Berlín ujistil Varšavu, že ji plynovod Nord Stream II nepoškodí

Gabriel při páteční návštěvě Varšavy řekl, že už Moskvě sdělil, že Nord Stream II bude postaven, jen pokud bude přes Ukrajinu proudit plyn v tranzitních dodávkách i po roce 2019, kdy vyprší platnost nynější tranzitní dohody mezi oběma zeměmi. Rusko má po tomto datu v plánu Ukrajinu z tranzitních dodávek plynu do Evropy zcela vyřadit a rozšíření Nord Streamu by mu to umožnilo.

Rusko také bude muset zaručit dodávky do východní Evropy přes plynovod Jamal, který vede přes Bělorusko a Polsko, řekl Gabriel podle agentury Reuters. Podle něj nový plynovod zmírní dopad poklesu evropské těžby plynu i případného přerušení dodávek přes válčící Ukrajinu.

Proti rozšíření plynovodu protestovaly v listopadu u Evropské komise země východní části EU včetně Slovenska, Polska, Maďarska, Rumunska, Litvy, Lotyška a Estonska. Nevoli na východě Evropy vyvolal už první plynovod Nord Stream, který v roce 2011 začal přivádět do Německa ruský plyn podmořskou cestou, a obešel tak území Polska, Běloruska a Ukrajiny.

Gabriel řekl, že Německo vnímá Nord Stream jako ekonomickou otázku, kdežto pro Polsko to je politický problém. Místopředseda polské vlády Mateusz Morawiecki však v pátek řekl, že zvyšovat závislost v plynu na Rusku je pro Evropu riskantní a podporovat nový projekt v tomto směru je také nezodpovědné vůči Ukrajině, jejíž vztahy s Ruskem jsou od předloňska velmi napjaté.

"Na Ukrajině je válka, zatímco náš hlavní obchodní partner vede jednání o zvýšení kapacity (dovozu z Ruska)," řekl Morawiecki.

Na projektu Nord Stream II se dohodl ruský Gazprom s německými společnostmi E.ON a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou ENGIE a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell. Projekt chce důkladně prověřit Evropská komise. Rozšíření plynovodu by zvýšilo jeho kapacitu na dvojnásobných 110 miliard krychlových metrů ročně.

Zdroj: ČTK