Daňové a právní novinky roku 2020

Rychlé opravy (quick fixes) DPH

V souvislostí s novelou evropské směrnice o DPH mají od 1. ledna 2020 všechny členské státy EU povinnost implementovat do své národní legislativy takzvaná quick fixes pravidla. Tento krok má přispět ke sjednocení a zjednodušení pravidel o DPH při obchodování se zbožím v rámci EU.

Opravy se týkají konsignačních skladů, přiřazení přepravy u řetězových obchodů, podmínky pro osvobození dodání zboží do jiného členského státu a prokazování přepravy zboží do jiného členského státu.

Nejvíce diskutovanou změnou jsou nová pravidla prokazování přepravy zboží z jiného členského státu. Nařízení Rady EU přímo stanovuje, jaký minimální počet dokladů a které doklady musejí dodavatelé schraňovat a archivovat tak, aby byli schopni doložit oprávnění uplatnění osvobození od DPH. Nová pravidla jsou mnohem přísnější než ta dosavadní.

Platit začne "český nápad" reverse charge

Evropská komise i Rada EU schválily ve druhé polovině roku 2019 českou žádost o zavedení plošného režimu přenesené daňové povinnosti (reverse charge). V praxi to znamená, že v případech veškerého dodání zboží a poskytnutí služeb v tuzemsku v hodnotě překračující 17,5 tisíce eur (přibližně 450 tisíc korun) za plnění bude povinnost přiznat DPH přesunuta z dodavatele na odběratele.

Čeští předkladatelé si od tohoto kroku slibují snížení daňových úniků. Počátek uplatňování tohoto režimu se kvůli přípravě legislativy protáhne a očekává se nejdříve v druhé polovině roku 2020

Sazba DPH na točené pivo a služby se snižuje

V roce 2020 se u mnoha produktů mění sazba daně z přidané hodnoty. Od 1. ledna 2020 se z první (15%) do druhé (10%) snížené sazby přesouvá dodání tepla a chladu. Následně od 1. května 2020 dochází ke snížení sazby z 15 % na 10 % v případě pitné vody, vodného a stočného, stravovacích služeb, úklidových služeb v domácnostech, domácí péče a elektronických knih. Ke stejnému datu dochází také k výraznému snížení sazby DPH z 21 % na 10 % u vybraných řemeslných služeb, jako jsou oprava jízdních kol, obuvi a oblečení nebo kadeřnické a holičské služby. Daň se snižuje i u točeného piva v rámci stravovacích služeb.

Snížení sazby DPH se týká především zboží a služeb, u kterých je v praxi velice obtížné či nákladné zajistit efektivní výběr daně. Nižší sazba DPH by dle důvodové zprávy měla znamenat menší chuť vyhýbat se dani. Zároveň se zavedením snížené sazby daně z přidané hodnoty dojde pro dotčené plátce ke zmírnění vyšších nároků v souvislosti se zavedením 3. a 4. vlny elektronické evidence tržeb. Tato změna tudíž pravděpodobně nebude mít vliv na snížení cen pro zákazníky.

Podnikatelům a živnostníkům zbude díky paušálům více peněz

Již za rok 2019 budou moci všichni podnikatelé, živnostníci a pronajímatelé uplatnit paušální výdaje opět z hranice příjmů 2 miliony korun. Jedná se o dvojnásobné zvýšení hranice pro uplatnění maximální výše výdajových paušálů, a tedy návrat ke stavu z roku 2017.

V praxi to znamená, že podnikatelé uplatňující nejvyšší (80%) paušál budou moci uplatnit výdaje až do částky 1,6 milionu korun. Naopak ti s nejnižším (30%) paušálem uplatní náklady do 600 tisíc korun. V roce 2018 přitom mohli podnikatelé s příjmem nad milion korun uplatnit paušály jen v poloviční výši.

Zvýšení minimální mzdy

Výši daní a pojistného výrazně ovlivní i to, že se k 1. lednu 2020 zvyšuje minimální mzda na 14 600 korun měsíčně. Z minimální mzdy se totiž mimo jiné odvozuje i maximální výše slevy za umístění dítěte v předškolním zařízení, takzvané školkovné. Sleva je rovna výši minimální mzdy. Znamená to tedy jednoduše, že zatímco loni mohl rodič, který má dítě ve školce, uplatnit slevu maximálně 13 350 korun, letos to bude 14 600 korun.

Výše minimální mzdy ovlivňuje i požadovanou výši dosažených příjmů pro vznik nároku na daňový bonus na dítě. Ten se vyplácí, pokud by daňová povinnost rodiče byla v důsledku uplatnění slevy na dítě záporná. V praxi to znamená, že rodič musí mít příjmy ze zaměstnání nebo z podnikání alespoň 87 600 korun za rok, zatímco minulý rok mu pro uplatnění bonusu stačily roční příjmy 80 100 korun.

Minimální mzda mění i částku osvobození u pravidelně vyplácených důchodů, které jsou bez daně do výše 36násobku minimální mzdy ročně. Ovlivňuje i výši úhrady zdravotního pojištění u samoplátců. A mění se i odvod zdravotního pojištění pro zaměstnance s kratším úvazkem, kteří doplácejí zdravotní pojištění do minimální mzdy.

Daňový balíček

Velmi významnou změnou je i 17. prosince Poslaneckou sněmovnou opětovně schválený daňový balíček. Pokud se u něj stihne dokončit legislativní proces, zavede již od ledna mnoho změn.

Dochází například ke změně daňové uznatelnosti tvorby takzvaných technických rezerv u pojišťoven. Nově budou daňově uznatelné pouze solventnostní rezervy tvořené podle zákona o pojišťovnictví, nikoli všechny zaúčtované rezervy (které obsahují například rezervy na pojistné události a u životního pojištění i rezervy na budoucí nároky oprávněných osob). V minulosti vytvořené účetní rezervy s výjimkou uznatelných solventnostních rezerv budou dodaněny ve dvou následujících zdaňovacích obdobích.

Ruší se také výhodné zaokrouhlování srážkové daně z takzvaných korunových dluhopisů emitovaných před 1. lednem 2013 na celé koruny dolů u jednotlivého dluhopisu. V praxi to znamená, že i u těchto dluhopisů, jsou-li drženy fyzickou osobou nebo daňovým nerezidentem, se bude srážet 15% daň z příjmů.

Snižuje se i rozsah osvobození výher z hazardních her od daně z příjmů fyzických osob. Nově lze osvobození uplatnit u loterií do výše výhry 1 milionu korun a u ostatních hazardních her maximálně do výše rozdílu mezi úhrnem výher z jednotlivého druhu hazardní hry a úhrnem vkladů ve výši milion korun za rok.

Dochází ke zvýšení daně z hazardních her. Namísto původně plánovaného zvýšení daně ze všech hazardních her (s výjimkou technických) se zvýšení týká pouze loterií, u kterých sazba daně roste z 23 % na 35 %.

Schválený daňový či sazbový balíček také zvyšuje spotřební daň z lihu, z tabákových výrobků a ze zahřívaných tabákových výrobků. Z novely bylo naopak vypuštěno původně plánované zrušení osvobození plynu pro domovní kotelny od daně ze zemního plynu.

Daně půjdou jednodušeji vyřídit on-line

V roce 2020 by měla začít platit i novela daňového řádu, která je momentálně projednávána v Poslanecké sněmovně. Novela umožní fungování on-line služby Moje daně. Rozšířením funkcí daňové informační stránky by měla vzniknout on-line platforma podobná
internetovému bankovnictví. Mezi hlavní funkce nové informační schránky bude patřit třeba možnost podávat daňová přiznání, která budou předvyplněná, zjistit stav osobních daňových účtů a vybrané informace shromažďované ve spisu.

Nadměrné odpočty za DPH se budou vracet později

Novela daňového řádu také pro oblast DPH zavádí zálohu na daňový odpočet. Daňovým subjektům vznikne nárok na zálohu na odpočet ve výši, kterou správce daně nehodlá prověřovat. Po ukončení daňové kontroly a stanovení daně se záloha vypořádá.

Aby měli správci daně více času na posouzení, zda a v jakém rozsahu zahájit kontrolní postup, dochází k úpravě některých lhůt. Důsledkem je například posunutí okamžiku konkludentního vyměření daně o 15 dnů. Plátci DPH tak budou muset počítat s tím, že se jim nadměrné odpočty budou vracet o 15 dnů později, než je tomu dnes.

Snižuje se sankce za pozdní zaplacení daně

Novela daňového řádu přináší rovněž změny v sankcích. Liberační lhůta, v jejímž důsledku nyní vzniká úrok z prodlení při opožděné platbě daně až od pátého pracovního dne po splatnosti, se ruší. Zároveň se však navrhuje snížení sazby úroku z prodlení. Namísto 14 procentních bodů by se nově mělo k repo sazbě přičítat pouze 8 procentních bodů.

Obdobně se navrhuje zrušení liberační lhůty u pokuty za opožděné tvrzení daně, ale pouze u daní, které se vyměřují za zdaňovací období v délce trvání alespoň jednoho roku. U ostatních daní, typicky u DPH, bude nadále platit, že pokuta za opožděné tvrzení daně za prvních 5 pracovních dnů prodlení nevzniká.

Sdílené pracovní místo a usnadnění praxe pracovního práva

Diskutovaná novela zákoníku práce sice ještě neprošla legislativním procesem v parlamentu, ale 16. prosince ji schválila vláda a s ohledem na jednání s odbory a zaměstnavateli lze pro navržené změny očekávat širokou podporu.

Mezi praktické novinky lze zařadit takzvané sdílené pracovní místo, které umožní bez složité administrativní zátěže na jedno pracovní místo zařadit více zaměstnanců s kratším pracovním úvazkem, kteří si pracovní dobu za předem dohodnutých podmínek rozvrhují sami.

Jednodušší a srozumitelnější pro zaměstnance i zaměstnavatele by mělo být počítání dovolené či doručování v pracovněprávních vztazích. Namísto kalkulace podle odpracovaných dnů se bude odvozovat od odpracovaných hodin. Tím také dojde k eliminaci možného rozdílného rozsahu dnů dovolené u zaměstnanců pracujících v kratších či delších směnách.

V neposlední řadě se novelizace týká i aktuálních témat pracovního práva na celoevropské úrovni. Zaměstnancům vyslaným v rámci Evropské unie do České republiky budou garantovány širší standardy a při dlouhodobém vyslání v zásadě rovné podmínky s lokálními zaměstnanci, pokud pro ně podmínky podle českého práva budou výhodnější než ty, které mají v domovském státě.

Společnosti budou moci jednodušeji nakládat se svými vlastními zdroji

V roce 2020 by měla nabýt účinnosti novela zákona 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech známá jako ZOK. Dlouho očekávaná novela si klade za cíl zejména zpřesnit nejasnosti, zjednodušit správu společností a potlačit některou zbytečnou administrativu.

Jednou z nejvýznamnějších změn je nový způsob rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů. Nová úprava na rozdíl od předešlé umožňuje rozdělit zisk či jiné vlastní zdroje společnosti kdykoli v průběhu účetního roku, a to i opakovaně. K takovému rozdělení však musí dojít do konce účetního období následujícího po období, za které byla vypracována a projednána účetní závěrka, na základě které se zisk nebo jiné vlastní zdroje rozdělují.

Samozřejmostí zůstává, že takové nakládání s prostředky není neomezené. Je nutno správně spočítat, kolik prostředků lze vyplatit, aby firma neskončila v insolvenci.

Vedení společnosti bude mít nové pravomoci

Novela ZOK rozšiřuje také právo valné hromady ovlivňovat vedení společnosti. Společníci tak prostřednictvím valné hromady budou moci udělovat jednateli strategické a koncepční pokyny k obchodnímu vedení, což dosud nebylo zákonem připuštěno, nicméně v praxi se často uplatňovalo. Nyní tato pravomoc bude vyplývat přímo ze zákona.

Významnou novinkou je také úprava takzvaného podílu s vysílacím právem a možnost takzvané kooptace jednatele. Podíl s vysílacím právem je podíl společníka, s nímž je spojeno právo jmenovat a odvolat jednatele společnosti. Kooptace jednatele je možnost jednatelů, kteří jsou kolektivním orgánem, aby si za určitých podmínek sami zvolili náhradu za odvolaného nebo odstoupivšího jednatele.

Pro akciové společnosti bude podstatně upraven takzvaný monistický systém řízení, tedy řízení se správní radou, ředitelem a valnou hromadou. Měl by být zrušen orgán statutárního ředitele a ponechány pouze dva zbývající uvedené orgány. Správní radě by pak příslušela jak funkce statutárního orgánu, tak kontrolního orgánu.

Splacení základního kapitálu bude jednodušší

Se změnou ZOK by se měla také zjednodušit pravidla při splacení peněžitého vkladu do základního kapitálu. Stará úprava vyžadující bez omezení finančního stropu splatit kapitál na zvláštní účet u banky nebo spořitelního či úvěrového družstva bude eliminována. Vklady do 20 tisíc korun tak mohou být splaceny i jiným způsobem, například notářskou úschovou. Pro korporace s nízkým základním kapitálem tak odpadne nutnost zřizovat tyto účty pro složení finančních prostředků.

Zdroj: PricewaterhouseCoopers