání s tím, co investor vydělá, a tak dále. I proto se stává, že investoři v této fázi vyhledávají finanční poradce, protože již nemají na mysli pouze růst, ale i ochranu portfolia a již dosažených výnosů.
Distribuce
V této fázi by měli investoři sklízet ovoce svého snažení a vybírat peníze z portfolií, aby financovali svůj důchod, případně pomáhali svým dětem, řešili dědictví a tak dále. Mnoho lidí si uvědomí, že jsou sice dobří ve spoření (když se jim podařilo nahromadit dost peněz), ale neumí peníze správně utrácet. Vlastně jde o největší výzvu pro ty, kteří byli dosud úspěšní (ostatní mohou alespoň přemýšlet o tom, kde udělali chybu).
Lidé by si měli uvědomit, že utrácení peněz v 80 letech určitě nebude jednodušší a více uspokojující než v 60 nebo 70. Dalším argumentem pro to, aby lidé v této době již vysloveně nešetřili, je to, že nikdy neví, kdy jejich životní cesta skončí, a nemají zaručeno, že se vyššího věku vůbec dožijí.
Zdroj: The Reformed Broker
