Trump podepsal zákon o protiruských sankcích, označil jej však za vadný a jeho části za protiústavní

Americký prezident Donald Trump podepsal zákon o nových protiruských sankcích, které už dřív schválily velkou většinou hlasů obě komory Kongresu. Moskva na balík nových sankcí reagovala už koncem minulého týdne oznámením, že americké zastupitelské úřady v Rusku musí opustit 755 z 1210 pracovníků. Rusko rovněž uzavřelo rekreační a skladové objekty, které v Moskvě americká ambasáda využívala.
Trump měl ústavní právo zákon o sankcích vetovat, ale v Senátu a Sněmovně reprezentantů by podle všeho jeho veto přehlasovaly potřebné dvě třetiny poslanců a senátorů.
Významné části sankcí postihují ruský energetický sektor a zavádějí nová omezení pro americké investice na ruském trhu. Americké společnosti se rovněž nesmějí účastnit průzkumných těžařských projektů, v nichž mají Rusové větší než třetinový podíl.
Zákon o sankcích také umožňuje trestat zahraniční společnosti, které investují do průzkumných prací v Rusku, i když v tomto bodě má prezident právo sankce uvolnit. Vláda má rovněž možnost, nikoli povinnost, zavést sankce proti firmám, které pomáhají při budování ruských vývozních plynovodů, jakým je například evropský Nord Stream 2.
Sankce jsou reakcí na údajné ruské vměšování do loňských prezidentských voleb v USA. Trump ruský vliv na volby popírá a vyšetřování zásahů Moskvy označil za hon na čarodějnice. Zkoumáním ruských aktivit se zabývají čtyři výbory Kongresu a zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller jmenovaný ministerstvem spravedlnosti.
Zdrženlivost Bílého domu vůči nových sankcím proti Moskvě posiloval podle amerických médií i fakt, že zákon hlavě státu znemožňuje omezit či zrušit sankce bez souhlasu Kongresu. Trump tak fakticky nemá možnost sankční režim výrazněji ovlivnit.
Trump v oficiálním prohlášení uvedl, že nový sankční zákon považuje za "vadný". Sankce podle něj obsahují protiústavní ustanovení, které omezuje autoritu hlavy státu. Trumpovi také vadí, že jisté části sankčního zákona mu ukládají, aby "jistým osobám" zakázal vstup do země.
Prezident očekává, že Kongres nebude tento "vadný" zákon využívat k tomu, aby torpédoval spolupráci s evropskými spojenci při řešení ukrajinského konfliktu, uvedl v prohlášení. Trump tak naznačil, že sankce mohou zúžit prostor pro jednání s Ruskem o řešení globálních problémů.
"Jakkoli podporuji tvrdá opatření, která mají ztrestat a odstrašit agresivní a destabilizující jednání Íránu, Severní Koreje a Ruska, tento zákon má závažné chyby, protože zasahuje do pravomoci exekutivy vyjednávat," uvedl prezident v prohlášení. "Ve spěchu, který schvalování zákona doprovázel, Kongres zařadil několik jasně neústavních ustanovení," dodal.
Zákon podle Trumpa omezuje pružnost jednání americké vlády. "Ztěžuje Spojeným státům vyjednat dohody dobré pro americký lid a přispívá ke sblížení Číny, Ruska a Severní Koreje," uvedl a poznamenal, že zákon přesto podepisuje "ve jménu národní jednoty".
Podle komentáře listu The New York Times se Trump může pokusit řídit se zákonem jinak, než zákonodárci zamýšleli. Stejné obavy má i vůdkyně frakce demokratů ve Sněmovně reprezentantů Nancy Pelosiová. "Trumpovo prohlášení vyvolává vážné otázky ohledně záměrů vlády respektovat zákon," řekla poslankyně. Vyslovila podezření, že Trump bude dál podporovat agresivní chování ruského prezidenta Vladimira Putina.
"Republikány ovládaný Kongres nesmí dovolit Bílému domu, aby se vykroutil z povinnosti zavést sankce uvalené za drzý útok Ruska na naší demokracii," uvedla Pelosiová s odkazem na údajné vměšování Moskvy do amerických voleb.
Rusko bezprostředně reagovalo ústy stálého zástupce v OSN Vasilije Něbenzji. "Pokud se autoři zákona domnívali, že změníme svou politiku, pak se mýlili," uvedl ruský diplomat v prohlášení. "Měli lépe vědět, že se nepodvolíme, že nás nezlomí," dodal. Sankce nevyhnutelně poškodí vzájemné vztahy, "budeme ale pracovat za existujících podmínek v naději, že se jednoho dne změní," řekl Něbenzja.
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov se omezil na konstatování, že Trumpův podpis na situaci nic nemění. Žádná ruská reakce na něj následovat nebude.
Spojené státy vyhlásily sankce proti Rusku už několikrát, zejména s ohledem na ruskou anexi ukrajinského Krymu a ruskou podporu východoukrajinských separatistů. Své sankce souběžně ohlásila i Evropská unie, přestože mnohé členské státy mají vůči sankční politice výhrady. Odpor proti novému balíku amerických sankcí dala Evropa najevo i tentokrát, protože sankce ohrožují spolupráci EU s Ruskem v energetice.
Zdroj: ČTK