Juncker v europarlamentu nabídl svou agendu pro unii v krizi
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve středečním ostře sledovaném projevu před europarlamentem nabídl svou představu, jak vyvést Evropskou unii z krize. Přes červnové britské rozhodnutí odejít ze společenství se unie nerozpadá, míní Juncker. Příštích 12 měsíců ale bude klíčových pro její budoucnost, členské země proto podle šéfa unijní exekutivy musí překonat své vzájemné rozpory a soustředit se na témata, která Evropu posílí a ochrání - v několika různých smyslech těchto slov.
Rozpory a fragmentace v unii dávají prostor populismu, který ovšem nepřináší řešení, ale jen další problémy, varoval Juncker. Bruselské unijní ústředí podle něj nehodlá rozválcovat národní státy, jak si někteří lidé v EU myslí. Zároveň ale nemůže být evropská integrace ponechána jen na zájmech členských států.
Předseda komise ve středu předložil několik konkrétních iniciativ. Reforma telekomunikačního trhu směrem k digitalizaci by měla přinést do roku 2020 wi-fi zdarma v centrech obcí a sítě 5G do roku 2025. Umožnit to mají jednodušší pravidla pro operátory. Komise také navrhuje změny v pravidlech ochrany duševního vlastnictví.
Na dvojnásobek navrhl Juncker posílit prostředky unijního fondu, který investicemi podporuje hospodářský růst v unii, do roku 2022 by to mělo být přes 600 miliard eur. Vzniknout by měl speciální fond na podporu evropského obranného výzkumu a vývoje.
Předseda komise také podpořil vznik stálého evropského vojenského velitelství, které by například plánovalo unijní operace, i cestu k dalšímu posílení společné evropské obrany. Zjevná je tak snaha podporovat spolupráci členských zemí EU v bezpečnostní a obranné oblasti.
Obrana ostatně byla jedním z klíčových témat Junckerova projevu také vzhledem k migrační krizi. Šéf komise slíbil vznik nového systému, který by registroval všechny zájemce o vstup na unijní území, ale také posílení ochrany vnější hranice například v Bulharsku.
Státy unie by ale měly překonat své rozpory ohledně migrační problematiky, poznamenal Juncker, který zmínil také panující předěl mezi východem a západem unie. Předseda komise, která ve svém návrhu reformy azylového systému dosud počítá se systémem krizového přerozdělování žadatelů podle kvót, prohlásil, že solidarita musí jít od srdce a nelze k ní nikoho nutit.
Juncker vyzval k lepší ochraně dětí, které v migračním proudu přicházejí bez doprovodu, a oznámil záměr ustavit fond, jehož prostřednictvím chce EU podporovat rozvoj klíčových zemí Afriky a Blízkého východu.
Vzniknout mají také dobrovolnické sbory, v jejichž rámci by mladí Evropané mohli pomáhat v krizích, od té migrační například po nedávné zemětřesení v Itálii. K roku 2020 by v nich podle Junckerovy představy mělo být zapojeno okolo 100 000 mladých Evropanů.
Juncker svůj bilanční projev přednesl ve Štrasburku pouhé dva dny před tím, než svou debatu o stavu a budoucnosti EU po britském rozhodnutí odejít v pátek v Bratislavě zahájí šéfové států a vlád 27 členských zemí unie, tedy už bez britské premiérky Theresy Mayové.
Juncker dal ve středu jednoznačně najevo, že téma brexitu, jakkoliv je významné, by nemělo evropské debatě dominovat. "Rozhodnutí Británie respektujeme a litujeme ho," poznamenal s tím, že Mayová by měla rychle formálně spustit rozhovory o odchodu tak, aby vzájemné vztahy mohly získat novou podobu. Juncker zopakoval unijní postoj, že Británie nemůže mít přístup na evropský volný trh bez plného respektování souvisejících svobod, včetně volného pohybu osob a kapitálu.
Volný trh v unii ale podle šéfa komise také předpokládá, že nikdo nebude vykořisťován. Juncker tak podpořil nová pravidla pro odměňování pracovníků vysílaných do zahraničí, která komise nedávno podruhé předložila přes jednoznačný nesouhlas parlamentu 11 členských zemí včetně českého. "Evropa není divoký západ, ale sociálně tržní ekonomika," uvedl.
Zdroj: ČTK
