WSJ: Světu se Bidenův návrh na minimální daň nelíbí
Návrh administrativy amerického prezidenta Joea Bidena využít režimu nové globální daně jako politického a ekonomického krytí pro vlastní zvyšování daní ve Spojených státech už naráží na problémy. To je skutečný význam toho domnělého průlomu v jednání, v němž americká ministryně financí Janet Yellenová navrhla, aby ve světě existovala minimální daň 15 % ze zisků globálních firem. V komentáři to píše redakční rada amerického ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ).
Yellenová teď říká, že Washington by mohl přistoupit na 15% daň. Spor se ale vede o efektivní daňovou sazbu, kterou vlády budou muset od firem vyžadovat na základě pokynů dojednaných mezi členskými zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Bidenova vláda doufala, že v OECD prosadí sazbu 21 %, kterou chce prezident zatížit globální zisky amerických firem. Celkově se Biden chystá firmám v USA daň zvýšit až na 28 %. Pokud by v OECD Bidenův návrh uspěl, znamenalo by to, že zahraniční firmy nebudou mít proti těm americkým tak výrazné daňové zvýhodnění, i když by efektivní daňová sazby podle Bidenových představ byla o několik procentních bodů vyšší.
"Ale jak už jsme poznamenali, i vlády v Evropě, které jsou s daněmi spokojené, neviděly potřebu Washington chránit před dopady jeho vlastní daňové politiky. Nikdy nebylo pravděpodobné, že 21% sazba daně uspěje," píše v komentáři WSJ.
Stačit možná nebude ani nová snaha prosadit 15% daň. Vyjednavači OECD budou pořád muset překonat odpor vlád zemí s nízkým zdaněním, jako je Irsko, kde je maximální daň ze zisku firem 12,5 %, a Maďarsko, kde je tato daň na 9 %. U dřívějších jednání bylo pravděpodobnější, že se dohodne sazba blízko 13 %, aby se zmírnily námitky právě takových zemí.
Jakákoliv dohoda o minimální sazbě daně z globálních příjmů firem bude pravděpodobně záviset i na přijetí samostatných globálních pravidel pro zdanění amerických technologických firem poskytujících digitální služby. Zdá se, že ministryně Yellenová je ochotna některé americké firmy obětovat - a s nimi i budoucí příjmy státní pokladny plynoucí od těchto plátců - výměnou za dohodu o minimální dani. Z technických důvodů by ale v Senátu pak také potřebovala prosadit jednu nebo dvě daňové dohody u digitální daně, zatímco jiné vlády by při tom čekání mohly jen velmi pomalu zavádět plán minimálního zdanění. A to by mohlo trvat i roky.
Biden doufal, že se schová za nová pravidla o globálním zdanění, aby byly méně nápadné následky jeho domácí daňové politiky, které působí proti růstu. A aby americké firmy čelily menšímu konkurenčnímu znevýhodnění proti zahraničním soupeřům. "Ukazuje se ale, že to je špatný plán a že Kongres by měl vypracovat nový," uzavírá svůj komentář redakční rada amerického deníku.
Zdroj: ČTK
Aktuality
