Budoucnost světa očima pěti vizionářů
Stane se Země v následujících desetiletích a staletích zhmotněním těch nejčernějších antiutopických vizí, nebo se lidstvo ocitne v ráji plném technologických objevů? Bude člověk přežívat v postapokalyptické měsíční krajině, nebo vytvoří prosperující mezigalaktické společenství? Podle známých vizionářů je budoucnost lidstva otevřená a záleží pouze na nás, kterou cestou se vydáme.
Ken Caldeira, Seth Shostak, Stanley Robinson, Ray Kurzweil a Steven Dick upozorňují, že lidstvo není ani zdaleka na konci svého vývoje. Jaké zásadní změny nás v blízké budoucnosti čekají a co bude život v "novém" světě obnášet?
1. Přírodní katastrofy
Teorie globálního oteplování je i navzdory nespočtu odborných studií, které jasně prokazují, že koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře dlouhodobě roste, stále kontroverzním tématem. Ke globálnímu oteplování nepochybně dochází a jedinou otázkou, o níž má smysl polemizovat, je to, zda je tento vývoj přímým důsledkem lidské činnosti, nebo se jedná o přirozený jev. Většina světových vědců se sice shoduje, že kolísání množství oxidu uhličitého v atmosféře je přirozené, jedním dechem ale dodává, že extrémní růst v posledních dvou stoletích úzce souvisí s průmyslovou revolucí a následnou industrializací světa.
"Pokud lidé v blízké době neobjeví možnost, jak růst koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře zastavit, bude globální oteplování pokračovat a lidé se budou muset připravit na mnohem častější projevy extrémního počasí," varuje Ken Caldeira z Carnegie Institution for Science. "Odpověď na otázku, zda jsou lidé schopni žít v symbióze se zemskou biosférou, zní jednoduše – nejsou."
2. Bionický svět
Medicína je jedním z nejprogresivnějších vědních oborů. Zdravotnická zařízení začínají stále častěji připomínat spíše chemické a fyzikální laboratoře, za jejichž dveřmi se denně odehrávají desítky "zázraků". Lékaři dokáží bez trvalých následků zachránit děti narozené na hranici životaschopnosti, transplantovat životně důležité orgány nebo nahradit nefunkční srdeční sval mechanickou pumpou. Zdravotnictví sice není schopné kompletně zrekonstruovat lidský organismus, již nyní však dokáže lidský život výrazně prodloužit a zkvalitnit.
Podle Setha Shostaka z institutu Search for Extraterrestrial Intelligence (SETI) ale i v tomto případě existují rizika. "Největší nebezpečí v sobě podlé mého názoru skrývá takzvaný biohacking," vysvětluje. Biohacking lze jednoduše popsat jako schopnost ovládat a modifikovat biologický materiál a ten využívat pro neetické a nelegální potřeby. "Biohacking může v budoucnosti zahrnovat nejen modifikaci virů, ale i neoprávněnou manipulaci s lidským vědomím a podvědomím pomocí mozkových či jiných implantátů," upozorňuje.
3. Umělá inteligence
Čeká nás v blízké budoucnosti okamžik, kdy si budeme připadat jako součást románu R.U.R. Karla Čapka? Naplní se vize Isaaca Asimova o třech zákonech robotiky? Americký sci-fi spisovatel Kim Stanley Robinson je poměrně skeptický. "Jedna z mála věcí, jejichž princip člověk zřejmě nikdy nepochopí, je lidský mozek," vysvětluje. "Již nyní jsme sice schopni detailně popsat, co se v lidském mozku děje, nejsme ale schopni vysvětlit, proč se to děje," upřesňuje.
Odlišný názor má Seth Shostak. "Konstruktéři prvních letadel také neměli hluboké poznatky o tom, jak létají ptáci, a přece stvořili stroje, které vzlétly," říká. Ještě radikálnější je ve svých úvahách americký spisovatel, vynálezce, podnikatel a expert na umělou inteligenci Ray Kurzweil. Ten předpokládá, že nejpozději v roce 2045 dosáhne umělá inteligence takového stupně autonomie, že překoná schopnosti lidského mozku a stane se novou formou plnohodnotné existence.
4. Vesmírná kolonizace
Ve středověku si lidé mysleli, že je naše planeta placatá. V 16. století však výprava Fernãa de Magalhãese jako první obeplula Zemi a církevní teorie o "zemské placce" utrpěla smrtící zásah. O tři století později, v roce 1969, pronesl Neil Armstrong na povrchu našeho nejbližšího vesmírného souseda památnou větu o malém kroku pro člověka, ale obrovském skoku pro lidstvo. Ani s cestou na Měsíc se ale svět nespokojil a ve svých plánech na vesmírnou expanzi pokračuje. Další zastávkou se má stát Mars, jenž má později fungovat pouze jako mezistanice na dalších výpravách člověka do hloubek temného neznáma.
"Vrcholným úspěchem by bylo, pokud by člověk úspěšně expandoval na jinou planetu a založil tam autonomní kolonii. Jedině tak si můžeme být jisti, že lidstvo přežije bez ohledu na to, co se stane s naší mateřskou planetou," zamýšlí se astronom Steven Dick. "Pokud by Zemi zasáhl obří asteroid a my jsme na tuto situaci nebyli připraveni, byl by to náš konec," pokračuje. "Technologiemi na kolonizaci vesmíru již dávno disponujeme, tak proč jimi plýtvat na nesmyslné cestování po oběžné dráze Země, které nás před případnou fatální katastrofou nezachrání," dodává.
5. Hledání mimozemského života
Lidstvo je doslova posedlé touhou objevit ve vesmíru jinou formu života a navázat s ní kontakt. Sonda Kepler, která ke stejnojmenné misi odstartovala v roce 2009, měla za úkol vyhledávat exoplanety podobné Zemi. Výsledkem mise bylo odhalení několika set hvězd, v jejichž gravitačním poli vědci skutečně předpokládají výskyt blíže nespecifikovaného množství exoplanet. Do vesmírného bádání se navíc může aktivně zapojit takřka každý. Projekt Seti@home umožňuje každému vlastníkovi počítače s přístupem k internetu analyzovat přidělená radioteleskopická data, tedy zvukový otisk nejpravděpodobnějšího způsobu meziplanetární komunikace.
Skeptici argumentují, že mimozemský život neexistuje, protože v opačném případě bychom o něm již dávno věděli. Jak ale dobře víme, vesmír je nekonečný, a lze tak jen těžko tvrdit, že víme o všem, co se v něm děje. "Již samo zjištění, že život mimo Zemi existuje, by lidstvu nabídlo unikátní příležitost k sebereflexi a filozofickému zamyšlení se nad existencí jako takovou," zamýšlí se Shostak.
Zdroj: LiveScience
