Fed je připravený v červnu opět zvýšit sazby, podmiňuje to však slušnými ekonomickými daty

"Většina účastníků (dubnového zasedání FOMC) se shodla, že pokud zveřejňovaná data budou svědčit o opětovném zrychlování růstu ekonomiky, dalším zlepšování situace na trhu práce a růstu inflace k 2% cíli, bude opodstatněné v červnu zvýšit základní úrokovou sazbu," uvádí se v zápisu.

Trh na možné zvýšení sazby v červnu spekuloval již bezprostředně po konci posledního zasedání FOMC, které se konalo 26. a 27. dubna a na kterém byly sazby ponechány beze změny v rozpětí 0,25-0,5 %. Z prohlášení, které měnový výbor vydal po konci zasedání, totiž vypadla slova o zahraničních rizicích, na něž do té doby centrální banka USA upozorňovala.

Fed současný cyklus zvyšování sazeb zahájil loni v prosinci, kdy základní úrok zvýšil z rekordního minima 0-0,25 %, na němž byl sedm let. Již na začátku letošního roku však centrální banka USA zaujala obezřetnější postoj, protože zpomalování růstu čínské ekonomiky vyvolalo rozsáhlé výkyvy na finančních trzích a zasáhlo i americké akcie.

Americký dolar bezprostředně po zveřejnění zápisu z dubnového zasedání FOMC prudce posílil k euru. Kurz eurodolaru spadl během půl hodiny z 1,129 na 1,1224. Hlavní akciové indexy naopak klesly pod nulu.

Někteří účastníci dubnového zasedání měnového výboru podle zveřejněného zápisu vyjádřili obavy ohledně dalšího vývoje americké ekonomiky, ostatní ale upozornili na pokračující robustní tvorbu pracovních míst, která podle nich svědčí o stále dobré kondici hospodářství USA. Někteří účastníci zasedání rovněž vyjádřili obavy ohledně možných dopadů takzvaného brexitu, tedy odchodu Spojeného království z Evropské unie, o němž budou Britové v referendu rozhodovat 23. června.

Celoročně přepočtený růst americké ekonomiky v prvním čtvrtletí podle prvního rychlého odhadu ministerstva financí USA zveřejněného na konci dubna zpomalil na 0,5 %, a byl tak nejslabší za poslední dva roky. Výsledek byl navíc horší než odhady analytiků, kteří čekali růst o 0,7 %. V předešlém kvartálu stoupla největší světová ekonomika o 1,4 %. Ministerstvo financí za hlavní brzdu expanze označilo pomalejší zvyšování spotřebitelských výdajů, klesající vývoz a snižování firemních investic, zejména v energetickém sektoru.

Výkon ekonomiky za první tři měsíce letošního roku byl podle rychlého odhadu dokonce nejhorší od prvního čtvrtletí 2014, kdy se hrubý domácí produkt Spojených států snížil o 0,9 %. Spotřebitelské výdaje, které tvoří přibližně 70 % ekonomické aktivity USA, rostly nejpomalejším tempem za poslední rok, během ledna až března se zvýšily o 1,9 %, v loňském čtvrtém čtvrtletí stouply o 2,4 %.

Odhodlání centrální banky USA opět zvýšit sazby již v červnu by nicméně mohla nahlodat data z trhu práce za duben, která byla zveřejněna jen pár dní po jejím zasedání. Podle nich americká ekonomika v dubnu vytvořila jen 160 tisíc pracovních míst, ačkoli trh vyhlížel přírůstek 200 tisíc míst. Březnový údaj byl navíc revidován na 208 tisíc z 215 tisíc a údaj za únor byl snížen na 233 tisíc z 245 tisíc.

Příznivě ale naopak vyzněla dubnová inflační statistika, podle které se tempo růstu spotřebitelských cen v zámoří v dubnu zvýšilo více, než se čekalo. Ceny meziměsíčně vzrostly o 0,4 % po předchozím růstu o 0,1 %, očekával se růst pouze o 0,3 %. Meziroční tempo inflace vyskočilo na 1,1 %, jak se očekávalo, po 0,9% růstu v březnu. Jádrové ceny očištěné o volatilní ceny potravin a energií meziměsíčně vzrostly o 0,2 %, v souladu s odhady, po předchozím růstu o 0,1 %. Meziročně jádrová inflace mírně zpomalila na 2,1 % z předchozích 2,2 %, rovněž v souladu s odhady.

PLNÉ ZNĚNÍ ZÁPISU Z DUBNOVÉHO ZASEDÁNÍ FOMC

Zdroj: ČTK, CNBC