Petr Žabža (Patria Direct): Současné propady smetly ze stolu strategie analytiků

Poslední dobou se mluví o riziku zamrznutí kreditního trhu v Evropě. Podobná situace nastala před třemi lety v USA. Bude se to podle vás týkat i České republiky?

Petr Žabža (PŽ): K jistým problémům na evropském mezibankovním trhu opravdu došlo – důkazem byla situace, kdy v polovině minulého týdne Evropská centrální banka půjčovala jedné (nejmenované) evropské bankovní instituci 500 milionů dolarů, protože tato banka nebyla schopná získat tuto sumu peněz za kompetitivní úrok na peněžním trhu. Situace v ČR je podle mého názoru diametrálně odlišná a banky takovýmto problémům čelit nemusejí, možná právě naopak – jsou v mnoha ohledech extrémně likvidní a disponují dostatečnou zásobou hotovosti.

Vaše společnost má mimo jiné řadu klientů z Londýna a New Yorku. Jak jsou v současné době aktivní na pražské burze?

PŽ: Strukturu a aktivitu klientů nemohu komentovat. Pravdou však obecně zůstává, že se aktivita od prvotního propadu na počátku srpna výrazně zvýšila. Investoři chtějí využívat krátkodobých růstů a poklesů a využívat tzv. "short-term" obchodní strategie.

Které akcie je na BCPP zajímají?

PŽ: Již tradičně se zájem investorů soustřeďuje na nejlikvidnější emise – ČEZ, Komerční Banku, Erste a Telefóniku. V těsném závěsu jsou akcie těžební společnosti NWR či mediálního konglomerátu CETV, případně tabákového koncernu Philip Morris ČR. O ostatní tituly je zájem marginální.

Jak velký je vůbec podle vás na pražské burze podíl drobných, a naopak institucionálních investorů?

české banky jsou extrémně likvidní

PŽ: Na pražské burze – stejně jako na ostatních burzách v regionu – stále převládají institucionální investoři. Události ze srpna a září navíc mnoho retailových spekulantů poměrně výrazně vystrašily, takže se tito z trhu stáhli. Přesto si myslím, že objem "retailových" obchodů dosahuje na pražské burze 20 až 25 %.

Aktuální vývoj akcií na pražské burze sledujte zdeJaké investiční strategie podle vás na burze nyní fungují? Co radíte v současné době klientům?

PŽ: Volatilita a velikost propadů indexů za poslední dva měsíce do značné míry rozbouraly strategie většiny fundamentálních a technických analytiků. Zejména ti druzí nyní kroutí hlavou a snaží se všemu nasadit nějaký koherentní a pochopitelný rámec. Pravdou zůstává, že v okamžicích čiré bezradnosti, a do značné míry také paniky, jdou veškeré teoretické úvahy o ceně toho kterého aktiva stranou a investoři často reagují emocionálně.

v době paniky investoři reagují emocionálně, rada pro čtenáře je tedy jasná - co nejméně podléhat tlaku médií

Má rada pro toto období je jednoduchá – snažte se co možná nejméně podléhat vlivu médií, které chrlí často protichůdné zprávy v řádu hodin či minut. Proč to dělají? Prostě proto, že je to živí. Snažte se soustředit na "tvrdá" data a studujte psychologii trhu. Okřídlené pravidlo, že "kupovat je nejlepší ve chvíli, když ostatní prodávají", je stále platné.

Jak je to s disciplínou investorů? Vidíte, že by třeba často zadávali pokyn na omezení ztráty - tzv. stop-loss?

PŽ: Disciplína, respektive její absence se naplno projeví v okamžiku, kdy "jde do tuhého". To nastalo letos poprvé na počátku srpna a pokračuje nyní. Investoři svá portfolia stále chrání mnohem méně, než by bylo zdrávo. Přitom obchodní aplikace možnosti pokynů typu stop-loss nebo stop-limit nabízejí.

Proč?

krátkodobě jsem ohledně akcií na pražské burze optimistou, mým favoritem je Philip Morris ČR

To je spíše otázka pro psychologa. Častým argumentem bývá, že "stop-loss mě už jednou vytrestal: prodal jsem na dně, ale pak už nekoupil". To je sice pravda, ale nijak to nezneplatňuje stop-loss jako takový. Pokud by jej totiž investoři využívali, v mnoha případech by nyní nemuseli litovat nerealizovaných ztrát ve výši až 20-30 %.

Jaký je váš krátkodobý a střednědobý výhled na nejlikvidnější české akcie?

PŽ: V krátkodobém horizontu jsem na akcie obchodované na BCPP celkem optimistou. Je sice pravda, že chování a pohyby na pražské burze jsou v poslední době poplatné mnohem více dění na trzích v zahraničí než doma, ale některé tituly nabízejí zajímavý potenciál. Nepatří mezi ně bohužel ty nejlikvidnější. Mým favoritem jsou akcie Philip Morris ČR.

Velké ztráty letos vykazují bankovní tituly. Je čas je nakoupit?

PŽ: Na BCPP lze z bankovního sektoru obchodovat pouze dvě jména – Erste Group a Komerční banku. Z pohledu valuace preferuji akcie Erste – od svého maxima na počátku července se její cena snížila o 58,28 %. V pondělí sice výrazně posílila (12 %), přesto je cena atraktivní. Naproti tomu Komerční banka může profitovat z faktu, že jde o "lokální" banku, cena akcií však v nepropadla tolik jako u Erste. Které tituly na pražské burze budou v závěru roku investičně zajímavé, a kterým by se měli investoři naopak raději vyhnout?

PŽ: Na tuto otázku bych také rád znal odpověď. Zbytek roku může být pro akciové trhy paradoxně docela příznivý. Evropa a její politici dostali v posledním měsíci poměrně razantní lekci, investoři jsou vyplašení a jakákoli dobrá zpráva by mohla trhy vynést výrazně výše. Letošní ztráty evropských akciových indexů jsou v rozmezí -15 % až -30 %. Situace je sice vážná, ne však tolik.

Poměrně mnoho firem stále oddaluje vstup na burzu (IPO), protože jim současné tržní podmínky nevyhovují. Jak to vidíte s nějakým IPO na BCPP?

zbytek roku může být pro akciové trhy docela příznivý, letošní ztráty evropských akciových indexů jsou v rozmezí -15 % až -30 %, ale situace neodpovídá takovému propadu

PŽ: Nízký objem primárních emisí je poplatný nervozitě, která na trzích panuje. Vlastníci firem mají zájem prodat, navíc za co nejvyšší cenu. Pokud jsou investoři nepokojní, bojí se do akciového trhu vstupovat a nakupovat prověřené společnosti – jaká je potom šance, že budou upisovat akcie neznámé firmy? Mnoho investorů navíc řeší otázku "kreditu" emitenta. Logicky na tom z tohoto pohledu musejí akcie malých nebo neznámých firem být o poznání hůře než jejich zavedení konkurenti.

IPO na pražské burze? To už je jistá forma folklóru, a proto se nechci k šancím IPO na BCPP vyjadřovat. Počkejme si, zda nějaké bude a teprve pak jej hodnoťme.

Jak se zpětně díváte na srpnové propady? Byla panika oprávněná? Jak by se měli v těchto situacích zachovat?

PŽ: Srpen byl pro mnoho investorů bolestivou připomínkou toho, že trhy jen nerostou a že jejich pády mohou být velmi často extrémně rychlé a hluboké. Investoři na tento vývoj reagovali tak, jak je obvyklé – nejdříve tomu nevěřili, pak pro tento vývoj hledali racionální důvody, no a nakonec v mnoha případech kapitulovali. To samé se děje nyní - investoři se v mnoha ohledech nechají velmi snadno ovlivnit médii a reagují přesně opačně, než by měli.

Čím se podle vás současnost liší od podzimu 2008, kdy padla banka Lehman Brothers?

panuje podobná nervozita a volatilita, jakou jsme zažili po krachu Lehman Brothers, akorát se těžiště přesunulo z USA do Evropy

PŽ: Podobnost s obdobím kolem pádu Lehman Brothers je zejména ve volatilitě trhů a míře nejistoty. Investoři jsou přehlceni často velmi protichůdnými informacemi, které se na ně valí v minutových intervalech. V takovém prostředí je velmi nesnadné udržet si "odstup" a chladnou hlavu. Rozdíl je v tom, že se akcent celého problému přenesl ze Spojených států do Evropy. To sice nijak nesnižuje velikost a naléhavost problémů, v případě roku 2008 však byla americká administrativa v porovnání s tou evropskou o mnoho akčnější.

Co si myslíte o tom, že se nyní o České republice začíná mluvit jako o Švýcarsku východní Evropy?

PŽ: Nevím, odkud se tento příměr bere. Na jednu stranu uznávám, že ministr financí Miroslav Kalousek pravděpodobně chápe celkový rozsah problémů a snaží se jim čelit, ale "Švýcarsko"? V porovnání s ním jsme z pohledu parlamentní a politické kultury někde na úrovni pravěku, nemluvě o prostředí podnikatelském. Náš vzdělávací systém je nepraktický a finanční gramotnost obyvatelstva velice chabá. Do Švýcarska cesta dlouhá. Ale hezky se to poslouchá!