KONTEXT: Kdo se stane investičním vítězem v regionu, který znervózňuje celý svět?

Na íránský akciový trh nyní většina globálních investorů nahlíží zároveň se zájmem i nedůvěrou. Ta je poháněna obavami z politického vlivu a zájmů patrných v hospodářské oblasti (na Investičním večeru 2. listopadu 2015 o nich mluvil Ali Fathollah-Nejad) a obecněji z prostředí, které není příliš přátelské k byznysu. Zájem naopak vychází z dopadů očekávaného zrušení mezinárodních sankcí, jehož první kolo se čeká v následujících týdnech. Íránská ekonomika by díky tomu měla růst třikrát rychleji než v loňském roce a solidního posílení by se měly dočkat i tamní akcie.

Charles Robertson, hlavní ekonom Renaissance Capital, letos očekává zvýšení ocenění (P/E) íránských akcií ze současných zhruba 5,5 na 10. Zhruba čtyři stovky firem obchodovaných na teheránské burze by měly těžit z očekávaného přílivu zahraničního kapitálu a z uvolnění až 150 miliard dolarů, které jsou v tuto chvíli zmrazeny na zahraničních účtech. Agentura Bloomberg v této souvislosti s odvoláním na loňský rozhovor s vysoce postaveným představitelem íránské centrální banky informuje o zhruba 30 miliardách, které mají být v brzké době repatriovány.

Íránská ekonomika a zprostředkovaně (či v případě některých obchodovaných společností přímo) i burza by měly těžit také z možnosti dodávat ropu na globální trhy. Teherán plánuje, že po zrušení embarga zdvojnásobí export ze současných 0,5 milionu barelů na milion. Tento případně prorůstový faktor nicméně ale závisí na dalším vývoji cen ropy. Cena, za kterou se zemi vyplatí těžit, totiž podle některých zdrojů dosahuje 70 dolarů za barel, což je sice mnohem méně než v případě Saúdské Arábie a další konkurence, ale stále vysoko nad současnými úrovněmi.

Navzdory neznámé vznášející se nad černým zlatem má teheránská burza řadu fanoušků. Patří mezi ně i Tibor Bokor, hlavní analytik dubajské pobočky investiční banky Arqaam Capital pro technologie, média a telekomunikace. Jak poznamenal ve svém exkluzivním vstupu přímo z Dubaje (video výše), Perský záliv mu nyní připomíná dva rozvíjející se trhy, na nichž jako akciový analytik zažil investiční revoluci.

Vzhledem k vystupňování geopolitického napětí jsem Tibora Bokora požádal také o aktuální komentář k možným dopadům saúdskoarabsko-íránské rivality na investice v regionu. Podobně jako většina expertů na region či mezinárodní vztahy eskalaci konfliktu nečeká, a tedy ani výrazný dopad na ekonomiku. "Očekávám, že rivalita mezi Saúdskou Arábií a Íránem bude trvat ještě dlouho, neměla by ovšem přerůst v otevřený konflikt. To, jak íránská vláda naložila s demonstranty, kteří podpálili saúdskoarabské velvyslanectví, napovídá, že Teherán nyní přímý konflikt nechce, což je velice rozumné. Írán totiž potřebuje, aby došlo ke zrušení sankcí, které ho tíží, potřebuje podpořit svůj ekonomický růst. Pak se možná dočkáme více konfliktů, do té doby bude rivalita patrná především v hospodářské oblasti (mezi Íránem a Saúdskou Arábií bude jen minimum obchodu a finančních toků) a v oblasti politické (v důsledku čehož budou problémy v Sýrii a Jemenu trvat déle)."

V této souvislosti Bokor upozorňuje také na reformy státního rozpočtu, které na konci prosince představili Saúdové. "Jde o správný krok, který by měl ekonomiku země v prostředí nízkých cen ropy pomoci do jisté míry ochránit. Je možné říci, že se Írán i Saúdská Arábie, co se hospodářských reforem týče, vydaly správným směrem. Rivalita, kterou sledujeme, je možná v této souvislosti nakonec i pozitivním, motivačním faktorem, pokud tedy nebude nadále nezdravě eskalovat," uzavřel.

V příštím KONTEXTu se společně s Tiborem Bokorem zaměříme právě na Saúdskou Arábii. Ta loni otevřela svůj akciový trh zahraničním investorům, což bylo spojeno s velkým očekáváním. Nakonec se ale zařadila mezi největší propadlíky roku 2015. Přesto – nebo možná právě proto – na její burzu na začátku letošního roku mnozí investoři sázejí.