Rekordní pokles ekonomiky EU i eurozóny v druhém čtvrtletí byl mírnější, než uváděl první odhad
Ekonomika Evropské unie ve druhém čtvrtletí klesla proti prvním třem měsícům o rekordních 11,4 %, zejména kvůli omezením spojeným s šířením koronaviru. Meziroční pokles hrubého domácího produktu činil 13,9 %. V konečné zprávě to v úterý uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Mezičtvrtletní hospodářský pokles je méně výrazný, než uváděl první odhad. Ten hovořil o propadu HDP o 11,7 %.
V zemích platících eurem se ekonomika proti předchozímu čtvrtletí propadla o 11,8 % a meziročně o 14,7 %. To je také méně než podle předchozího odhadu Eurostatu (-12,1 %, respektive -15 %).
Úřad v úterní zprávě zdůraznil, že i tak jde zdaleka o největší pokles od zavedení těchto statistik v roce 1995.
"Dnes zveřejněný propad HDP je pouze finální zpřesnění dřívějších odhadů, které byly zveřejněny v předešlých týdnech. Je sice o několik desetinek lepší, než byly dřívější odhady, nemění však nic na intenzitě propadu eurozóny následkem koronakrize," uvedl hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler.
Mezi jednotlivými státy zaznamenalo nejvýraznější propad HDP proti předchozím třem měsícům Španělsko (-18,5 %), dále Chorvatsko (-14,9 %) a Maďarsko (-14,5 %). O něco lépe na tom byla Německo - největší unijní ekonomika -, kde HDP klesl proti prvnímu čtvrtletí o 9,7 %.
České hospodářství podle Eurostatu zaznamenalo proti prvnímu čtvrtletí propad o 8,7 %, což je o tři desetiny procentního bodu více, než uváděla předběžná zpráva v srpnu. Meziročně česká ekonomika klesla o 11 %.
Seidler upozornil, že česká ekonomika zaznamenala ve druhém čtvrtletí také bezprecedentní propad. "V mezinárodním srovnání však šlo ještě o méně negativní vývoj, jelikož řada zemí EU ve druhém čtvrtletí poklesla ještě intenzivněji, v některých případech se jednalo o pokles kolem 20 %," dodal.
Zaměstnanost v eurozóně se ve druhém čtvrtletí podle údajů Eurostatu meziročně snížila o 3,1 % a mezikvartálně klesla o 2,9 %.
Aktuality
