Íránská ekonomika se může otevřít světu, USA a EU zrušily sankce. Trh čeká, jak se Teherán postaví k vývozu ropy

Odvolání sankcí proti Íránu v řádu hodin avizoval v sobotu ráno íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf. "Dnešní den je dobrým dnem pro íránský lid, sankce budou uvolněny," citovala Zarífa agentura Reuters.

Večer se odvážná Zarífova slova potvrdila, když odvolání sankcí ohlásili za Spojené státy ministr zahraničí John Kerry a za Evropskou unii šéfka diplomacie Federica Mogheriniová. Rozhodnutí odvolat sankce posléze stvrdil americký prezident Barack Obama podpisem příslušných nařízení.

"Děkuji Bohu za toto požehnání a skláním se před velikostí trpělivého íránského lidu. Gratuluji k velkolepému vítězství," napsal na Twitteru po odvolání sankcí íránský prezident Hasan Rúhání.

Írán se na omezení jaderného programu se světovými mocnostmi dohodl loni v červenci. Vyjednával se Spojenými státy, Spojeným královstvím, Francií, Ruskem, Německem a Čínou. Mimo jiné se v dohodě zavázal k vyřazení části centrifug k obohacování uranu, zbavení se většiny obohaceného uranu a také přestavbám některých svých jaderných zařízení.

Vývoz íránské ropy se má vrátit na úrovně před sankcemi

Odvolání protiíránských sankcí ale zvyšuje napětí na trhu s ropou. Země totiž již dříve avizovala, že bezprostředně po zrušení sankcí zvýší svoje dodávky černého zlata na trh o 500 000 barelů denně, do několika měsíců pak o milion barelů denně. Tento záměr potvrdil pouze několik hodin po odvolání sankcí náměstek íránského ministra ropného průmyslu Amir Husajn Zamaninía, jehož citovala agentura Reuters. "Vzhledem k podmínkám na světových trzích a našim možnostem jsme připraveni zvýšit svůj vývoz ropy o 500 000 barelů denně," uvedl.

Těžba ropy v Íránu vlivem sankcí klesla ze zhruba čtyř milionů barelů denně o jeden milion. Vývoz se pak od roku 2012 snížil o polovinu na více než jeden milion barelů denně.

"Do několika měsíců se vrátíme na úroveň 3,8 až 3,9 milionu barelů," slíbil loni v srpnu íránský ministr ropného průmyslu Bížan Zangáne. Podle průzkumu agentury Reuters o těžbě ropného kartelu OPEC těžba Íránu v červenci loňského roku činila 2,85 milionu barelů denně.

Podle listu Financial Times (FT) ale zřejmě zvýšení vývozu ropy nebude okamžité. "Od našich bankovních a platebních systémů k tržní operaci vede dlouhá cesta," řekl FT nejmenovaný íránský obchodník. Írán má také zastaralá těžební zařízení, do nichž bude potřeba mnoho investovat.

Podle Zangáneho Írán ustojí i cenu ropy na 25 dolarech za barel, což signalizuje, že země plánuje využít své ropné zásoby bez ohledu na to, že se aktuálně ropa prodává jen za zhruba 30 dolarů za barel. Cenu černého zlata dolů tlačí převis nabídky nad poptávkou a obavy z hospodářského vývoje Číny, která je druhým největším spotřebitelem ropy na světě po Spojených státech.

Někteří analytici navíc uklidňují, že ani případné zvýšení vývozu ropy z Íránu nemusí nutně způsobit další pokles cen suroviny na trzích. Zrušení sankcí se totiž čekalo, takže do cen se to již částečně promítalo od loňského uzavření jaderné dohody.

Írán je členem Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), která by ještě před několika lety současný pokles cen řešila snížením produkce. Loni v prosinci se ale ministři členských zemí poprvé za několik desetiletí nebyli schopni dohodnout na výši celkového těžebního limitu. Situaci kolem těžby ropy navíc nyní komplikuje napětí ve vztazích mezi Íránem a Saúdskou Arábií kvůli nedávné popravě šíitského duchovního Rijádem.

V reakci na oznámení zrušení sankcí Írán rovněž potvrdil, že propustí pět zadržovaných Američanů, včetně reportéra listu Washington Post Jasona Rezaiana, výměnou za propuštění svých občanů zadržovaných v USA.

Zdroj: ČTK, CNBC