ČMKOS doporučuje odborářům vyjednávat o růstu mezd o 6 až 7 %

"Naše požadavky nejsou ultimativní, je to přání. Chceme, aby se investovalo a byl zisk, ale chceme také, aby z něj něco měli i zaměstnanci a jejich rodiny. Někteří řeknou, že se vlamujeme do otevřených dveří, ale není to pravda," uvedl Středula. Podle něj se české ekonomice daří dobře a recesí se "straší jen proto, aby se nemuselo přidávat".

Odbory dál budou usilovat o zkrácení pracovní doby o půl hodiny denně bez snížení výdělku a pětitýdenní dovolenou pro všechny pracovníky. Ke kampani Konec levné práce přidala centrála i kampaň Dobrá práce. Podle Středuly by měla přispět k rozšíření hodnotnější, udržitelné a v celém světě uplatnitelné produkce od kvalifikovanějších zaměstnanců.

Předák zopakoval také požadavek na růst minimální mzdy. Podle ČMKOS by se měla zvednout o 1 650 korun na 15 000 korun. Zaměstnavatelé by přidali nejvýš 700 korun. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) řekla, že navrhne navýšení o 1 350 korun. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dřív uvedla, že by růst minimálního výdělku měl držet krok s růstem ostatních mezd.

Podle Hospodářské komory se firmy chystají v příštím roce přidávat v průměru o šest procent a nejrychleji by měl výdělek růst lidem s nižší kvalifikací, pracovníkům ve službách a řemeslníkům. Vedení komory uvedlo, že podniky zvedají výdělky samy, aby získaly a udržely si pracovní síly. "Vliv odborářů na tak rychlý růst mezd je podle dat Hospodářské komory téměř nulový. Dokazují to také data Českého statistického úřadu, mzdy rostou rychleji, než kdy odboráři požadovali," uvedla komora. Poukazuje na to, že výdělek se zvedá rychleji než produktivita. "Produktivita práce přepočtená na zaměstnance loni stoupla jen o 1,6 %," upřesnil mluvčí komory Miroslav Diro.

Podle komory rychlé navyšování mezd doléhá nejvíc na menší podniky, které na výrazné přidávání nemají. Kvůli nedostatku lidí na trhu práce jim pak velké firmy zaměstnance přetahují. Průzkum komory mezi firmami ukázal, že za největší překážku svého rozvoje v příštím roce považují vysoké mzdové náklady.

V soukromém sektoru pracovalo loni bezmála 3,1 milionu lidí. Průměrná mzda dosahovala 33 321 korun. Minulý rok vzrostla o 7,7 %. Celkem 30,8 % výdělku tvořily odměny, náhrady a příplatky. Příjem pod průměrnou mzdou měly dvě třetiny pracovníků. Polovina lidí pobírala víc než 28 144 korun. Medián se zvýšil o 8,3 %.

Veřejná správa a služby zaměstnávaly 640 700 lidí. Průměrný plat dosahoval 35 437 korun a meziročně se upravil o 10,7 %. Celkem 34 % tvořily odměny, příplatky a náhrady. Pod hranicí průměru bylo 62 % zaměstnanců. Polovina pracovníků vydělávala víc než 33 029 korun. Medián loni vzrostl o 10,7 %.

Odborářské setkání před začátkem vyjednávání o mzdách, které je součástí kampaně Konec levné práce, se poprvé konalo v roce 2015. Dosud se odboroví vyjednavači každý rok v září scházeli ve sportovní hale v Libni. Letos vedení centrály místo změnilo a páté shromáždění pořádá ve Foru Karlín. Akce začala světelnou show. Nechybí promítání motivačního videa, laserové efekty či vlajky odborových svazů.

Zdroj: ČTK