3. 6. 2023 19:00
V PONDĚLÍ V 10 HODIN ŽIVĚ: Expertní tržní výhled (Pavel Hadroušek, Fio banka)
Inflační znehodnocení měny, tedy že si lidé koupí za své příjmy méně věcí či služeb, očekává v tomto roce 93 % Čechů. To je nejvíce za dobu měření od roku 2007. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který se konal od poloviny května do začátku července. Více než polovina dotázaných se domnívá, že za stejné peníze si bude moci koupit mnohem méně, téměř dvě pětiny předpokládají, že to bude o trochu méně. Dvacetina lidí míní, že za stejný obnos bude moci nakupovat stejně jako dnes.
V časovém srovnání se inflační očekávání postupně zhoršuje od roku 2016. Tehdy předpokládalo zhoršení 37 % respondentů, což bylo nejméně za dobu měření od roku 2007. Aktuální průzkum zaznamenal podle CVVM radikální zhoršení inflačních očekávání, které výrazně překonalo i doposud nejhorší výsledek z roku 2008, kdy obavy z toho, že si v daném roce za stejné peníze koupí méně, vyslovilo 83 % dotázaných. "Je tak zřejmé, že v aktuálních výsledcích se silně odráží negativní vývoj cenové hladiny a celkové ekonomické situace v posledním období," uvedlo CVVM.
Český statistický úřad (ČSÚ) v pondělí informoval, že v letošním druhém čtvrtletí se reálná mzda po zahrnutí inflace snížila meziročně o 9,8 %. Češi kvůli vysoké inflaci zchudli v druhém čtvrtletí nejvíce v historii země od roku 1993. Nárůst reálné mzdy očekávají odborníci až během příštího roku. Průměrná mzda bez zahrnutí inflace stoupla v druhém čtvrtletí proti stejnému období předchozího roku o 4,4 % na 40 086 korun. Inflace podle dat ČSÚ v červenci potřinácté v řadě stoupla. Spotřebitelské ceny se meziročně zvýšily o 17,5 %, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v červnu, nejvíce zdražily energie a potraviny.
Počet těch, kteří mají pocit, že si za své příjmy koupí meziročně méně věcí či služeb, výrazně roste. Že jsou jejich reálné příjmy v meziročním srovnání nižší, míní 69 % Čechů, u čtvrtiny jsou zhruba stejné a šest procent lidí se domnívá, že jsou vyšší. Hodnocení vývoje vlastních reálných příjmů za poslední rok se dostalo na úroveň historického minima zaznamenaného v lednu 2013, uvedli autoři průzkumu. V porovnání s posledním průzkumem z roku 2020 vzrostl podíl těch, kteří hodnotí reálné příjmy jako nižší o 25 procentních bodů, a to na úkor snížení podílu těch, kteří hodnotí kupní sílu příjmů jako stejnou, ale i podílu těch, jejichž kupní síla je ve srovnání s minulým rokem vyšší. Více než polovina občanů hodnotila inflaci za loňský rok jako spíše přijatelnou a dvě pětiny jako spíše nepřijatelnou.