ČNB posunula základní úrokovou sazbu na 3,75 %, nejvyšší úroveň od roku 2008

Bankovní rada České národní banky ve středu zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 %. Důvodem růstu sazby je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Základní úroková sazba je aktuálně nejvýše od roku 2008. Ekonomové čekali nárůst sazby jen o 0,75 procentního bodu. Pro rozhodnutí o zvýšení sazby o procentní bod hlasovalo pět členů rady ČNB, dva byli pro ponechání sazby beze změny.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem dražší půjčky na bydlení. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, centrální banka zvýšila rovněž o procentní bod na 2,75 % a lombardní sazbu, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, posunula z 3,75 % na 4,75 %.

Na posledním měnověpolitickém zasedání na začátku listopadu centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 %. Šlo o její nejvýraznější zvýšení od roku 1997. Pro tehdejší rozhodnutí rovněž hlasovalo pět členů rady a dva zvedli ruku pro ponechání sazby beze změny.

ČNB - základní úroková sazba, zdroj: tradingeconomics.com
ČNB - základní úroková sazba, zdroj: tradingeconomics.com

ČNB začala úrokové sazby zvyšovat v červnu, a spolu s maďarskou centrální bankou tak jako jedna z prvních zahájila utahování měnové politiky po pandemii covidu-19. Následně začaly měnovou politiku zpřísňovat také například centrální banky Polska, Rumunska nebo Norska. Tento měsíc posunula výše úrokovou sazbu i britská centrální banka (z 0,10 % na 0,25 %).

Meziroční inflace v listopadu stoupla na 6 % z říjnových 5,8 %. Šestiprocentní růst spotřebitelských cen zaznamenalo Česko naposledy v říjnu 2008. Aktuální vývoj nejvíce ovlivnily ceny v dopravě. Meziroční růst cen zrychlil pátý měsíc v řadě, ceny zboží vzrostly proti loňskému listopadu o 5 % a ceny služeb o 7,5 %.

Hlavní ekonom TRINITY BANK Lukáš Kovanda upozornil, že vývoj inflace v ČR není jen důsledkem přechodného popandemického zvýšení cen energií nebo potravin, kterým například Evropská centrální banka zdůvodňuje své přesvědčení, že výrazná inflace v eurozóně není trvalého rázu. "Inflační situace v ČR je zkrátka historicky mimořádná a žádá si mimořádná opatření, přičemž ČNB bude pokračovat se zvyšováním základní sazby i v příštím roce," uvedl.

Rusnok: Situace vyžaduje rychlejší růst úrokových sazeb

Bankovní rada České národní banky vyhodnotila rizika a nejistoty aktuální prognózy banky jako výrazně proinflační, což vyžaduje rychlejší zpřísnění měnové politiky, tedy zvýšení úrokových sazeb. Základní úroková sazba tak zřejmě stoupne v příštím roce výrazně nad čtyři procenta, řekl na tiskové konferenci po zasedání ČNB její guvernér Jiří Rusnok.

"Bankovní rada je připravena v příštím roce pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb tak, aby zajistila cenovou stabilitu v ČR," uvedl dále Rusnok. Situace si přitom podle něj vyžádá zvýšení základní úrokové sazby výrazně nad čtyři procenta. "Jak výrazně to bude, nechci nyní spekulovat," dodal.

Mezi hlavní rizika hovořící ve prospěch dalšího růstu inflace rada zařadila hrozbu oslabení ukotvenosti inflačních očekávání, rychlejší a déletrvající růst cen průmyslových výrobců v zahraničí a zeslabení reakce kurzu koruny na růst domácích úrokových sazeb. "Výhled růstu zahraničních průmyslových cen se přehodnocuje výrazně vzhůru. Důvodem je zdražení energií v kombinaci s přetrvávajícími problémy s dodávkami. Výhled je tažen i silnou poptávkou," uvedl také Rusnok. Stejně tak byla zatím koruna slabší, než ČNB očekávala.

Rusnok řekl, že dosavadní vývoj inflace svědčí o výrazných inflačních tlacích z domácí i zahraniční ekonomiky. Inflace tak podle něj bude v nejbližších čtvrtletích vysoko nad tolerančním pásmem kolem 2% cíle.

Analytici: Další nárůst sazeb přijde v únoru, základní úrok bude začínat čtyřkou

Podle analytiků další růst sazeb České národní banky přijde v únoru, kdy by základní úrok měl začínat čtyřkou. Pomalu končit by zvyšování sazeb mělo podle nich v druhém čtvrtletí.

Většina bankovní rady zjevně cítila potřebu razantně reagovat na růst inflačních rizik v české ekonomice. Zároveň ale lze předpokládat, že se dvoutýdenní repo sazba ČNB blíží ke svému vrcholu, jenž by se mohl nacházet mírně nad čtyřmi procenty, míní analytik z Generali Investments Radomír Jáč. Podle analytika ze společnosti AKCENTA CZ Miroslava Nováka může základní sazba kulminovat v druhém čtvrtletí příštího roku těsně pod pěti procenty.

Nad čtyři procenta se základní sazba ČNB pravděpodobně dostane po jejím únorovém zasedání také podle analytika z Raiffeisenbank Davida Vagenknechta. V lednu by podle dosavadních dat měla být míra inflace okolo osmi procent, ovšem výhled je nejistý z důvodu možného vyššího než standardního přecenění zboží a služeb a také vývoje cen energií. Mzdová vyjednávání se tak odehrávají na pozadí vrcholící inflace a současně přehřátého trhu práce, podotkl.

Včetně prosincového zvýšení vzrostla dvoutýdenní repo sazba od konce letošního června o 3,5 procentního bodu a dostala se již nad úroveň předkrizového února 2020, kdy činila 2,25 %. To řadí ČNB mezi centrální banky, které zpřísňují měnovou politiku nejrychleji na světě, podotkl analytik z Komerční banky Martin Gürtler. Zatímco české sazby během roku stačily narůst o 3,5 procentního bodu, americké, kanadské či evropské nerostly vůbec, britská se zvýšila o 0,15 bodu, polská o 1,65 bodu a maďarská o 1,80 bodu, doplnil analytik ze společnosti CYRRUS Vít Hradil.

Partner poradenské skupiny Moore CR Petr Kymlička považuje další zvýšení úrokových sazeb za poněkud přehnané, i když se vzhledem ke zvyšujícímu se tempu růstu cen dalo očekávat. "Využití tohoto nepřímého měnového nástroje zasahuje pouze část inflačních vlivů. Vzhledem k tomu, že velká část inflačních tlaků je do tuzemské ekonomiky importována z globálních trhů, mohlo by takto výrazné zvýšení sazeb v krátkém horizontu zapříčinit stagflaci," varoval.

Zvýšení sazeb se zřejmě rychle projeví ve zdražení úvěrů

Rozhodnutí ČNB opět výrazně zvýšit úrokové sazby se podle analytiků rychle projeví ve zdražení úvěrů, zejména hypoték. Brzy podle nich úroky přesáhnou 5 %. Ve zvyšování úročení vkladů budou podle nich banky pomalejší.

"Růst repo sazby se vcelku svižně projeví u úvěrových produktů. Od nového roku proto můžeme očekávat další zvýšení sazeb hypotéčních úvěrů pro nové klienty a pro klienty, kteří potřebují refixaci sazby. Sazby se pravděpodobně dostanou nad pět procent. Podobně se zvýší sazby spotřebitelských úvěrů," řekl analytik z Partners Martin Mašát.

U depozitních produktů se podle Mašáta nejrychleji projeví lepší úročení u spořicích účtů, které některé banky používají v konkurenčním boji k přilákání klientů. U běžných účtů se měnová politika ČNB projeví se zpožděním, protože většina klientů úročení běžných vkladů příliš neřeší. Určité vylepšení lze od nového roku čekat i u termínových vkladů, kde se roční vklady mohou posunout k 3,5 %, podotkl.

Analytik z Broker Consulting Martin Novák zatím pozoruje, že u spotřebitelských úvěrů se na rozdíl od hypotéčních úvěrů zvyšování sazeb ČNB do úroků pro spotřebitele tak silně nepromítá. U spotřebitelských úvěrů totiž hraje významnou roli výše úvěru a doba splatnosti. "Jsem přesvědčený, že u termínovaných vkladů a u spořicích účtů bude nárůst výrazně menší," uvedl.

V důsledku prosincového navýšení sazeb ze strany ČNB lze očekávat, že sazby u bank v ČR vzrostou do jara zhruba o procentní bod, míní investiční stratég Jan Sušánka ze společnosti Sušánka & partneři. Banky podle něj zatím vyčkávají, která z nich razantně zvedne sazby jako první. Ve střednědobém horizontu už počítá s razantními navýšeními sazeb u půjček, hypoték, i spořicích produktů. Doba nízkých sazeb je definitivně pryč, poznamenal.

Lubor Lacina z Provozně-ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně pak upozornil, že "dlouhodobým neplněním svého inflačního cíle ČNB vysílá špatný signál pro všechny tržní subjekty a rychle může ztratit dlouhodobě budovanou kredibilitu, jinými slovy důvěru trhů v její schopnost naplňovat inflační cíl". Růst úrokových sazeb pak podle něj může komplikovat pozici nové vlády, která bude refinancovat dříve vytvořený dluh i nový deficit při vyšších nákladech.

Ministr financí Stanjura rozhodnutí ČNB respektuje

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rozhodnutí České národní banky zvýšit úrokové sazby respektuje. Centrální banka je podle něj nezávislá instituce, která má za cíl bojovat právě s inflací. Na středeční tiskové konferenci po jednání vlády dodal, že část úkolu boje proti inflaci bude nyní i na vládě v podobě snižování schodků veřejných financí.

"Obecně platí, že ČNB je instituce, která má bojovat s inflací. Můžeme čekat nejvyšší inflaci od roku 2008. Pokud ČNB volí tyto nástroje, tak to musíme respektovat, je to nezávislá instituce," uvedl ministr.

Stanjura dále s odvoláním na řadu ekonomů upozornil, že zhruba polovina růstu cen je způsobena domácími vlivy. "A to je úkol vlády, snížit schodky veřejných rozpočtů. My se budeme snažit lépe hospodařit a ČNB bude volit své nástroje," uvedl. Dodal, že schodek rozpočtu na příští rok musí být nižší než 300 miliard korun namísto předchozí vládou Andreje Babiše (ANO) navrhovaných 377 miliard Kč.

Developeři se neshodnou na důsledku zvýšení úroků, mluví i o realitní bublině

Velcí developeři se na důsledcích zvýšení sazeb ČNB neshodnou. Někteří otevřeně mluví o možnosti realitní bubliny, jiní míní, že aktuální zvýšení nebude mít kvůli nízké nabídce a vysoké poptávce významnější vliv.

Podle ředitelky strategie mezinárodního developera UDI Group Marcely Fialkové směřují kroky banky především proti inflaci, nikoli směrem k řešení možné realitní bubliny. "Ceny bydlení v Česku sice táhne vysoká poptávka, ale tu zřejmě banka regulovat nechce. Při nabídce, která je na úrovni jednotek tisíc nových bytů v hlavním městě ročně, je logické, že problém, který způsobuje astronomické ceny, není na straně vysoké poptávky například po investičních bytech, ale na straně celkově malé nabídky bytů," uvedla Fialková.

Na to, že aktuální poptávka po nemovitostech je nadále živena vírou v jejich pokračující zdražování, respektive obavami z pokračujícího zhoršování dostupnosti bydlení, již před týdnem upozorňoval analytik z UniCredit Bank Jiří Pour s tím, že v ní spatřuje charakter realitní bubliny. "Náš nový model nicméně naznačuje, že ceny nemovitostí by mohly šlápnout na brzdu poměrně prudce, a to už v příštím roce," uvedl.

"Skokové zvýšení základní sazby se logicky promítne do cen hypoték, které se stanou méně dostupnými. Nicméně vlastní bydlení, a hlavně to nové, si dnes může dovolit jen málokdo, ti, kdo kupují nové byty v cenách kolem deseti milionů korun, obvykle hypotéku nepotřebují. Neočekávám proto, že by zvýšení sazeb mělo nějaký dramatický dopad na poptávku," doplnila Fialková.

Hlavní analytik Central Group Ondřej Šťastný označil další navýšení úrokových sazeb za nečekaně vysoké. Uvedl, že očekává další zdražení financování projektů, které povede k dalšímu zdražení hypoték. "To v souvislosti s dalšími opatřeními České národní banky, která budou platná od dubna příštího roku, povede k omezení jejich dostupnosti pro část klientů. Stále ale očekáváme, že poptávka po novém bydlení bude velmi silná, protože i nadále bude platit, že nemovitosti jsou jedním z nejbezpečnějších způsobů, jak prostředky ochránit před znehodnocením," uvedl Šťastný.

Podle vyjádření zakladatele a majitele developerské společnosti JRD Jana Řežába by aktuální zvyšování úrokových sazeb nemělo mít významnější dopady. "Myslíme si, že aktuální zvyšování sazeb nebude mít (zejména na pražský) rezidenční development kvůli nízké nabídce a vysoké poptávce významnější vliv. Pouze se může snížit schopnost méně bonitních klientů splácet. Ceny rostou setrvale především kvůli vysokému převisu poptávky nad nabídkou, komplikovanému povolovacímu procesu a zdražování a nedostatku stavebního materiálu a pracovních sil," uvedl Řežáb.

Výkonný ředitel společnosti Sekyra Group Leoš Anderle se k situaci staví optimisticky. "Pokud u některých klientů nastanou v souvislosti s růstem úrokových měr, vyšší cenou energií a inflací problémy, jsem přesvědčen, že banky budou ochotné je s klienty řešit. Delikvence spojená se splácením hypoték je u nás velmi nízká, na tom by se nemělo nic měnit," uvedl.

Koruna se po zvýšení sazeb dostala k euru na nejsilnější úroveň od února

Česká měna se k euru po zvýšení sazeb ČNB dostala k euru na nejsilnější úroveň od loňského února. Proti úternímu závěru zpevnila o 12 haléřů na 25,11 EUR/CZK, vůči dolaru posílila o 23 haléřů na 22,17 USD/CZK, kde končila denní obchodování naposledy před víc než měsícem.

Česká měna se přechodně dostala až k 25,05 EUR/CZK. "Navýšení úrokových sazeb mělo poměrně velký vliv na kurz koruny, přestože očekávání překonalo jen mírně," podotkl Lukáš Novotný z WOOD & Company. "Oproti loňskému březnu, kdy byla k euru za poslední roky nejslabší, posílila o více než desetinu," dodal.

Podle analytiků nemělo na posílení koruny vliv jen samotné rozhodnutí bankovní rady, ale také pozdější slova guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka.

"Silná koruna hraje do karet zejména importérům. Exportérům naopak přidělává vrásky na čele. Ti totiž budou dostávat za inkasovaná eura ze zahraničí méně českých korun," uvedl Tomáš Volf ze společnosti Citfin - Finanční trhy. Pro spotřebitele silnější koruna může zlevnit dovážené zboží a zahraniční dovolené.

V listopadové prognóze ČNB zhoršila odhad vývoje ekonomiky

V listopadové prognóze ČNB zhoršila odhad vývoje tuzemské ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o 1,9 % a příští rok o 3,5 %. V srpnové prognóze počítala letos s růstem o 3,5 % a příští rok o 4,1 %. Pro rok 2023 ČNB v listopadu odhad zlepšila na 3,8 % z 3 %.

ČNB - prognóza vývoje HDP, zdroj: ČNB
ČNB - prognóza vývoje HDP, zdroj: ČNB

Zároveň centrální banka v listopadu výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji podle poslední platné prognózy čeká na průměrných 3,7 %, v srpnu byla prognóza nastavená na 3 %. Příští rok by inflace měla podle odhadu stoupnout na 5,6 %, podle srpnové prognózy ČNB čekala 2,8 %. V roce 2023 by měla inflace klesnout na 2,1 %.

ČNB - prognóza vývoje inflace, zdroj: ČNB
ČNB - prognóza vývoje inflace, zdroj: ČNB

V případě kurzu koruny ČNB počítá pro letošní rok s úrovní 25,60 EUR/CZK. Příští rok počítá s průměrným kurzem 24,20 EUR/CZK a v roce 2023 s kurzem 23,90 EUR/CZK. V srpnu odhadovala pro příští rok kurz na 24,50 EUR/CZK a pro rok 2023 na 24,20 EUR/CZK.

ČNB - prognóza vývoje kurzu EUR/CZK, zdroj: ČNB
ČNB - prognóza vývoje kurzu EUR/CZK, zdroj: ČNB
Zdroj:
ČNB, ČTK
Centrální banky
Přestat sledovat
Česká ekonomika
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Úrokové sazby
Přestat sledovat

Videotéka

18. 1. 2022 10:28
Martin Jahn (Škoda Auto): Rok nebo dva vyšší inflace zvládneme, ekonomika jen dohání inflačně chudou…
Česká ekonomika
Přestat sledovat
Ekonomika
Přestat sledovat
Evropská ekonomika
Přestat sledovat
Inflace
Přestat sledovat
17. 1. 2022 12:00
Investorský magazín: Štěpán Pírko (Bohemian Empire), Steen Jakobsen (Saxo Bank) a jejich výhledy na…
Akciové tipy
Přestat sledovat
Investiční strategie
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Investorský magazín
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světová ekonomika
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
Výhled na rok 2022
Přestat sledovat
17. 1. 2022 9:30
Pavel Hadroušek (Fio banka): Dlouhodobé cykly naznačují, že je akciový trh v "časovém okně" pro…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
17. 1. 2022 6:26
Tětek (SatoshiLabs) & Vejmola (Bitcoinovej Kanál): Co je potřeba vědět o bitcoinu a spol. na prahu…
Bitcoin
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Kryptoměny
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat