Analytici: Vytěsnění minorit ČEZ by stát přišlo na více než 100 miliard Kč
Případné vytěsnění minoritních akcionářů energetické společnosti ČEZ by stát stálo více než 100 miliard korun. Tvrdí to analytici, které v pátek oslovila agentura ČTK. Podle nich je však nepravděpodobné, že by stát vyplatil menšinové vlastníky z celé firmy v její dnešní podobě.
Pravděpodobnější je podle analytiků vytěsnění minorit z části ČEZ po případné transformaci nebo rozdělení společnosti. Stát je majoritním akcionářem ČEZ, prostřednictvím ministerstva financí drží 70 % akcií. Pro vytěsnění by musel získat ve firmě podíl převyšující 90 %.
O možnosti vytěsnění minoritních akcionářů ČEZ se hovoří v souvislosti s možnou stavbou nového jaderného bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. Minoritní akcionáři podle firmy nesouhlasí s tím, aby stavbu zajistila dceřiná firma ČEZ, což navrhuje premiér Andrej Babiš (ANO).
Podle Michala Šnobra, který je zástupcem části minoritních akcionářů, je postup navrhovaný Babišem nezákonný. "Myslím, že by ČEZ měl zvážit, zda by z nějaké části společnosti minoritní akcionáře nevytěsnil. Ale ta diskuse probíhá a nemá zatím závěr," uvedl ve čtvrtek generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Babiš na konci října uvedl, že stavba nového jaderného bloku v ČR by stála zhruba 200 miliard korun.
Podle analytika ze společnosti Finlord Borise Tomčiaka je aktuální tržní kapitalizace celé společnosti ČEZ kolem 300 miliard korun. "Pokud by stát chtěl ovládnout celý ČEZ (koupit zbylých 30 %), musel by vynaložit více než 100 miliard korun a možná by se náklady pohybovaly až nad 130 miliardami. V posledním období se cena akcií pohybuje kolem 550 korun za kus. Při nabídce na odkup by musel stát dát nabídku, která by musela být podstatně vyšší proti této úrovni. Vytěsnění akcionářů by se určitě potýkalo s velmi špatným ohlasem veřejnosti," řekl ČTK.
"Odhadem by zhruba 30% vytěsnění stálo český stát přibližně 120 až 140 miliard korun. Vzhledem k rostoucím cenám elektřiny na světových trzích není vyloučena i cena řádově o další desítky miliard vyšší," dodal Dušan Jilčík ze společnosti STARTEEPO. Podle jeho názoru se akcie ČEZ nyní obchodují podhodnoceně a při srovnání s ostatními energetickými společnostmi by jejich férová cena měla být o 10 až 20 % vyšší.
Cena za podíl minoritních akcionářů by se s největší pravděpodobností vyšplhala na částku přesahující 100 miliard korun také podle portfoliomanažera společnosti CYRRUS Tomáše Pfeilera. "V případě rozdělení firmy by náklady na vytěsnění minorit dosáhly zhruba 40 až 50 miliard korun," uvedl.
Analytik Komerční banky Miroslav Frayer míní, že výstavba nového bloku financovaná stávajícím ČEZ včetně minoritních akcionářů by s sebou nesla vysoké riziko budoucích právních kroků. "ČEZ si zároveň není schopen půjčit na trhu za takových podmínek jako stát, přičemž právě náklady na financování hrají v celém projektu jednu z nejvýznamnějších rolí," dodal.
Podle analytika portálu capitalinked.com Radima Dohnala by teoreticky mohl vzniknout zvláštní zákon, který by vytěsnění ulehčil. "Mohl by vzniknout nějaký Lex ČEZ, který by asi umožnil vytěsnění minorit již například při 70 %. Takový zákon by ale byl extrémně špatným signálem do zahraničí a zřejmě bychom se propadli v žebříčcích ekonomických svobod," dodal. Připomněl, že ČEZ už dříve například vytěsnil minoritní akcionáře Severočeských dolů.
ČEZ je největší česká energetická firma. Loni mu meziročně vzrostl čistý zisk o 30 % na 19 miliard Kč. Tržby klesly o procento na 201,9 miliardy Kč.
Zdroj: ČTK
