ČNB na červnovém zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu na 7 %

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, banka zvýšila o 125 bazických bodů na 6 % a lombardní sazbu, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, posunula z 6,75 % na 8 %.

Červnového měnověpolitického jednání ČNB se zúčastnilo všech sedm členů bankovní rady, přičemž šlo o poslední měnověpolitické jednání pro stávajícího guvernéra Jiřího Rusnoka, viceguvernéra Tomáše Nidetzkého a člena rady Vojtěcha Bendu. Těm na konci měsíce vyprší mandát, novým guvernérem se pak stane stávající člen rady Aleš Michl, který již avizoval, že na dalším zasedání v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny.

Analytici: Další vývoj úrokových sazeb je nejistý

Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek upozornil, že měnovou politiku zpřísňují centrální banky v řadě zemí. "ČNB byla jednou z prvních bank, která vyhodnotila riziko vysoké inflace a začala rychle zvyšovat úrokové sazby. V Česku se totiž k výraznému vnějšímu nákladovému šoku přidal silný poptávkový inflační tlak způsobený silnou fiskální stimulací ekonomiky a úsporami vytvořenými během pandemie. Třetím zásadním faktorem, který se nyní projevuje s rostoucí intenzitou ve vývoji inflace, jsou stoupající inflační očekávání," uvedl.

Právě vývoj inflačních očekávání v české ekonomice bude podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče pro ČNB důležitý pro rozhodování i v dalších měsících. "V tuto chvíli je těžké předjímat, zda se i v srpnu najde v bankovní radě většina hlasů pro zvýšení úrokových sazeb, každopádně lze ale předpokládat, že zvýšení sazeb bude doporučovat nová prognóza z dílny centrální banky," uvedl.

"Nevím, jak velkou roli v červnovém rozhodnutí sehrával fakt, že se v současné sestavě bankovní rada ČNB sešla naposledy a očekává se, že ta nová bude ve zvyšování úroků smířlivější, další dramatické zvyšování sazeb ale nyní nepředpokládám. Myslím, že základní úrok se ustálí okolo 7 %. Bohužel pro mnohé to bude v dalším roce znamenat výrazné zvýšení splátek hypotéky. Ve spojení s obecným zdražováním energií a zvyšováním cen jídla to může být pro mnohé domácnosti neudržitelné a já v současnosti nevidím světlo na konci tunelu," doplnila Jana Mücková ze společnosti LOGeco.

Na předchozím měnovém jednání na začátku května rada zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 %. Na konci března to bylo o 0,5 procentního bodu na 5 %. Na zasedání začátkem února rada zvýšila sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 %. Na zasedání před Vánoci stoupla sazba o jeden procentní bod na 3,75 %. Začátkem loňského listopadu sazba stoupla o 1,25 procentního bodu na 2,75 %, přičemž to bylo nejvýraznější zvýšení sazby od roku 1997. Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 %. Pro všechna tehdejší rozhodnutí hlasovalo pět členů rady, dva členové, Aleš Michl a Oldřich Dědek, hlasovali pro ponechání sazeb beze změny.

Vyšší sazby dále zdraží hypotéky, realitní trh ovládne hotovost

"Nárůst úrokových sazeb se promítne také do dění na realitním trhu. Rozhodnutí centrální banky mimo jiné ještě posílí trend posledních týdnů a měsíců, kdy přibývá rozestavěných domů, bytů a developerských projektů k prodeji. Řadě firem a menších soukromníků už zkrátka došly peníze na financování výstavby. Zároveň se lidem prodraží nejen nové hypotéky, ale i ty stávající," vysvětluje Erik Kmeť z K&L Rock Group.

"Bezprostřední dopady zvýšení úrokových sazeb ČNB uvidíme na finančních trzích během několika dní. Banky nové úrokové sazby promítnou do cen hypoték a do rizikových přirážek úvěrů. To znovu prodraží financování nemovitostí ve všech případech, kde bankovní domy figurují jako jeden ze zdrojů peněz - ať už půjde o koupi bytu či domu na hypotéku fyzickými osobami, novou developerskou výstavbu, nebo transakce na poli komerčních nemovitostí. Nejedná se však o žádné překvapení, financování zdražuje s růstem sazeb průběžně, cena nyní postoupí na další stupeň a trh se dále ochladí. Nemovitostní akvizice tak budou čím dál častěji provádět hlavně ti, kteří mají dostatek vlastní hotovosti," napsal Miloš Filip, ředitel realitního fondu Schönfeld & Co.

Koruna po rozhodnutí bankovní rady významněji nereagovala

Česká koruna ihned po rozhodnutí bankovní rady významněji nereagovala a k euru se stabilizovala kolem 24,68 EUR/CZK. V páru s dolarem koruna rovněž stagnovala okolo 23,50 USD/CZK. Obecně se podle analytika XTB Štěpána Hájka koruně proti ostatním regionálním měnám poměrně daří díky intervencím, vyšším sazbám a silnému trhu práce. "Vzhledem k tomu, že příští zasedání již povede z pozice nového guvernéra Aleš Michl, mohlo jít o jedno z posledních rozhodnutí ČNB s takto jestřábím tónem," dodal Hájek.

Květnová prognóza ČNB: Inflace letos bude přes 13 %, HDP stoupne o 0,8 %

V prognóze zveřejněné po květnovém zasedání Česká národní banka zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok, pro příští rok jej naopak mírně zlepšila. Letos tak nyní čeká růst HDP o 0,8 % a v příštím roce o 3,6 %. V únorové prognóze počítala letos s růstem ekonomiky o 3 % a v příštím roce o 3,4 %.

Zároveň centrální banka v květnové prognóze výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 13,1 %, v únoru to bylo 8,5 %. Příští rok by inflace měla podle odhadu banky klesnout na 4,1 %, v únoru počítala ČNB s 2,3 %. V další prognóze ale ČNB inflační výhled zřejmě posune ještě výše, protože už květnová míra inflace předčila její předpoklad, že se růst cen letos podle dílčích dat "jen" přiblíží k 15 %. Jádrová inflace očištěna o rozkolísané vlivy energií a potravin je v ČR dokonce nejvyšší v celé Evropě.

Průměrný kurz koruny letos ČNB podle květnové prognózy čeká na úrovni 24,20 EUR/CZK. Příští rok předpokládá průměrný kurz 24,30 EUR/CZK. V únoru odhadovala pro letošní rok kurz 24,10 EUR/CZK a pro příští rok 23,90 EUR/CZK.

Rusnok: Rizika ohledně očekávaného vývoje ukazují na další růst sazeb

Bankovní rada České národní banky považuje rizika vývoje odhadovaného v rámci květnové prognózy za výrazně proinflační, což ukazuje na další znatelné zpřísnění měnové politiky, tedy zvýšení úrokových sazeb. Základnímu scénáři aktuální prognózy ČNB odpovídá další strmý nárůst tržních úrokových sazeb, uvedl na tiskové konferenci po červnovém jednání ČNB guvernér Jiří Rusnok. Mezi rizika zařadil například zdražení energií v souvislosti s obavami o možné zastavení dodávek z Ruska, slabší korunu nebo vývoj rozpočtové politiky.

"Opětovné brzké obnovení cenové stability je nyní naprostou prioritou ČNB, přičemž jde o zcela nezbytnou podmínku pro dlouhodobou prosperitu české ekonomiky," uvedl Rusnok. Dodal, že strategii aktuálně prováděných devizových intervencí ČNB nemění. "Dalšímu oslabování koruny brání intervence na devizovém trhu, ČNB má přitom dostatečně velké devizové rezervy i v mezinárodním srovnání," řekl.

K devizovým intervencím Rusnok dále uvedl, že je centrální banka používá systematičtěji zhruba měsíc. "Cílem intervencí je nepřipustit nežádoucí oslabování kurzu a to se daří. Když se podíváte na kurzy podobně situovaných měn, tedy polského zlotého nebo maďarského forintu, ty více či méně oslabují. Jde nám o to nemít zde další zdroj inflace, tedy ten, který prochází dovozem," uvedl.

Meziroční inflace v Česku v květnu vystoupila na 16 %

Spotřebitelské ceny v Česku v květnu meziročně stouply o 16 %, růst tak dále zrychlil z dubnových 14,2 %. Nadále se zvyšovaly zejména ceny bydlení, potravin a pohonných hmot. Inflace tak zůstává nejvyšší od prosince 1993, kdy se ceny meziročně zvýšily o 18,2 %. Analytici ale očekávají další nárůst v tomto a příštím měsíci. Proti předchozímu měsíci spotřebitelské ceny v květnu podle Českého statistického úřadu stouply o 1,8 %.

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí stoupla meziročně o 4,8 %. Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu činil 0,9 %. K posílení výkonu ekonomiky proti loňsku přispěly hlavně výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu. Naopak negativní vliv měla na vývoj HDP zahraniční poptávka.

Zdroj: ČNB, ČTK