Odbory vyzvaly na pondělí ke stávce ve všech německých závodech Volkswagenu

"Výstražné stávky začnou ve všech závodech v pondělí," oznámil Gröger. Žádné podrobnosti neuvedl. Dohoda vedení a odborů o zákazu stávek vypršela sobotní půlnocí. Výstražné stávky v Německu obvykle trvají několik hodin až jeden den, napsala agentura Reuters.

Volkswagen podpálil kolektivní smlouvu a záleží na vedení, jak dlouhý a tvrdý konflikt bude, uvedl Gröger. "Pokud to bude nutné, bude to nejtěžší bitva o kolektivní smlouvu, jakou kdy Volkswagen zažil," dodal.

Mluvčí Volkswagenu sdělil, že firma respektuje právo zaměstnanců účastnit se stávky. Podnik podle něj přijal opatření, aby se stávka co nejméně dotkla zákazníků. Společnost věří v "konstruktivní dialog" a v to, že se podaří "dosáhnout trvalého a kolektivně podporovaného řešení".

Spor se týká mezd přibližně 120 000 zaměstnanců v závodech kmenové značky Volkswagen, kde platí zvláštní dohoda o mzdách. Vedení zatím odmítá jakékoli jejich zvýšení, naopak plánuje snížení mezd o deset procent vzhledem k tíživé situaci koncernu. Na stole je také uzavření závodů a propouštění. Obě strany sporu se sejdou k dalšímu kolu jednání o mzdách 9. prosince.

Naposledy se konaly stávky ve všech šesti velkých závodech VW v západním Německu v roce 2018. Tehdy se jich podle IG Metall zúčastnilo více než 50 000 zaměstnanců.

Mocný odborový svaz kovodělníků uvedl, že je připraven "na sociální konflikt, jaký Spolková republika nezažila již desítky let". Krize v největší evropské automobilce se vyostřuje v čase kampaně před německými předčasnými volbami plánovanými na únor.

Volkswagen zahájil v září bezprecedentní snižování nákladů. Cílem jsou úspory ve výši několika miliard eur, aby firma známá vysokými náklady na zaměstnance obnovila konkurenceschopnost.

Podle Grögera se o chystaných opatřeních konala tři kola jednání mezi vedením a odbory. "Rozdíly v názorech jsou stále obrovské," zdůraznil vyjednavač IG Metall.

Volkswagen je největší evropský výrobce aut, potíže má i kvůli elektromobilům

Koncern Volkswagen je největším evropským výrobcem osobních automobilů, jeho součástí je rovněž česká automobilka Škoda Auto, po několika dekádách expanze má nejširší tovární zázemí v regionu. Zároveň se ale potýká s potížemi kolem přechodu na elektromobilitu. Plány na masové rozšíření produkce čistě elektřinou poháněných vozů koncernu zatím příliš nevycházejí, a to jak z technických důvodů, tak kvůli poměrně nízkému zájmu zákazníků.

Ještě před dvěma lety šéf značky VW Thomas Schäfer uvedl, že Volkswagen hodlá nejpozději od roku 2033 vyrábět v Evropě pouze elektromobily. Koncernový šéf Oliver Blume tehdy také sdělil, že se celý koncern bude snažit urychlit přechod k elektromobilům. Cílem koncernu bylo podle Blumeho slov vystřídat do roku 2025 amerického konkurenta Tesla na pozici největšího výrobce elektromobilů na světě. To se ale nedaří.

Tempo změn v automobilovém průmyslu směrem k elektromobilitě výrazně urychlila emisní aféra VW, pro kterou se vžil název dieselgate. Vypukla v září 2015, když americká agentura pro životní prostředí odhalila, že německý koncern instaloval do dieselových motorů podvodný software. Ten dokázal falšovat výsledky emisních testů na ekologicky velmi přívětivé hodnoty. Aféra mimo jiné způsobila dlouhodobé snížení poptávky po autech s naftovým motorem.

Volkswagen loni prodal 771 000 elektromobilů, což je sice o třetinu více než v předchozím roce, tento segment nicméně pokrývá pouze 8,3 procenta z celkového prodeje skupiny. Letos pak prodeje elektromobilů klesají, ve třetím čtvrtletí jich dodal koncern celosvětově 189 400, skoro o deset procent méně než ve stejném období loni. Prodeje lídra trhu, americké Tesly dosáhly 462 890 vozů. Světová dvojka, čínská BYD, od července do září prodala 443 426 elektromobilů.

Čína ovlivnila evropský automobilový průmysl levnými elektromobily, což vyvolalo zavedení cel Evropskou unií, která mají zabránit, aby tyto vozy zaplavily evropský trh. Evropským výrobcům zatím chybí masově rozšířený levný elektromobil, chystá ho například Volkswagen, který se ale zatím potýká s vysokými výrobními náklady. Ty mají evropské automobilky vůbec vyšší než čínská konkurence, zejména co se týká výdajů na pracovní sílu.

Podle analýzy agentury Reuters, vycházející z memoranda rady zaměstnanců, jsou například náklady Volkswagenu na pracovní sílu výrazně vyšší i ve srovnání s německou konkurencí VW. Podíl příjmů vynaložených na pracovní sílu ve Volkswagenu sice celosvětově klesl z 18,2 procenta v roce 2020 na 15,4 procenta v roce 2023, je to ale stále relativně vysoké číslo. Značky BMW, Mercedes-Benz nebo Stellantis v roce 2023 na zaměstnance vynaložily 9,5 až 11 procent příjmů.

Evropské automobilky včetně Volkswagenu v poslední době masivně investovaly do kapacit a vývoje technologií. Těžce je ale zasáhla nižší poptávka po elektromobilech, než se očekávalo. Čínští výrobci navíc těží z toho, že se už před lety soustředili na vývoj a výrobu elektromobilů včetně baterií a nesnažily se předstihnout západní značky na poli vozů se spalovacími motory. U elektrických aut mají nyní Číňané podle řady expertů výrazný náskok.

Volkswagen před nedávnem avizoval, že zvažuje, že poprvé ve své 87leté historii přikročí k uzavírání továren v Německu. VW v září po 30 letech formálně vypověděl dohodu o zajištění pracovních míst, která bránila propuštění zaměstnanců v jeho německých podnicích. Propouštění chce VW snížit náklady a zvýšit konkurenceschopnost. Hlavní značka VW se již léta potýká s vysokými náklady a podle výnosů výrazně zaostává za koncernovými společnostmi jako Škoda, Seat a Audi.

Zdroj: ČTK