Západ plánuje další sankce proti Rusku. Putin mluvil o uspořádání na východě Ukrajiny, o nový stát mu ale prý nejde

V týdnu mimo jiné připomněl, že by si Západ s Ruskem neměl zahrávat, protože Rusko přece není žádný nazdárek, ale jaderná mocnost. V tom má pravdu. Oficiálně se všichni vyhýbají slovům o nové studené válce, opravdovou válku s Ruskem si podle všeho nepřipouštějí za žádnou cenu.

O víkendu pak ruský prezident ještě přiložil pod kotel. V neděli ve vystoupení na prvním kanálu ruské televize řekl, že by na jihovýchodě Ukrajiny měl vzniknout nový stát. Pustil se také do západních zemí, že se zpronevěřily svým demokratickým zásadám, když podporují kyjevský režim, který se dostal k moci převratem. Reagoval tak na rozhodnutí EU vypracovat do týdne nové protiruské sankce.

"Je potřeba zahájit vážnou a smysluplnou debatu o otázkách, a nemyslím technické otázky, týkajících se politické organizace společnosti a vytvoření státu pro jihovýchodní Ukrajinu, aby se bez podmínek ochránily zákonné zájmy tamních obyvatel," řekl ruský prezident ve vysílání prvního kanálu. Dodal, že na jihovýchodě Ukrajiny je nutné "okamžitě ukončit bojové operace a začít obnovovat infrastrukturu". Ano, Putin jako mírotvůrce, taktika je jasná.

Mluvčí Kremlu v neděli později odpoledne odmítl, že by prezident Vladimir Putin hovořil o vytvoření samostatného státu na východě Ukrajiny. Výroky prý byly dezinterpretovány. "Východ by měl být součástí Ukrajiny, jde o vnitropolitický problém," prohlásil Dmitrij Peskov.

Německá kancléřka Angela Merkelová o víkendu uvedla, že sankce budou spuštěny, pokud nepřijdou "kvalitativní změny nynější situace". Postiženy podle ní mohou být oblasti, na které se EU už zaměřila před měsícem, možná jsou tedy podle ní další omezení ve finanční či energetické oblasti. "Všichni jsme souhlasili, že není možné vojenské řešení tohoto problému," poznamenala Merkelová na tiskové konferenci po summitu zemí EU. To prý je také jeden z důvodů, proč Merkelová odmítla možnost dodávek vojenské techniky Kyjevu. S novou vlnou sankcí má ale problém několik členských zemí EU, například Slovensko nebo Kypr. Česká vláda o nich bude jednat v prvním zářijovém týdnu.

Ruský prezident uvedl, že mír nenastane, dokud neskončí operace ukrajinských sil proti separatistům. "Jestliže někdo očekává, že za situace, kdy jsou přímou palbou ostřelována města a vesnice na jihovýchodě Ukrajiny, na to domobrana nebude reagovat a bude jen čekat na přislíbené rozhovory, tak žije v iluzích," prohlásil Putin. Podle něj separatisté nesloží zbraně a Rusko nemůže zůstat stranou.

Ukrajinská krize propukla loni v listopadu, když tehdejší prorusky orientovaný prezident Viktor Janukovyč nepodepsal asociační dohodu s Evropskou unií, která nabídla méně peněz než Rusko. Demonstrace přerostly ve srážky a pouliční boje, které vyvrcholily v únoru svržením Janukovyče. Prezident sice slíbil ústupky, ty ale demonstranti odmítli a dohoda, kterou s Janukovyčem vyjednaly Německo a Francie, padla. Janukovyč utekl do Ruska. V březnu Rusko anektovalo Krym. V dubnu na ruskojazyčném východě Ukrajiny propuklo proruské povstání proti novému nacionalistickému kyjevskému režimu, jenž plánoval omezit možnost používat ruštinu.

Kyjev obviňuje Moskvu, že povstalci jednají na její příkaz a že do bojů se zapojili i ruští vojáci, aby vytvořili nárazníkový stát mezi Ruskem a anektovaným Krymem. Pohyb ruských jednotek v blízkosti hranice s Ukrajinou je faktem, který nezpochybňuje ani Rusko. O víkendu se přitom uskutečnila výměna zajatců, kde na straně Ruska šlo o výsadkáře, kteří údajně na Ukrajinu zabloudili.

Zdroj: Bloomberg, ČTK, Reuters, Aktuálně.cz