ČS: Češi za 30 let zbohatli, rádi spoří a naučili se více využívat půjčené peníze

Češi za třicet let od pádu komunistického režimu celkově zbohatli, zůstali ale nadále obezřetní a vytváří si úspory. S rostoucím bohatstvím ale neváhají ve větší míře čerpat úvěry a využívat půjčené peníze, zejména za účelem pořízení bydlení, ukázala analýza České spořitelny.
„Čistý příjem průměrného obyvatele včetně dětí a důchodců vzrostl od roku 1989 o více než 600 %, z necelých dvou tisíc na více než 15 tisíc korun v roce 2018. Ačkoli mnohonásobně vzrostly i ceny, kupní síla průměrného Čecha vzrostla za třicet let o dvě třetiny. Zatímco v roce 1989 jsme za jídlo utráceli více než třetinu příjmů, nyní to je pouze 24 procent. Nejvíce pak vzrostly naše výdaje za služby a to z 18 % na 34 %,“ říká hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil a dodává: „Vedle transformace ekonomiky k růstu příjmů přispěla i vyšší vzdělanost. V roce 1990 měla třetina lidí základní nebo nižší vzdělání. V roce 2018 už jen 11 %.“
S rostoucími nákupními možnostmi, které vyplývají z růstu bohatství i odstranění ekonomicko-politických bariér došlo ve většině postkomunistických zemí k výraznému poklesu úspor domácností v poměru k jejich příjmům. Češi, a také Slováci, se ale masivnímu "projídání“ rostoucích příjmů vyvarovali. Zatímco v polovině 90. let činil poměr rodinných úspor ve vztahu k rodinným příjmům v Česku 13,05 % (na Slovensku 11,18 %), v roce 2018 Češi uspořili 10,82 % (Slováci 8,38 %). Stejný poměr úspor vůči příjmům vykazoval v loňském roce podle dat Eurostatu i průměr EU (10,34 %).
Z dat Eurostatu vyplývá, že disciplína domácností odkládat část výdělků na úspory byla ve většině východoevropských zemí v porovnání s Českem menší. Například v Bulharsku poměr úspor domácností vzhledem k jejich příjmům klesl z 43,28% v polovině 90. let na 4,86 procent v roce 2018. V Polsku tento poměr klesl ve stejném období z 17,43% na 1,93%.
Se svými úsporami je v současnosti zcela nebo částečně spokojeno 42 % Čechů. Naopak 27 % je nespokojeno. Průměrná výše měsíčních úspor je 2 720 Kč. Nejvíce lidé ukládají své peníze do penzijního připojištění, na životní pojištění a také na spořicí účty. Naopak zatím nízkou oblibu vykazují investice do zlata a drahých kovů. Vyplývá to ze zářijového průzkumu společnosti IMAS International pro Českou spořitelnu. Tři čtvrtiny respondentů se shodlo, že vytvářet úspory je z jejich pohledu důležité.
Stále více Čechů ale k financování svých potřeb využívá i půjčené peníze. Jen za poslední desetiletí vzrostl podíl dluhů domácností vůči jejich příjmům o deset procentních bodů na 60,7 %. Velkou měrou se na tom podílí výdaje na pořízení bydlení. Ze statistik České spořitelny vyplývá, že zatímco v roce 2009 činil podíl hypoték na veškerých úvěrech domácnostem 57 %, v současnosti již tento poměr dosahuje 71 %. Poměr dluhů vůči příjmům domácností v postkomunistických zemích v poslední dekádě narostl kromě Česka také na Slovensku, ve Slovinsku a v Polsku.
Zdroj: Česká spořitelna
Aktuality
