Inflace v České republice v lednu výrazně klesla, intervence nepomohly. Meziměsíčně je nejnižší od roku 1993

Meziměsíční růst v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje ovlivnilo především zvýšení cen ovoce o 7,3 % a zeleniny o 4,0 %. Ceny trvanlivého pečiva vzrostly o 5,3 %, pšeničné mouky o 4,4 %, uzenářského zboží o 1,0 %, cukru o 2,3 %, čokolády a čokoládových výrobků o 4,6 %.

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v lednu o 0,2 %, což je o 1,2 procentního bodu méně než v prosinci 2013. Zpomalení cenového růstu nastalo v různé míře ve většině oddílů spotřebního koše, v oddílech bydlení a zdraví došlo dokonce k poklesu cen. V bydlení byly ceny elektřiny meziročně nižší o 10,5 % (v prosinci růst o 2,7 %) a u zemního plynu se prohloubil pokles cen na 9,1 % (ze 7,0 % v prosinci).

Ke zpomalení meziročního cenového růstu došlo i v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje v důsledku nižšího meziměsíčního růstu cen v lednu 2014 než v lednu 2013. Meziroční růst cen zpomalil zejména u mléka na 10,9 % (ze 17,1 % v prosinci), másla na 12,5 % (ze 14,9 % v prosinci), jedlých olejů na 2,0 % (ze 3,6 % v prosinci).

"I když je inflace z pohledu samotného meziročního čísla téměř nulová, je řada cen, které rozhodně nestagnují nebo neklesají. Výrazně si lidé připlácejí za potraviny, například mléčné výrobky a zeleninu," okomentoval data Petr Dufek, hlavní analytik ČSOB.

"Pozitivem je, že po delší době mohou lidem poklesnout náklady na bydlení. Zvláště pokud jde o výdaje za elektřinu a plyn. Mimo jiné díky boomu břidlicového plynu v USA se propadly ceny komodit, a následně elektrické energie. Inkasujeme tak pozitivní nákladový šok, který jistě ocenění domácnosti, jimž se několik let po sobě snižovala reálná kupní síla, i podniky dosud zápasící s vysokými cenami energií," poukázal Dufek.

Co na to ČNB?

Inflace se podle většiny analytiků dostala na dno a v dalších měsících by pomalu měla začít růst. Vliv intervencí centrální banky na inflaci je zatím podle nich nezřetelný, i když podle některých ekonomů zabránily poklesu cen. Nicméně data by neměla vést k dalšímu zásahu České národní banky.

"Očekávám, že letos dospějeme k deflaci. ČR tak bude ve zvláštní situaci. Kurz koruny by vzhledem k deflaci měl sílit, ale to se nemůže dít, protože tomu zabraňuje ČNB svými intervencemi. Očekávám paradoxní moment, kdy čeští občané kvůli ČNB chudnou oproti zbytku Evropy, i když by tomu mělo být naopak," uvedl Marek Šperlich, ředitel pro strategii společnosti BBI. "Vzhledem k tomu, že je lednová inflace nižší, než je cíl České národní banky, jeví se zatím její listopadová intervence jako neefektivní. Pro domácnosti se situace nemění, ceny jsou relativně stabilní," doplnil Karol Piovarcsy, ředitel Saxo Bank pro střední a východní Evropu.

Hlavní ekonom Patrie Finance David Marek uvedl, že bez intervencí ČNB by česká ekonomika pravděpodobně sklouzla do deflace. Naopak podle hlavního investičního stratéga ČP INVEST Michala Valentíka Česko směřuje k deflaci. "Osobně v krátkodobé deflaci nevidím žádný problém. Deflace zásadně vadí jedině národním vládám, kterým zvyšuje hodnotu státního dluhu," uvedl.

V lednu si přitom podle analytika z UniCredit Bank Patrika Rožumberského inflace zřejmě sáhla na dno. "Předpokládáme, že počínaje únorem se inflace bude vlivem slabé koruny postupně zvedat a od srpna se již bude nacházet nad 2 %. Její průměrnou letošní hodnotu odhadujeme na 1,4 %," uvedl. Bez vlivu intervencí by podle Pavla Sobíška z UniCredit Bank byla inflace na nule.

Lednový výsledek přitom není podle analytika z Home Credit Michala Kozuba velkým překvapením. Pokles cen elektřiny i plynu byl podle něj známý dlouhou dobu, stejně jako jeho vliv na celkovou inflaci. "Proto nečekám, že by na tento výsledek reagovala centrální banka změnou cílového kurzu koruny k euru. I při změně by totiž cena elektřiny okamžitě nevzrostla, a tím pádem by dopad nebyl tak účinný. Předpokládám, že ještě v únoru bude pokračovat nízká inflace na hranici nuly, a pak postupně po desetinách bude růst," uvedl.

"Počítáme s tím, že míra inflace v průběhu roku poroste a ve čtvrtém čtvrtletí se bude nacházet mírně nad 2% cílem ČNB. Tou dobou by pak ČNB mohla přemýšlet o opuštění režimu kontroly kurzu koruny," uvedl i hlavní ekonom Raiffeisenbank Michal Brožka.

"Meziroční inflace aktuálně klesá výrazně pod cíl ČNB, která předpokládala, že inflace dosáhne 0,4 %. Inflace je tedy nižší, avšak nemělo by to zatím znamenat nový zásah centrální banky v podobě dalšího nuceného oslabení koruny, i když inflace zůstane nadále poblíž nuly. Zvýšení inflace přinese až druhá polovina roku, avšak i tak se bude jen horko těžko dostávat nad hranici 1 %," dodal Dufek.

"Vývoj cen v lednu byl poměrně výrazně ovlivněn změnami regulovaných cen, které posunuly celkovou inflaci dolů. Přesto lze považovat celkovou inflaci za velmi nízkou. Potvrzuje se reálné riziko přechodu ČR do deflace. Efekt intervencí ČNB se zatím výrazněji neprojevuje, nadále převažují dlouhotrvající dopady nízké poptávky," říká analytik z České spořitelny Ľuboš Mokráš. Na jednu stranu lze podle něj v posledních měsících pozorovat zřetelné oživení poptávky domácností (může však jít jen o jednorázový efekt po intervencích), na druhou stranu vývoj míry nezaměstnanosti nenabádá k optimismu ohledně vývoje poptávky v dalších měsících.

"Podle našeho názoru bude letošní růst cen nižší, než předpokládá ČNB, proto považujeme za pravděpodobné, že se využití kurzu jako nástroje měnové politiky protáhne hluboko do příštího roku. Středeční data tento názor podporují," dodává Mokráš.

Koruna na data příliš nereagovala.

Meziroční přírůstek průměrného harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) 28 členských zemí EU byl podle předběžných údajů Eurostatu v prosinci stejně jako v listopadu 1,0 %. Nejvíce vzrostly ceny ve Spojeném království, Rakousku a Estonsku (shodně o 2,0 %). Naopak v Řecku klesly ceny v prosinci meziročně o 1,8 %, na Kypru o 1,3 %, v Bulharsku o 0,9 % a v Lotyšsku o 0,4 %. V Německu zpomalil růst cen na 1,2 % z 1,6 % v listopadu. Na Slovensku došlo k dalšímu zmírnění cenového růstu na 0,4 % z 0,5 % v listopadu. Podle předběžných výpočtů vzrostl v lednu 2014 HICP v ČR meziměsíčně o 0,1 % a meziročně o 0,3 % (v prosinci o 1,5 %). Bleskový odhad meziroční změny HICP pro eurozónu za leden 2014 je 0,7 %, jak uvedl Eurostat.

Zdroj: ČSÚ