Velcí investoři sázejí na změnu kubánského režimu. Budou se konečně splácet dluhy?
Jistě jste také postřehli zprávu o uvolňování migrační politiky na Kubě. Další zajímavostí je, že deset významných hedgeových fondů skupuje ve velkém pozice v kubánském dlouhodobě nespláceném dluhu.
Nedávné spekulace o tom, že by bývalý vůdce Fidel Castro mohl být mrtvý, vyvolaly domněnky, že by staré obligace mohly být konečně splaceny. Investoři věří, že by po Castrově smrti mohlo na Kubě dojít k procesu normalizace (tento termín používají investoři do emerging markets), který by vedl ke splácení dluhopisů, které jsou již dávno po splatnosti.
Londýnská společnost Exotix Limited, investiční banka specializující se na nelikvidní bondy, úvěry a akcie, uvádí, že se kubánský dluh v poslední dekádě obchoduje mezi 6 až 10 centy za dolar (pokud se tedy vůbec obchoduje).
Prezentace pro investory jednoho z hedgeových fondů naznačuje, že by k vypořádání kubánských dluhopisů nakonec mohlo dojít někde v pásmu 26 až 49 centů za dolar, což by znamenalo výnosy 180 až 512 %. Výsledek se samozřejmě bude odvíjet od budoucích vyjednávání.
Kvůli embargu USA vůči Kubě nesmějí američtí investoři kubánské dluhopisy vlastnit, což hedgeové fondy zaměřené na frontier markets frustruje. Argumentují, že by expozice v kubánském dluhu v dobrém posloužila americké zahraniční politice, protože by si Američané zajistili své místo u jednacího stolu.
Atraktivní nesplácené dluhopisy
Spekulanti na vzestup nelikvidních bondů by z dlouho nespláceného dluhu neprofitovali poprvé:
Například irácký dluh se po léta během amerických sankcí vůči zemi obchodoval za 10 centů. Po americké invazi bylo vyjednáno vypořádání dluhů. Včetně PDI (past-due interest) úroku po z prodlení získali držitelé bondů 32 centů za dolar.
Liberijský dluh se obchodoval v 90. letech za 3 centy za dolar. Když se však stal prezidentem bývalý ekonom Světové banky Ellen Sirleaf, země skoupila zpět dluhy za 21 centů za dolar (cena byla vysoká vzhledem k podstatným PDI).
Když bylo v roce 1993 rozhodnuto, že bude zrušeno americké embargo vůči Vietnamu, vietnamské dluhopisy se v pěti letech zhodnotily o 500 %.
V Jugoslávii po sesazení Miloševiče a zrušení embarga vyletěla hodnota dluhopisů země už v září 2000.
Výnosy jsou vysoké zejména díky tomu, že si držitelé bondů nedělají nároky vůči zemím jen na splacení jistiny, ale chtějí i PDI (past-due interest) úrok po splatnosti/z prodlení. Čím déle zůstane dluhopis nesplacený, tím PDI více narostou.
I kdyby došlo k výraznému odpisu dluhů, fond vydělá, protože dluhopisy koupí s dostatečným diskontem. Současné odhady Exotix o hodnotě PDI kubánských bondů se pohybují mezi 182 a 193 %.
Kuba zbankrotovala
Kubánská vláda navzdory mnohonásobné restrukturalizaci dluhu začátkem 80. let vyhlásila default v roce 1986. Hlavní kontrakty se datují do 70. let. Dluhopisy jsou denominovány v japonských jenech, švýcarských francích, německých markách a kanadských dolarech. Nominální hodnota podle Exotix, která čerpá ze statistik kubánského statistického úřadu, odpovídá zhruba 3,2 miliardy USD.
Současné americké zákony přikazují, že před tím, než by mohlo být embargo ostrovního státu zrušeno, muselo by dojít k určitému vyrovnání s americkými firmami, které byly zkonfiskovány Castrovou vládou v roce 1960. Pokud chce navíc Kuba vstoupit do světa moderních financí, musí vyjednat vypořádání svých dluhů s Pařížským a Londýnským klubem věřitelů.
Pařížský klub je skupina zemí, která se semkla za účelem vyjednávání podmínek splácení mezivládních dluhů. Londýnský klub vyjednává úvěry zemím, které byly rozšířeny o privátní instituce, například banky. Historicky měl většinou Pařížský klub přednost a Londýnský klub akceptoval již nastavené podmínky.
Nikdo zatím neví, zda se po smrti Fidela Castra něco změní. Jeho mladší bratr Raúl sice veřejně prohlásil, že považuje za důležité, aby si Kuba znovu získala kredibilitu u svých věřitelů, nicméně není jasné, v jakém časovém horizontu na tom chce zapracovat. A obzvláště ve vztahu se Spojenými státy.
Dalším potenciálním katalyzátorem pro zlepšení vztahů mezi USA a Kubou (a tím pádem nárůstu hodnoty bondů) jsou americké prezidentské volby. Vlastníci dluhopisů by si přáli vítězství Obamy. Věří, že by uvolnil restrikce na obchod s Kubou hned, jakmile by se nemusel strachovat o reakce svých voličů. Pokud naopak vyhraje Romney, čeká je pravděpodobně čtyři roky status quo.
Budoucí vyjednávání bude komplikovat rovněž skutečnost, že všechny ostatní peníze Kuba dluží jiným státům (včetně Venezuely, Ruska, Číny, Španělska nebo Japonska). Rusko si chce nárokovat 21 miliard USD zapůjčených v rámci vzájemné pomoci během trvání sovětské éry. Kuba zatím odmítla dluh uznat. Zprávy z Ruska nicméně potvrzují, že k vyjednávání už dochází. Dále není vůbec jasné, kolik peněz dluží Kuba Venezuele. Získává od ní totiž ropu za zvýhodněné ceny a na oplátku tam posílá své lékaře.
Zdroj: CNBC
