Jak sklon výnosové křivky (ne)souvisí s vývojem americké ekonomiky?
Inverze křivky výnosů amerických vládních dluhopisů trvá u některých splatností již měsíce. Co to v historii (ne)znamenalo pro americkou ekonomiku, přibližuje David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.
V předchozím článku na téma americké výnosové křivky jsem ukázal, že inverze křivky zvyšuje pravděpodobnost recese, ale že tato pravděpodobnost má daleko k jistotě. Aktuální rozdíl mezi desetiletými a tříměsíčními výnosy naznačuje recesi v USA s pravděpodobností necelých 30 %. Navíc je zde riziko, že je signál znejasněn intervencemi americké centrální banky, která uměle snížila především dlouhodobé dluhopisové výnosy skrze programy odkupů aktiv.
Dále jsem poukázal na to, že sklon výnosové křivky zahrnuje informace o vývoji ekonomiky. Nezměnil se náhodou vztah mezi sklonem křivky a hospodářským růstem? Dnes je čas na odpověď.
Změnil. Když sklon výnosové křivky poklesl o 100 bodů, ekonomický růst v průměru zpomalil o půl procentního bodu. V průměru.
Tento koeficient se totiž v čase měnil. Když odhad neprovedeme za celé období od 60. let do 1Q2019, ale postupně pro desetileté periody, uvidíme jasně míru této změny. Ještě v 70. letech takový pokles sklonu křivky (100 bodů) znamenal snížení růstu ekonomiky za rok o zhruba 2 procentní body, zatímco v letech 2001-2010 byl již dopad poblíž nuly.
Změnila se i významnost tohoto vztahu, respektive rozptyl výsledků. Například na konci grafu se ukazuje, že by inverze křivky mohla dokonce indikovat vyšší růst ekonomiky. Tento odhad je ovšem statisticky nevýznamný, koeficient se příliš nevzdaluje od nuly.
Proč je informace o budoucím ekonomickém růstu zahrnutá ve sklonu výnosové křivky méně hodnotná? Zasáhla snad výnosovou křivku nějaká mutace? O tom více někdy příště.
Zdroj: Česká spořitelna
