Světová mapa podnikatelských rizik

Společnost Coface, globální lídr v pojištění firemních pohledávek, předpokládá, že by globální hospodářský růst měl v roce 2017 dosáhnout 2,7 % po 2,6 % v roce 2016. Na růstu se budou podílet především rozvíjející se ekonomiky, které mají v letošním roce podle očekávání Coface růst o 4,7 %. Pozitivně se projeví hlavně zotavení ekonomik Brazílie a Ruska, které budou kompenzovat zpomalení čínského růstu. U rozvinutých ekonomik se čeká stabilní růst v průměru o 1,6 %.

Mezinárodní obchod by měl podle Coface v letošním roce růst o 2,4 % (mezi lety 2008 a 2015 to bylo v průměru o 2,2 %). Světový trh ale ohrožuje rozmach protekcionistických opatření, která zavádí například nová administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tyto kroky budou mít zpočátku menší dopad na samotné USA, výrazně se ale projeví v zemích, které do Spojených států ve velkém vyvážejí. Jedná se například o Mexiko, Salvador, Honduras či Ekvádor, z asijských zemí pak Vietnam nebo Thajsko.

Vysoká závislost Mexika na vývozu do USA, který tvoří 7 % HDP země, v kombinaci s vyšší inflací a poklesem investic vedly Coface ke snížení ratingu rizikovosti podnikatelského prostředí Mexika na úroveň B, což představuje značné riziko. Oproti tomu zlepšení podnikatelského prostředí se předpokládá v Argentině, která by po složitém roce měla začít těžit z uskutečněných hospodářských reforem. V případě Argentiny, kterou tolik neohrožuje nástup Donalda Trumpa, zvyšuje Coface rating na B.

S napětím očekávané volby

V letošním roce budou ve vyspělých ekonomikách podnikatelské prostředí ohrožovat především politická rizika. Obzvlášť evropské státy s napětím očekávají výsledky několika důležitých voleb, které se v následujících měsících uskuteční. Nejistotu by mohly způsobit především francouzské prezidentské volby, jejichž favoritka Marine Le Penová se netají úmyslem přehodnotit členství země v EU a v krajním případě prosazovat i její vystoupení z unie.

Loni se indikátor politického rizika zvýšil v průměru o 13 bodů pro Francii, Itálii, Španělsko, Německo a Británii. Pokud by mělo dojít k dalším politickým turbulencím, podobně jako v případě překvapivého výsledku hlasování o brexitu, mohl by se hospodářský růst evropských zemí zpomalit v průměru o 0,5 procentního bodu.

Navzdory nejistotě se ale podnikatelské prostředí v řadě evropských států zlepšuje. Španělsko si v ratingu polepšilo na úroveň A3, zatímco Island a Kypr, kde se snižují rizika spojená s kapitálovými regulacemi, dosáhly vyššího ratingu A2, respektive B. V pozitivním trendu zlepšování ratingu pokračují i další evropské státy, konkrétně se jedná o Estonsko (A2), Bosnu a Hercegovinu (C) a Srbsko (B). Všechny tyto země zaznamenaly zlepšení podnikatelského prostředí a ekonomický růst v nich dosahuje uspokojivých úrovní. Bulharsko (A4) díky svému mírnému hospodářskému růstu a upevňování situace v bankovním sektoru potvrdilo své ekonomické zotavení. Česká republika má jako při předchozím hodnocení rating A3, což znamená poměrně přijatelné riziko podnikatelského prostředí.

V rozvojových zemích jsou podle Coface politická rizika na historicky nejvyšší úrovni. Rozviřují je především sociální nespokojenost a bezpečnostní hrozby. Mezi důležitými ekonomikami v kategorii rozvojových zemí představují potenciálně největší politická rizika Společenství nezávislých států a region severní Afriky a Blízkého východu. V případě Jihoafrické republiky je pak vzestup politické a sociální frustrace v kombinaci se slabým ekonomickým růstem důvodem pro snížení ratingu rizikovosti země na C, což představuje pro rozvoj podnikatelských aktivit již vysoké riziko.

Problémy s financováním pro nové firmy

V rozvinutých ekonomikách by měl letos pokračovat pozitivní trend snižování počtu firem, které nejsou schopné dostávat svým závazkům. Negativním jevem nicméně zůstává, že počet nově založených firem je v některých případech hluboko pod úrovní předkrizových let. Například v Německu v loňském roce vzniklo o pětinu méně (-19,8 %) firem než v období před krizí v letech 2008-2009. Častým důvodem je to, že nově vznikající společnosti nedosáhnou na bankovní financování, které by je podpořilo v rozvoji. Banky raději směřují své zdroje do již zavedených firem.

Zvyšující se zadlužení firem je značným problémem v rozvíjejících se ekonomikách. Nejvíce zadlužené jsou čínské firmy, jejichž celkový dluh představuje 160 % HDP země. V období mezi druhým kvartálem 2015 a druhým kvartálem 2016 toto zadlužení vzrostlo o 12 procentních bodů. Úroveň zadlužení v bankovním sektoru roste strmě nejen v Číně, ale i v Rusku, Indii a Brazílii, kde se zároveň zpřísňují podmínky pro získání úvěru.

V subsaharské Africe se daří lépe spíše menším ekonomikám. K premiantům regionu patří Ghana (B), kde v loňském roce proběhly demokratické prezidentské a parlamentní volby a veřejné finance dosahují dobré úrovně. Pozitivní vývoj probíhá i v Keni (A4), která prožívá vzestup turistického ruchu a investic placených z veřejných peněz.

Zdroj: Coface