Stát přichází kvůli šedé ekonomice ročně o více než 100 miliard Kč

Český stát přichází ročně kvůli šedé ekonomice o více než 100 miliard korun. Vyplývá to ze studie, kterou vypracovaly mezinárodní síť poradenských firem EY a společnost MasterCard. Podle posledních dostupných výpočtů činila odhadovaná výše šedé ekonomiky 11,3 % českého HDP.
Trend klesajícího podílu šedé ekonomiky k HDP skončil v ČR se světovou finanční krizí v roce 2008. Zatímco mezi lety 2004 a 2008 došlo ke snížení šedé ekonomiky v poměru k HDP o téměř tři procentní body, v roce 2009 se tento trend obrátil a do roku 2010 šedá ekonomika o jeden procentní bod vzrostla.
Převážnou část šedé ekonomiky tvoří takzvaná pasivní složka (asi 90 %), jejíhož výrazného snížení lze docílit například podporou elektronických plateb, které na rozdíl od transakcí v hotovosti znemožňují provádění neregistrovaných transakcí. Na celkové pasivní šedé ekonomice má z hlediska sektorového rozdělení dominantní podíl odvětví potravin, nápojů a tabáku (39,6 %). Následuje sektor HoReCa (restaurace, kavárny, bary a další gastronomická zařízení) s 12,5% podílem. Třetím v pořadí je automobilový a motocyklový průmysl, zejména ve spojitosti s opravnami a servisními službami (8,6 %). Na druhém konci žebříčku lze zmínit například veřejnou hromadnou dopravu (3,3 %) nebo ubytovací zařízení (3,6 %).
Studie navrhuje několik možných řešení této problematiky. Mezi stěžejní návrhy patří:
- elektronické vyplácení mezd na bankovní účet nebo alternativně předplacenou kartou (zvýšení vládních příjmů o 1,4 miliardy Kč),
- elektronické vyplácení vládních transferů, důchodů a sociálních dávek (zvýšení vládních příjmů o 5,1 miliardy Kč),
- pobídky pro obchodníky (zvýšení vládních příjmů o 5,6 miliardy Kč),
- pobídky pro spotřebitele (zvýšení vládních příjmů o 26 miliard Kč),
- fiskální pokladny (zvýšení vládních příjmů o 5,7 miliardy Kč),
- zavedení limitu na hotovostní platby.
Mezi negativní důsledky šedé ekonomiky patří nižší množství a kvalita veřejných statků, což se projevuje nedostatkem peněz v jednotlivých sektorech (zdravotnictví nebo školství), narušení hospodářské soutěže či degradace a podfinancování ekonomických a sociálních institucí. Prostřednictvím těchto kanálů se zpomaluje i celkový hospodářský růst země, upozorňuje studie.
Zdroj: EY, MasterCard