Průzkum: 7 z 10 ředitelů českých firem chce euro

Český byznys platí dlouhodobě za iniciátora debaty o euru, zejména exportně orientované firmy s argumentem odpadnutí nákladů na pokrytí kurzových rizik. Sedm z deseti šéfů přesvědčených o pozitivním dopadu eura na jejich firmy je již hodně silný signál vyslaný příští vládě.

Euro by Česku poskytlo možnost větší ekonomické a bezpečnostní integrace, což je silná karta v době hrozby obchodní války a nutnosti masivně investovat do zbrojení. Rostoucí zájem firem o euro je navíc patrný i v oblasti úvěrování, kdy více než polovina půjček je již českými bankami poskytovaná v eurech a tento podíl narůstá. S tím přestává efektivně fungovat monetární politika ČNB, regulace úrokových sazeb pak dopadá především na domácnosti s hypotékami, nikoli na firmy.

Z výsledků PwC CEO Survey vyplývá, že 69 % generálních ředitelů českých firem věří, že pokud by se Česká republika připojila k zemím eurozóny, mělo by to na jejich firmy pozitivní ekonomické dopady. Pouze 10 % šéfů si myslí opak a 21 % čeká dopad neutrální.

Hlavními pozitivy přijetí eura jsou snížení transakčních nákladů, eliminace kurzových rizik a hlubší integrace v rámci Evropské unie. Právě silná Evropa bude v kontextu deglobalizačních nálad potřeba. Dalším pozitivem je určitě posílení důvěry investorů, jakkoli česká koruna má výrazně lepší kredit než třeba maďarský forint nebo ukrajinská hřivna. Za negativa lze považovat riziko importu například dluhových problémů jižních států eurozóny, příspěvky do takzvaného eurovalu a především ztrátu nezávislé měnové politiky, kdy ČNB bude mít jen limitované možnosti intervenovat v reakci na specifické krize české ekonomiky.

Zkušenost ze Slovenska je taková, že přijetí eura přineslo silný nákupní šok poté, co zdražila většina potravin a spotřebitelsky citlivých položek, jakkoli lze vliv přijetí eura v roce 2009 jen těžko izolovat od finanční krize. Podobnou zkušenost měly i pobaltské země, Slovinsko nebo Chorvatsko. Euro na Slovensku zároveň vyslalo po divokých vládách z 90. let silný signál investorům, že země je pevně ukotvena v EU. Stejně tak Pobaltí vyslalo tímto krokem signál, že jeho další směřování bude prozápadní. Nakonec je tak euro spíše politické než ekonomické rozhodnutí.

Hodnocení ČNB se zlepšilo

Meziročně se výrazně zlepšilo hodnocení České národní banky, především v oblasti regulace úrokových sazeb. Zatímco před rokem vnímalo kroky ČNB pozitivně jen 30 % generálních ředitelů, letos jich bylo přes polovinu (52 %). Méně jsou spokojeni s tím, jak ČNB zvládá hlídat kurz české koruny, i tak je ale hodnocení výrazně lepší než loni (meziročně vzrostlo z 28 % na 39 %).

Loňský rok byl pro ČNB ve znamení snižování úrokových sazeb v atmosféře zkrocené inflace, což firmám postupně zjednodušovalo přístup k úvěrovému financování investic. V kontextu proinflačních rizik spojených s výdaji do obrany a především s možnou eskalací celní války se ale zdá, že letošní tempo poklesu sazeb nebude již ani zdaleka tak výrazné. Z pohledu na starší výsledky průzkumu je ale zřejmé, že ředitelé hodnotí ČNB primárně optikou zvládání držení inflace v tolerančním pásmu do 3 %, ze kterého by se letos inflace podle dosavadních predikcí neměla odchýlit.

_{CEO Survey je unikátní soubor dat a analýz, který ukazuje, jak se na svět dívají přední představitelé významných firem. Tedy ti, jejichž názory a rozhodnutí do značné míry formují národní i globální ekonomiku. Průzkum a následná studie řeší jak tradiční ekonomické otázky tvořící souvislou časovou řadu, tak aktuální témata. Česká verze CEO Survey letos vznikla pošestnácté a v šetření odpovídalo 190 ředitelů.}

Zdroj: PwC