Němci hledají, kam by na milion let pořbili jaderný odpad

Německá ministryně životního prostředí Barbara Hendricksová považuje nalezení bezpečného konečného úložiště za úkol tisíciletí. Po předchozích zkušenostech a desítkách let protestů v severoněmeckém Gorlebenu, kde mělo původně takové úložiště být, k němu němečtí politici chtějí přistoupit tak, že nebudou vycházet z žádných předem vytipovaných a preferovaných lokalit. Ve hře bude zpočátku naopak celé území Německa.

Experti pak budou postupně vyřazovat místa, která jsou nevhodná - například taková, kde hrozí nebezpečí otřesů. V dalším kroku se budou vybírat lokality, které splňují alespoň minimální požadavky jako je dostatečná síla horniny, jež by vyhořelé palivo oddělila od okolního světa. Posuzovat se následně bude také vzdálenost potenciálního úložiště od obcí nebo riziko záplav.

O bližším průzkumu konkrétních míst mají rozhodovat Spolkový sněm a Spolková rada. Ty také nakonec učiní definitivní rozhodnutí. Stát by se tak mělo do roku 2031. Úložiště má být k použití připravené v polovině století, což ale někteří experti považují na nerealistické.

Příslušný zákon, který ve středu prošel prvním čtením ve Spolkovém sněmu, má být přijat ještě do konce volebního období.

Německo se v roce 2011 po neštěstí v japonské jaderné elektrárně Fukušima rozhodlo o odklonu od jaderné energetiky. Poslední jaderné reaktory uzavře v roce 2022. Slabě a středně radioaktivní látky chce trvale skladovat v úložišti Konrad v Dolním Sasku, lokalitu pro ty vysoce radioaktivní má pomoci najít nový zákon.

Podle propočtů ministerstva životního prostředí bude třeba v Německu uložit zhruba 600 000 metrů krychlových radioaktivního materiálu. V tomto objemu je kromě vyhořelého paliva z reaktorů zahrnut i ozářený stavební odpad, který vznikne při bourání zrušených jaderných elektráren.

Zdroj: ČTK