Evropské akcie v úterý posilovaly díky komoditám v čele s ropou, dařilo se těžařům

Vítanou vzpruhu přinesly evropským akciovým trhům komodity, když růst cen kovů a ropy a slabší dolar přispěly k vzestupu akcií firem z energetického odvětví a sektoru základních materiálů.

Těžařská společnost Anglo American si připsala 9,2 % poté, co její diamantová divize De Beers ohlásila příznivé výsledky prodeje.

Ocelářská společnost ArcelorMittal poskočila o tři procenta vzhůru poté, co investiční banka Goldman Sachs zvýšila cílovou cenu jejích akcií.

Hlavní úterní události na evropských trzích

• Energetický a průmyslový holding (EPH) plánuje primární úpis (IPO) minoritního akciového podílu své dceřinky EP Infrastructure (EPIF). Na pražské burze by tak mohl do konce prvního pololetí přibýt další významný hráč. V pondělí svůj záměr nabídnout v Praze své akcie zveřejnila tuzemská GE Money Bank.
• Spotřebitelské ceny v Německu se v březnu meziročně zvýšily o 0,1 procenta. Oznámil to v úterý spolkový statistický úřad, který tak potvrdil předběžný odhad z konce března. V únoru byly spotřebitelské ceny harmonizované s metodikou Evropské unie nižší o 0,2 procenta. Meziměsíčně se ceny v největší evropské ekonomice zvýšily o 0,8 procenta.
• Evropská cenrální banka oznámila, že objem její přebytečné likvidity klesl na 756,71 miliardy eur z dosavadních 768,73 miliardy eur.
• Těžařská společnost NWR, majitelka černouhelné OKD, vytěžila v 1. čtvrtletí 1,873 milionu tun uhlí, meziročně zhruba o sto tisíc tun více. Vzrostly také prodeje koksovatelného i energetického uhlí. Klesly ale naopak ceny, za které společnost uhlí průměrně prodávala.
• Britská jádrová inflace dosáhla v březnu anualizovaného tempa 1,5 % a maloobchodní ceny se zvýšily o 1,6 %. Oba údaje jsou mírně vyšší, než očekával trh. V případě jádrové inflace trh čekal za březen výsledek +1,3 % po +1,2 % v únoru. Očekávání pro maloobchodní ceny byla nastavená na +1,4 % po +1,3 % v únoru.
• Italský finanční sektor se dohodl na vytvoření miliardového fondu, který má pomoci oslabeným bankám získávat kapitál a zbavovat se špatných půjček. Na jeho vzniku se podílí stát, který se tak snaží zamezit krizi v italském bankovním sektoru.
• Řecko a jeho mezinárodní věřitelé v úterý časně ráno přerušili rozhovory o uzavření klíčové revize plnění loňského záchranného programu. Pokračovat v nich budou příští pondělí po skončení jarního zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky.
• Německá automobilka BMW v březnu zaznamenala nejvyšší měsíční prodej ve své stoleté historii. Odbyt jí meziročně stoupl o 3,5 procenta na 240 659 vozů. Prodej vozů značky Audi, jež je součástí koncernu Volkswagen, vzrostl o čtyři procenta na 455 750 kusů, což představuje rovněž nový rekord.
• Madrid letos počítá s čistým zvýšením svého zadlužení o 40 miliard eur. Řekl to v úterý tamní ministr pro ekonomiku a hospodářskou soutěž Luis de Guindos.
• Německo věří, že Řecko a jeho věřitelé včas najdou řešení sporných bodů splácení aténských dluhů. Pro "změnu výše primárního schodku řeckého státního rozpočtu" však není místo, citovala berlínské varování agentura Bloomberg.
• Šance na přijetí smlouvy o volném obchodu mezi USA a Evropskou unií do konce funkčního období amerického prezidenta Baracka Obamy jsou minimální, říká specialista na transatlantické vztahy z Německé společnosti pro zahraniční politiku (DGAP) Josef Braml. Americký prezident Barack Obama bude 24. dubna během návštěvy Hannoveru jednat s evropskými politiky o smlouvě TTIP zaručující volný obchod mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Podle německého experta však Obama příliš dlouho otálel a uzavření smlouvy již ve funkci nejspíš nestihne.
• Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled vývoje světové ekonomiky na letošní i příští rok. Letos čeká jen mírné zrychlení globálního růstu na 3,2 % z loňského tempa 3,1 %, zatímco ještě v lednové prognóze odhadoval růst na 3,4 % a loni v říjnu na 3,6 %. Fond v úterním pololetním výhledu rovněž upozornil, že období pomalého růstu je už příliš dlouhé, což světovou ekonomiku vystavuje řadě rizik.
• Evropská komise chce přimět nadnárodní koncerny působící v Evropské unii, aby přehledně zveřejňovaly své zisky z jednotlivých zemí a také to, kde platí daně. Opatření, které v úterý ve Štrasburku představil eurokomisař pro finanční služby Jonathan Hill a které má pomoci s bojem proti daňovým únikům, se má týkat společností s ročními celosvětovými tržbami přes 750 milionů eur.
• Pro brexit je podle nejnovějšího průzkumu 45 % Britů, pro setrvání v EU 42 %.
• **Saúdská Arábie a Rusko se údajně dohodly na zmrazení těžby ropy během nadcházejícího summitu zástupců ropného kartelu OPEC a dalších významných těžařů v katarské metropoli Dauhá. Podle nejmenovaného zdroje ruské agentury Interfax je toto rozhodnutí nezávislé na tom, jaké stanovisko k otázce zmrazení ropné produkce zaujme Írán. Ruské ministerstvo energetiky zprávu vzápětí odmítlo komentovat.
• Itálie a Írán v úterý podepsaly dohody, které mohou vynést až miliardy eur. Stalo se tak během návštěvy italského premiéra Mattea Renziho v Teheránu. Po zrušení mezinárodních sankcí, uvalených na zemi kvůli jejímu kontroverznímu jadernému programu, se Írán pomalu dostává z izolace a zajímá se zejména o investice v oblasti infrastruktury, napsala agentura Reuters.
• Rekordně nízké úrokové sazby Evropské centrální banky (ECB) způsobují "mimořádné problémy" německým bankám i důchodcům. Politika ECB by rovněž mohla podkopat podporu Němců pro evropskou integraci. Agentuře Reuters to v úterý řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble.
• Rozpočtový deficit Ruska by mohl letos dosáhnout až čtyř procent hrubého domácího produktu, pokud ceny ropy zůstanou na současné úrovni. Uvedl to ruský ministr financí Anton Siluanov. Vláda původně očekávala, že schodek nepřesáhne tři procenta.

Zdroj: CNBC