Efekty záporných sazeb jsou nejisté, varuje BIS. ECB ale podle všeho stejně přistoupí k další akci
Banka pro mezinárodní platby (BIS) vyslala další varování před snižováním sazeb do záporu. ECB přitom tento týden pravděpodobně srazí depozitní sazbu ještě hlouběji do mínusu.
BIS upozorňuje na to, že jsou efekty záporných sazeb neprozkoumané a mohou ve finále nadělat více problémů než užitku. Jelikož neexistuje žádná delší zkušenost s pobytem sazeb v záporu, není jasné, jak budou jednotlivci a banky při delším trvání experimentu reagovat.
Zatím se záporné sazby příliš nepromítly do sazeb, které evropské banky účtují domácnostem nebo podnikům. A pokud tak neučiní, je otázkou, zda snižování sazeb do záporu dává vůbec smysl.
Na druhou stranu, pokud by tak učinily, může to podle BIS výrazně ohrozit hospodaření řady evropských bank (tlačit na nižší marže). Tedy za předpokladu, že by banky nezačaly účtovat záporné sazby i většině vkladatelů. To by ale zase mohlo ohrozit stabilitu základny vkladů, což je něco, na čem bytostně stojí byznys model finančního zprostředkovatele.
BIS jednoznačně netvrdí, že se stane to či ono. Pouze upozorňuje na to, že **záporné sazby nakonec mohou bankovnímu sektoru zamotat hlavu tak, že nakonec ztratí orientaci v terénu.
Varování BIS ovšem tento týden pravděpodobně nebude vyslyšeno. Tváří v tvář nízké inflaci ECB nevydrží jen tak sedět se založenýma rukama, ačkoli její kroky již ekonomice pravděpodobně příliš nepomohou a mohou do budoucna zadělat na řadu těžko předvídatelných problémů. "Čekáme, že banka sníží depozitní sazbu o 10 bazických bodů, případně že zavede dvě depozitní sazby a přistoupí k výraznějšímu snížení spodní sazby (na nová depozita u ECB). Navíc si nechá pravděpodobně otevřené dveře k dalšímu snížení sazeb během léta a podzimu," napsali v týdenním výhledu analytici z ČSOB.
"Horší výhled vývoje ekonomiky a inflace bude ECB nutit k dalšímu uvolňování měnové politiky. Jak naznačuje lednový zápis z jednání ECB, Mario Draghi je rozhodnutý raději preventivně jednat než vyčkávat. Hledání dalších nástrojů k uvolňování je však stále obtížnější, banka se dostává do situace, kdy další kroky mohou způsobit více škody než užitku. Draghiho družina tak patrně nabídne kombinaci menších kroků - dále sníží depozitní sazbu o 20 bodů (s možností zavést dvouúrovňový systém nebo jinou kompenzaci pro bankovní sektor), rozšíří škálu dluhopisů odkupovaných v rámci kvantitativního uvolňování (QE) a navýší měsíční nákupy o 5 miliard eur. K tomu pravděpodobně přidá i slovní intervence v zájmu zvýšení inflačních očekávání, a to v tom smyslu, že ECB bude v budoucnu tolerovat přestřelování inflačního cíle," uvedla v týdenním výhledu ING Bank.
Co by to znamenalo pro měnový pár EUR/USD? "Trh očekává další snížení sazeb o 10 bodů (12 bodů je již zaceněno v měsíční sazbě EONIA), námi očekávané snížení sazeb o 20 bodů tak bude pro trh překvapením. Společně s navýšením QE to bude působit ve směru oslabení eura. Zavedení dvouúrovňového schématu pro základní sazby by zároveň naznačovalo, že se ECB snaží snížit negativní dopady záporných sazeb na bankovní sektor. Zároveň díky tomu bude moci v budoucnu sazby dále snižovat. Kombinace vyššího než očekávaného snížení sazeb a navýšení QE by dle našich odhadů mohla v den jednání zapříčinit pokles EUR/USD o zhruba 1,5 %," doplňuje ING Bank.
"Většina analytiků si myslí, že ECB spíše změní strukturu, než zvýší objem odkupů v rámci QE. Celkově jsou odhady analytiků relativně heterogenní. Čekáme zavedení druhé depozitní sazby na -0,4 % a prodloužení kvantitativního uvolňování do konce roku 2017," poznamenává ekonom z České spořitelny Jiří Polanský.
A na závěr trocha kontextu od BIS:
Zdroj: ČSOB, ING, Česká spořitelna
