ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu nečekaně hned o 75 bazických bodů na 1,50 %

Bankovní rada České národní banky na zářijovém zasedání podle očekávání opět zvýšila úrokové sazby. Základní sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, ale stoupla nečekaně rovnou o 75 bazických bodů na 1,50 %. Analytici očekávali růst sazby o půl procentního bodu na 1,25 %. Naposledy banka zvýšila základní úrokovou sazbu v jednom kroku o více než půl procentního bodu v roce 1997. Důvodem zpřísnění měnové politiky jsou především obavy z růstu inflace souvisejícího s ožíváním ekonomiky po pandemii. Ve zvyšování úrokových sazeb navíc bude ČNB podle ekonomů pokračovat. Čtvrtečního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.

"Oživení ekonomiky po pandemii je robustní, domácí poptávka rychle roste, některé části ekonomiky se opět přehřívají a inflační tlaky stoupají. Byla by chyba, kdyby na to měnová politika nezareagovala vůbec nebo nedostatečně razantně," poznamenal hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozorňuje, že "z hlediska intenzity faktorů, které tlačí ceny vzhůru, nebylo Česko ve srovnatelné situaci od 90. let minulého století". Zdá se podle něj, že si toto centrální bankéři uvědomují a jsou připraveni jednat rychle.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Lombardní sazbu, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, ČNB zvýšila o 75 bazických bodů na 2,50 % a diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, centrální banka posunula z 0,05 % na 0,50 %. Na měnověpolitickém jednání na začátku srpna rada zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu.

ČNB - základní úroková sazba, zdroj: tradingeconomics.com
ČNB - základní úroková sazba, zdroj: tradingeconomics.com

Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler upozornil, že navzdory agresivnějšímu kroku ČNB bude samotný růst sazeb inflaci brzdit velmi pomalu. "Tento nástroj funguje s větším zpožděním, kolem jednoho roku. V krátkém období však může mít alespoň signalizační efekt v tom smyslu, že bude omezovat růst inflačních očekávání," uvedl.

Růst sazeb ČNB se podle Seidlera nejrychleji promítne do úroků firemních úvěrů, jelikož ty jsou na sazbu ČNB nejvíce navázány. "V případě hypotečních úvěrů to bude mít dopad jen dílčí, protože hypoteční sazby reagují na tržní úrokové sazby delších splatností a ty už od konce minulého roku postupně rostou," dodal.

Pro výrazný růst sazeb hlasovalo pět ze sedmi členů rady ČNB

Pro zvýšení základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu na 1,50 % hlasovalo pět ze sedmi členů bankovní rady České národní banky. Dva členové rady hlasovali pro ponechání sazeb beze změny. Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka bude tempo dalšího zvyšování sazeb podmíněno vývojem a vyzněním podzimní prognózy. Tu bude mít bankovní rada k dispozici na dalším měnověpolitické zasedání na začátku listopadu.

"Přijaté rozhodnutí rady se opírá o letní makroekonomickou prognózu a informace získané od jejího zpracování. S prognózou je konzistentní růst tržních úrokových sazeb od poloviny letošního roku," uvedl Rusnok. Dále uvedl, že rada vyhodnotila rizika a nejistoty srpnové prognózy ČNB jako výrazně proinflační. To tak podle něj vyžadovalo rychlejší zvyšování úrokových sazeb, než se kterým aktuální prognóza počítá.

Za rizika zvyšující inflaci označil Rusnok výrazně vyšší než očekávanou inflaci během letních měsíců včetně delšího trvání zvýšeného příspěvku růstu cen nemovitostí a nájemného k celkové inflaci. Dalším rizikem jsou déletrvající poruchy globálních výrobních řetězců s dopady do výraznějšího zrychlování růstu cen a slabší ukotvení inflačních očekávání. "Inflační očekávání jsou konfrontována delší dobu s překračováním 2% cíle a ČNB to nehodlá připustit," upozornil Rusnok.

Meziroční inflace v Česku v srpnu stoupla na 4,1 %, a byla tak o jeden procentní bod vyšší, než očekávala ČNB. Aktuální prognóza ČNB nadále očekává příští rok postupný návrat inflace k 2% cíli. Rusnok v této souvislosti upozornil, že listopadová prognóza znatelně zvýší odhad inflace především v kratším časovém horizontu.

Rusnok také upozornil, že v mezinárodním srovnání byla v české ekonomice inflace vyšší již před propuknutím pandemie v roce 2019, což byl rozdíl proti eurozóně nebo USA. Navíc připomněl, že bankovní rada po propuknutí pandemie na svém mimořádném zasedání základní úrokovou sazbu také o 0,75 procentního bodu snížila. "Dnešní krok vypadá razantně a v mezinárodním srovnání to tak i bude, ale je potřeba vyslat signál, že se nesmíříme s tím, aby se ukotvila inflační očekávaní vzdálená našemu cíli," uvedl guvernér.

Argumenty pro nynější krok se podle něj týkaly také toho, že se ČNB musí vrátit se sazbami na neutrální úroveň. "Stále jsme v expanzivním módu měnové politiky. Ekonomika již monetární stimulaci nepotřebuje, přispívala by k jejímu přehřívání," uvedl Rusnok. Ekonomika se totiž podle něj rychle vrací k původní výkonnosti. "Zažíváme šok v podobě prudkého poklesu a prudkého návratu. Na přelomu tohoto a příštího roku dosáhneme předpandemické úrovně," uvedl. Dodal, že by se tak měly na předpandemickou úroveň dostat i úrokové sazby. Před pandemií byla základní úroková sazba na 2,25 %.

Guvernér ČNB také sdělil, že rada neuvažuje o odprodeji výnosů z devizových rezerv jako pomocném nástroji pro současnou politiku ČNB. "Nepotřebujeme to, máme dost velký prostor pro zvyšování sazeb. Na druhou stranu to není nějaké tabu, o kterém bychom se neměli bavit," uvedl.

Ministryně financí Schillerová nevidí ve zvyšování sazeb řešení vysoké inflace

Očekávaný růst sazeb označila v uplynulých dnech za nepříliš šťastný ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), a to proto, že návrh státního rozpočtu na příští rok již počítá se zahájením konsolidace veřejných financí. Podle ministryně růst úrokových sazeb zdraží obsluhu státního dluhu, zvýší tlak na růst mezd a zkomplikuje soukromé investice. Jiří Rusnok ale následně uvedl, že další zvýšení úrokových sazeb je nutné. Navíc bankovní rada ze zákona podle něj nemůže přijímat pokyny od kohokoli, ani od vlády.

Svůj postoj zopakovala Alena Schillerová i po čtvrtečním jednání centrální banky. "Příčinou inflace je nedostatek surovin, materiálů, zboží i lidské práce," uvedla na Twitteru. "Aktuálně nepotřebujeme dusit ekonomiku striktním dodržováním učebnicových pouček," míní. Sdílela současně rozhovor serveru Seznam Zprávy s investorem Radovanem Vávrou, podle kterého nepovede zvýšení sazeb k žádanému efektu, protože příčinou inflace je nedostatek materiálů či zboží.

Ministryně později na Twitteru dodala, že rozhodnutí ČNB podle ní "přehodilo výhybku hospodářské politiky ČR na kolej typickou pro rozvojové země". "Zatímco centrální banky ve vyspělém světě podporují růst a životní úroveň, ta naše zvolila cestu dražších úvěrů pro firmy či zdražení hypoték rodinám o tisíce korun měsíčně," uvedla.

Skutečné inflační tlaky mají globální charakter, konstatovala. "Restriktivní kroky ČNB na ně nemají žádný vliv. Na peněženky Čechů bohužel vliv mít budou," míní. Obsluhy státního dluhu se naopak krok nedotkne. "Naopak, naše likvidita získaná výhodným předfinancováním v prvním čtvrtletí bude úročena dvojnásobně, není důvod měnit ani výdaje pro rok 2022. Nečekáme výrazný dopad ani u dlouhodobých výnosů," dodala.

Také Babiš hodnotí rozhodnutí zvýšit sazby negativně, poškodí podle něj ekonomiku

Negativně vnímá výrazné zvýšení sazeb také premiér Andrej Babiš. Předseda vlády sdělil, že krok podle něj poškodí ekonomiku, dotkne se situace domácností, které čerpají úvěry, a zhorší i finanční situaci všech firem. Cenový vzestup, který se do Česka přenáší z pohybu cen na světových trzích, podle něj rozhodnutí ČNB nezmírní.

"Schovávat se za růst cen a myslet si, že jsme schopni růst světových cen změnit, je iluzorní představa. Mohou naše firmy za to, že ceny ve světě rostou meziročně v desítkách procent? Copak jsme my schopni tuto tržní situaci změnit?" uvedl Babiš.

Připomněl rozhodnutí ČNB z února 2020, kdy bankovní rada zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 2,25 %. "Na samém počátku covidové krize stejná bankovní rada vyhlásila zvýšení základních sazeb, prý kvůli přílišnému růstu cen. Přitom v té době už dávno věděli, že ekonomika zpomaluje, průmyslová výroba za rok 2019 stagnovala a epidemie covidu je již v Evropě," uvedl Babiš.

Tehdejší omyl v hodnocení vývoje národního hospodářství rada v březnu 2020 dvakrát korigovala, doplnil Babiš. Rada tehdy sazby snížila postupně na jedno procento. "Dnes jsme bohužel svědky obdobného rozhodnutí. Zřejmě ještě do centrální banky nedošly zprávy o omezení výroby našeho sektoru automotive, což povede ke zpomalení slibně se rozvíjejícího průmyslu," konstatoval.

Podle opozice se ČNB zachovala jako nezávislá instituce

Podle opozičních politiků se Česká národní banka zachovala při zvýšení základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu jako nezávislá instituce. Předseda Pirátů Ivan Bartoš, šéf lidovců Marian Jurečka i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová v té souvislosti kritizují, že se rozhodnutí banky snažili ovlivnit premiér a ministryně financí.

Bartoš napsal, že ČNB neměla bohužel jinou možnost než krotit inflaci zdražováním úvěrů a hypoték. "O to více zaráží, že se premiér s ministryní financí snažili banku ovlivňovat a přesvědčovat ji, aby úrokové sazby nezvedala, ačkoli inflace zrychluje i v okolních zemích. ČNB se zachovala jako skutečně nezávislá instituce," uvedl.

Jurečka uvedl, že ČNB bere jako nezávislou instituci a jako politik nemá ambici mluvit do jejích rozhodnutí. "Na rozdíl od premiéra a ministryně financí, kteří evidentně nehájí zájmy občanů, ale Agrofertu," zmínil holding ze svěřenských fondů premiéra Babiše. Doplnil, že rozhodnutí ČNB "bere a respektuje".

Poslanec ODS Jan Skopeček uvedl, že ČNB neměla kvůli rychle rostoucí míře inflace mnoho jiných možností. "Míra inflace je výrazně nad cílem ČNB, a pokud nechceme, aby se prostřednictvím vyšších inflačních očekávání stala vysoká míra inflace trvalým jevem, muselo k tomuto kroku dojít," uvedl. Také on ocenil, že ČNB projevila nezávislost a nedala na "rady" Aleny Schillerové.

"Bankovní rada ČNB není Strakova akademie ani Agrofert. Andreji Babišovi asi nedochází, že rada nesmí přijímat pokyny od kohokoli včetně ministryně financí," napsala Pekarová Adamová. Ústavní povinností ČNB je péče o cenovou stabilitu, nikoliv o soukromé zájmy předsedy vlády, který si hlídá prosperitu svého zadluženého byznysu, doplnila.

Rozhodnutí ČNB podle ní s sebou samozřejmě nese některé nepříjemné dopady. "Ale jsem ráda, že si zachovává navzdory velkému tlaku nezávislost. V Česku dochází k jednomu z nejdynamičtějších zdražování v EU a příčinou je mimo jiné nezodpovědná vládní politika. Mít premiéra, který sám dluží desítky miliard, je nevýhodné pro peněženku každého z nás," doplnila.

Šéf STAN Vít Rakušan řekl, že nezávislá ČNB má jasně stanovené cíle. "Jedním je inflace na úrovni dvou procent. ČNB chce tímto krokem omezit další příliv peněz do ekonomiky a zmírnit inflaci. Zároveň se dá očekávat posílení koruny, a tudíž zlevnění dovozu a nižší tržby exportérů. Všechny tyto faktory jsou protiinflační," napsal Rakušan. Uvítal by zároveň, aby měla vláda ambici s inflací něco dělat. "To první, na co by měla přistoupit, je začít s konsolidací veřejných financí," doplnil.

Předseda SPD Tomio Okamura napsal, že jde o dost vysoký nárůst. "Vyšší úroková míra zdraží úvěry. Možná by to mohlo trochu zmírnit raketový růst cen nemovitostí, ale také zdraží firemní úvěry, takže na to doplatí hlavně podnikatelé," dodal.

Rusnok: Umírněnější rozpočtová politika by nevyžadovala tak výrazný růst sazeb

Guvernér ČNB Jiří Rusnok na tiskové konferenci po konci zasedání řekl, že růst sazeb by nemusel být tak výrazný, kdyby rozpočtová politika vlády nebyla tak rozpínavá.

"Obecně se to spojit dá, že kdyby byla fiskální politika méně expanzivní, tak by zvýšení nemuselo být tak výrazné. Nemáme výraznější výhled, že by došlo ke konsolidaci fiskální politiky ve smyslu toho, že rozpočtová politika generuje výrazné deficity v době viditelného a výrazného ekonomického růstu. Tak je jasné, že to přispívá k určitému proinflačnímu prostředí a může to nepřímo ovlivňovat i naše rozhodování ve smyslu výhledu na přísnější nastavení měnových podmínek," uvedl guvernér. Dodal, že rada ČNB si je vědoma, že plány rozpočtové politiky, i vzhledem k volbám, nemají příliš vzdálený výhled vývoje. "Nicméně ten rok, dva se z toho dá vypozorovat," uvedl.

Rusnok rovněž upozornil, že optimální tempo růstu české ekonomiky, takzvaný potenciál růstu ekonomiky, při kterém ještě nevznikají nerovnováhy, je mezi 2,5 a 3 %. "V příštím roce tak budeme už mírně nad potenciálem a to nahrává vzniku nerovnováh, z nichž jednou může být i nárůst inflace. Jestliže za této situace fiskální politika počítá s výraznými schodky, tak v tomto smyslu zůstává poměrně expanzivní," uvedl.

Letošní schválený schodek státního rozpočtu činí 500 miliard korun. Podle nedávného vyjádření ministryně financí ale rozpočet za celý rok skončí se schodkem zhruba 400 miliard korun. Loni, kdy byl výsledek ovlivněn dopady pandemie, skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun. Na příští rok schválila vláda schodek 376,6 miliardy korun.

Analytici: ČNB hraje radikálním krokem o svou kredibilitu

"Zdražování se stává ústředním tématem ve veřejném prostoru. I kdyby tak bankéři věřili, že jsou aktuální inflační tlaky dočasné - což se časem může ukázat jako pravdivé -, nyní se hraje o samotnou kredibilitu centrální banky v očích obyvatel. To poslední, co by ČNB nyní potřebovala, by bylo ukotvení inflačních očekávání na vyšších hodnotách," uvedl analytik z Raiffeisenbank Vít Hradil.

To potvrzuje i ekonom z České spořitelny Michal Skořepa. "Inflace se už zhruba čtyři roky pohybuje zřetelně nad 2% cílem a poslední vývoj ji posouvá ještě výše, což začíná ohrožovat stabilitu inflačních očekávání v ekonomice. Právě stabilita očekávání v blízkosti 2% inflačního cíle je jednou z klíčových podmínek pro to, aby ČNB byla vůbec schopná inflaci nakonec dotlačit zpátky k cíli. Jakkoli se tak může zdát, že ČNB je aktuálním vývojem tlačena do kouta, ve skutečnosti jí vysoká inflace umožňuje postupně ukončit nynější období uvolněné měnové politiky a vrátit úrokové sazby k vyšším hodnotám, ze kterých poté bude možné jejich nové snížení v případě příští recese nebo krize," vysvětluje Skořepa.

Podle partnera poradenské PwC Petra Kříže je čtvrteční rozhodnutí ČNB plně v souladu s jejím hlavním cílem, tedy dostat růst cen pod kontrolu, ke dvěma procentům. "ČNB bude nicméně muset ve zvyšování sazeb pokračovat na dalších zasedáních, dokud se sazby nepřiblíží úrovni inflace a inflace nezačne klesat. Z dlouhodobého pohledu by bylo vhodné, aby úrokové sazby inflaci mírně převyšovaly," uvedl.

Koruna po zvýšení sazeb ČNB zpevnila na úrovně z poloviny září

Česká měna ve čtvrtek odpoledne po zvýšení úrokových sazeb ČNB posílila k euru zhruba o 20 haléřů do blízkosti 25,30 EUR/CZK. Dostala se tak na úrovně, na kterých byla v polovině září. Zpevnila také k dolaru, proti středečnímu závěru byla kolem 15.30 silnější asi o deset haléřů na 21,85 USD/CZK.

S vyššími úrokovými sazbami je koruna zajímavější pro investory. Dále se totiž zvýší rozdíl mezi úročením české měny a eura. "Proto k euru nutně musí zpevnit," podotkla Markéta Šichtařová z Next Finance.

Srpnová prognóza: Rychlejší růst letos, pomalejší napřesrok

Česká národní banka v srpnové prognóze zlepšila odhad vývoje ekonomiky v letošním roce, naopak pro příští rok odhad mírně zhoršila. Nyní tak letos počítá s růstem ekonomiky o 3,5 % a příští rok s růstem o 4,1 %. Pro rok 2023 očekává ČNB v prognóze růst ekonomiky o tři procenta. V předchozí květnové prognóze ČNB počítala letos s růstem o 1,2 % a příští rok s 4,3% expanzí.

Celková průměrná inflace by podle ČNB měla činit letos tři procenta a příští rok 2,8 %. V květnové prognóze centrální banka odhadovala letošní průměrnou inflaci na 2,7 % a růst cen v příštím roce na 2,4 %. V roce 2023 by měla být průměrná inflace 2,1 %.

Zároveň centrální banka počítá letos se silnější korunou. Průměrný kurz čeká na úrovni 25,60 EUR/CZK. V květnu odhadovala pro letošek 25,70 EUR/CZK. V roce 2022 by pak podle odhadů měla koruna dále posílit na průměrných 24,50 EUR/CZK. Květnové odhady centrální banky počítaly příští rok s kurzem 25,10 EUR/CZK. Pro rok 2023 ČNB odhaduje průměrný kurz na 24,20 EUR/CZK.

Banky neplánují na zvýšení sazeb ČNB okamžitě reagovat zdražením úvěrů

Tuzemské banky neplánují na rozhodnutí České národní banky o razantním zvýšení úrokových sazeb reagovat okamžitým zdražením úvěrů či růstem úročení vkladů. Některé menší finanční domy ale již ve čtvrtek oznámily, že k vyššímu úročení vkladů brzy přistoupí.

Air Bank plánuje v návaznosti na zvýšení sazeb ČNB zvýšit úroky u spořicího účtu v českých korunách. "O kolik úroky na spořicích účtech našich klientů zvýšíme, oznámíme v následujících přibližně dvou týdnech," řekla mluvčí banky Jana Pokorná. Je podle ní pravděpodobné, že zvýšení úroků ČNB se v budoucnu může promítnout i do zvýšení sazeb hypotečních úvěrů. "Naopak zvýšení sazeb u spotřebitelských půjček v tuto chvíli v plánu nemáme," dodala.

TRINITY BANK reaguje na zvýšení sazeb ČNB a od 1. října zvyšuje úrokovou sazbu na spořicím účtu na 1,58 %. Banka nabízela úrokovou sazbu 1,08 % na nové vklady do 100 000 korun, nad 100 000 Kč vklad úročila sazbou 0,58 %. Od října jsou nové vklady úročeny 1,58 % bez omezení výše vkladu, takže o 0,5 procentního bodu je zvýšeno úročení u vkladu do 100 000 korun. U částky nad 100 000 Kč je navýšena sazba o jeden procentní bod.

Banka Creditas v reakci na zvýšení sazeb plánuje příští týden výrazně navýšit sazby zejména u spořicího účtu, uvedla ředitelka komunikace banky Lucie Brunclíková. Sberbank CZ podle mluvčí Radky Černé nevylučuje, že bude u vkladových účtů na zvýšení sazeb reagovat. "Zvýšení základní sazby ze strany ČNB jsme očekávali a budeme v nejbližší době informovat klienty ohledně možné úpravy depozitních produktů," podotkla.

Ostatní banky jsou k růstu úročení vkladů skeptičtější. "Jak a kdy na oznámený vyšší růst úrokových sazeb ČNB budeme reagovat, je otázkou hlubších analýz vývoje ekonomiky," uvedl generální ředitel Expobank CZ Lubomír Lízal. "Nyní navýšení (úročení) nezvažujeme u vkladů a stejně tak ani u spotřebitelských úvěrů," doplnil mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek. Ani Raiffeisenbank zatím strategii v nabídce zhodnocení vkladů klientům nemění. "Aktuálně neplánujeme okamžitě měnit sazby u úvěrů, uvidíme, jak se vyvine situace na trhu," poznamenala mluvčí banky Petra Kopecká. Zvýšení úročení spořicích účtů nyní neplánuje ani Česká spořitelna.

Rozhodnutí ČNB o zvýšení sazeb analyzuje i Komerční banka. "Lze však říci, že na sazby úvěrů s delší fixací nebude mít změna bezprostřední vliv, neboť ty se odvíjí primárně od tzv. swapových sazeb. Určitá očekávání trhu jsou nicméně již ve swapových sazbách započítána a předpokládáme jejich další postupný růst, což se již nyní promítá a dále i bude promítat do nabídkových sazeb hypoték," řekl manažer pro hypotéky v Komerční bance Ondřej Šuchman.

Zdroj:
ČTK, ČNB
Centrální banky
Přestat sledovat
Česká ekonomika
Přestat sledovat
Česká republika
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Inflace
Přestat sledovat
Úrokové sazby
Přestat sledovat

Videotéka

19. 10. 2021 17:00
Povolební Česko aneb Co čekat v ekonomice, politice a energetice
Česká ekonomika
Přestat sledovat
Česká republika
Přestat sledovat
Energetika
Přestat sledovat
Politika
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
19. 10. 2021 6:40
Carl Icahn: Akciový trh jednou musí narazit do zdi postavené z nově vytvořených peněz
Americké akcie
Přestat sledovat
Carl Icahn
Přestat sledovat
Investiční guru
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Kvantitativní uvolňování
Přestat sledovat
Nejbohatší investoři a byznysmeni
Přestat sledovat
18. 10. 2021 12:00
Investorský magazín: Na pražské burze se schyluje k IPO společnosti FIXED.zone
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
FIXED.zone
Přestat sledovat
Investorský magazín
Přestat sledovat
Korekce na trzích
Přestat sledovat
Pražská burza
Přestat sledovat
Primární úpis akcií (IPO)
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
16. 10. 2021 20:30
Vladimír Vávra (WOOD & Company): Dlouhodobě bude pro akcie podstatný vývoj bilance Fedu daleko za…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat