Ministři financí EU se shodli na plánu řešení bankovních krizí, na záchraně se nebudou podílet daňoví poplatníci

Ministři financí EU se shodli na pravidlech pro řešení bankovních krizí. Náklady za zkrachovalé banky by podle nich měli v budoucnu nést investoři a věřitelé. Daňové poplatníky, z jejichž peněz se v minulých letech krachující banky v EU zachraňovaly, návrh pravidel chrání.
Ministři 27 států Evropské unie s nástinem pravidel na uzavření nebo záchranu problémových bank přišli po sedmihodinovém jednacím maratonu v Bruselu poté, co pravidelná ministerská schůzka minulý týden skončila nezdarem. Plán počítá s tím, že náklady spojené se záchranou banky by měli jako první nést akcionáři, držitelé dluhopisů a vkladatelé s aktivy přes 100 000 eur v problémové bance.
"Poprvé jsme se dohodli na významném (procesu) bail-in, abychom chránili daňové poplatníky," řekl podle agentury Reuters nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem. Odkázal se tak na název strategie, ve které musí investoři nést náklady na restrukturalizaci jako první.
Evropští lídři také dohodli pravidla, kdy je možné využít záchranný fond ESM, v kterém je 500 miliard eur.
"Je to důležitý krok, abychom dali ve známost, že akcionáři a věřitelé jsou odpovědní v první řadě," řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble.
Mechanismus řešení bankovních krizí je jednou ze součástí připravované bankovní unie. Nová pravidla pro "krizové řízení bankovních institucí" mají po finanční krizi v roce 2008 především zajistit, aby v budoucnu mohly být banky v případě krachu uzavřeny podle jasně daných kritérií. Má se tím předejít panice na trzích a zajistit, aby náklady nenesly především státy, tedy daňoví poplatníci.
Nyní finální návrh musejí vydiskutovat jednotlivé členské země EU a následně předat Evropskému parlamentu k přípravě právní úpravy. Norma má dát jednotlivých členským státům právo znárodnit problémové banky v zájmu ochrany finanční stability země.
Zdroj: ČTK