Studie: Izrael přichází o ty nejchytřejší mozky kvůli emigraci

Studie institutu Šoreš nese název "Odchod ze země zaslíbené - pohled na problém izraelské emigrace" a předpovídá, že se s odlivem lidského kapitálu zhorší hospodářské vyhlídky.

V roce 2014 připadalo na každého Izraelce s univerzitním titulem, který se vrátil do vlasti, podle institutu v průměru 2,6 izraelských akademiků-emigrantů; v roce 2017 už to bylo 4,5 emigrantů na jednoho navrátilce. Zatímco v roce 2006 počet izraelských lékařů pracujících v jiných členských zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) činil 9,8 procenta, o deset let později to už bylo 14 procent. A ačkoliv se v letech 1995-2005 a 2006-2016 izraelská populace rozrostla zhruba o čtvrtinu, počet Izraelců, kteří získali americké občanství či zelenou kartu, se ve stejném období zvýšil o 32 procent, uvádí studie.

Izraelská populace čítá devět milionů lidí, podle studie ale zásadní pro udržení ekonomiky a zdravotnictví je "výjimečně malý počet" z nich, tedy méně než 130 000. Tito lidé platí nejvyšší daně a tvoří většinu zaměstnanců nemocnic a technologického sektoru. Dvacet procent lidí s nejvyššími příjmy se podílejí 92 procenty na přijmu státu z daní. Technologický sektor, který zaměstnává pouze 2,7 procenta pracovních sil, mezitím stojí za 40 procenty izraelského exportu.

"V globální ekonomice je pro nás tok lidí do Izraele a z něj jako kyslík. Je zásadní, aby se znalosti přelévaly," řekl v rozhovoru Dan Ben-David, který institut vede a učí na telavivské univerzitě. "Problém nastává, když je to jednostranné a primárně jde o odliv," doplnil. Ben-David upozornil na to, že v Izraeli nevznikají nové univerzity, přestože se populace od 70. let více než zdvojnásobila, Akademici pracující na jedné z osmi izraelských univerzit navíc tvoří jen 0,1 procenta izraelské populace starší 25 let, zatímco lékaři 0,6 procenta. Z toho tedy plyne, že odchod i několika desítek tisíc z nich může mít katastrofální dopad, zdůraznil.

Ceny nemovitostí v Izraeli jsou podle studie Šoreš o více než pětinu vyšší než v USA a Jeruzalém a Tel Aviv patří k nejdražším městům na život na světě (Tel Aviv je druhý po Londýnu a Jeruzalém pátý).

Ne všichni ale emigrují kvůli vyšším příjmům a zajímavým pracovním nabídkám, je to také otázka životního stylu, připomíná Ben-David. Za zásadní proto považuje zlepšení dopravy a zejména zlepšení školství. To by podle něj mělo znamenat i ukončení výjimek pro náboženské školy ultraortodoxních Židů, kde se studenti nemusí učit podle běžných osnov.

Izraelská pravice ani levice v uplynulých asi 40 letech nebyly schopny sestavit jednobarevnou vládu, připomíná Ben-David, zatímco ultraortodoxní strany ve stejném období zaznamenaly velký nárůst podpory.

"(Ultraortodoxní strany ) byly téměř v každé vládě od roku 1977, do té doby v žádné. Ve výsledku mají obrovský vliv na to, kam jdou nebo nejdou peníze. Chtějí je pro sebe, a jejich zájmy nejsou národní zájmy," řekl Ben-David.

Pětinu izraelských dětí tvoří ultraortodoxní Židé, které se ve škole neučí podle standardních osnov. "Za dvě generace to bude polovina dětí v Izraeli, pokud nebudou studovat to, co potřebují, kde vezmeme lékaře? Odkud budou přicházet technologie a kde budou profesoři, až je budeme potřebovat?" tázal se Ben-David.

Zdroj: ČTK