Sněmovna schválila státní rozpočet ČR se schodkem 50 miliard korun

Rozpočet počítá s příjmy ve výši 1,315 bilionu korun a výdaji ve výši 1,365 bilionu korun. Nyní ho dostane k podpisu prezident republiky. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá.

Pro rozpočet hlasovalo 140 poslanců, podpořili ho poslanci bývalé vládní koalice, tedy ANO, ČSSD a KDU-ČSL, k nimž se přidali poslanci SPD a KSČM. Proti schválení rozpočtu byli poslanci ODS a TOP 09, Piráti se až na poslankyni Lenku Kozlovou, která jej podpořila, zdrželi. Zdržel se také klub STAN.

Celkově poslanci přesunuli kolem 7 miliard korun, tedy asi půl procenta celkových plánovaných výdajů. Dva návrhy na zvýšení peněz na sociální služby o 3,3 miliardy korun prošly s masivní podporou napříč stranami. Na podpoře tohoto přesunu se ještě před hlasováním dohodly strany bývalé vládní kolice, tedy ANO, ČSSD a KDU-ČSL. Sněmovna také přidala 100 milionů korun speciálním školám na učební pomůcky pro těžce postižené žáky.

Na druhé straně neuspěl například poslanec ODS Jakub Janda s návrhem odebrat 7 milionů korun nestátním neziskovým organizacím působícím v oblasti rovného postavení mužů a žen a přesunout je do sportu. Neuspěl ani Mikuláš Ferjenčík (Piráti), který chtěl prezidentské kanceláři odebrat přes milion korun na bezpečnostní opatření na Hradě a dát je na prevenci alkoholismu.

Rozpočet připravila bývalá vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), schvalovala ho však již nová sněmovna vzešlá z říjnových voleb. Hospodařit podle něj bude nová vláda vedená Andrejem Babišem (ANO), která musí ještě sněmovnu požádat o vyslovení důvěry.

Výhrady k rozpočtu měla pravice, například TOP 09 chtěla již v prvním čtení vrátit rozpočet vládě s návrhem na snížení výdajů i schodku. Předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek řekl, že jeho strana pokládá výdaje rozpočtu za neodpustitelně vysoké. Podle ODS je rozpočet příliš málo ambiciózní a nehospodárný vzhledem k možnostem, které nabízí ekonomický růst.

Jan Bartošek (KDU-ČSL) uvedl, že pro jeho stranu bylo klíčové navýšení peněz na sociální služby, proto lidovci rozpočet podpořili. Předseda poslanců ČSSD Jan Chvojka řekl, že sociální demokraté mají rozpočet za kvalitní, dobrý a vyvážený. Naproti tomu Jan Farský (STAN) prohlásil, že hospodařit v nynější době se schodkem 50 miliard je nezodpovědné k budoucnosti.

Sněmovna v doprovodném usnesení podpořila budoucí zvyšování výdajů ministerstva školství na regionální a vysoké školy. Doporučila vládě, aby už od září zvýšila učitelům platy o 15 % a ostatním pracovníků ve školství o 10 %. Neschválila naopak návrh Pirátů, aby vláda do poloviny příštího roku vytvořila takzvaný rozklikávací rozpočet státu.

Rozpočet je postaven na odhadu růstu ekonomiky ČR o 3,1 %, loni vzrostl HDP o 2,4 %. Vláda uvádí, že česká ekonomika těží z příznivých vnějších i vnitřních podmínek. Na druhé straně varuje vláda například před riziky, která by mohl přinést další výrazný růst cen nemovitostí. Za významné riziko považuje vláda nárůst bariér v mezinárodním obchodu vyvolaný brexitem. Mezi dalšími negativními faktory uvádí riziko zpomalení růstu čínské ekonomiky nebo problémy italského bankovního sektoru.

Na daních chce vláda vybrat v příštím roce 722 miliard korun, což je proti letošnímu odhadovanému výběru nárůst zhruba o 35 miliard. Na důchody je vyčleněno přes 434 miliard korun.

Babiše schválení rozpočtu a odmítnutí většiny úprav potěšilo

Premiéra Andreje Babiše potěšilo, že poslanecká sněmovna odmítla většinu pozměňovacích návrhů, podle něj nebyly realistické. Rezervy, odkud by bylo možné čerpat peníze na požadavky jednotlivých poslaneckých klubů, už jsou podle Babiše téměř vyčerpány.

"Návrhy jednotlivých stran nevnímají realitu," řekl Babiš novinářům a odmítl výtky, že ANO hlasovalo i proti návrhům na úpravu rozpočtu, které odpovídají programovému prohlášení jeho menšinové vlády. "Ty pozměňovací návrhy neměly žádné krytí a nebyly seriózní. Všichni zdůvodňovali své návrhy, že zdroje jsou ve státním dluhu, ale ty tam nejsou," doplnil.

Babiš také řekl, že kabinet se bude muset vyrovnat s neplánovaným výpadkem příjmů kvůli tomu, že Ústavní soud zrušil spuštění třetí a čtvrté fáze elektronické evidence tržeb (EET) plánované na příští rok. Rozpočet podle něj kvůli tomu přijde o šest miliard korun.

Za odmítnutí návrhu na přidání 15 miliard korun školství kritizovalo hnutí STAN představitele ANO . Šéf jeho poslanců Jan Farský přitom poukázal právě na programové prohlášení Babišovy vlády, ve kterém se mluví o zvýšení platů učitelů na 150 % průměrné mzdy do roku 2021. "Je otázka, jak potom můžeme věřit programovému prohlášení vlády," řekl.

"Premiér Babiš ani celé hnutí ANO si nikdy s konzistencí svých postojů nedělali starosti," uvedl k rozdílům v hlasování ve sněmovně a prioritách programového prohlášení vlády předseda poslaneckého klub TOP 09 Miroslav Kalousek.

Zdroj: ČTK