USA a EU jsou prý v závěru příprav nových sankcí proti Rusku

"Nové sankce jsou v závěrečné fázi příprav," sdělil bezpečnostní poradce Bílého domu Ben Rhodes. Podle něj je nejzásadnější, aby Rusko nadále doplácelo na zvyšování napětí v oblasti. A pokud v tom Moskva hodlá pokračovat, musí tlak Západu narůstat, podotkl Rhodes.

Německá kancléřka Angela Merkelová na summitu podotkla, že Západ je dalšími sankcemi připraven dodat váhu svým politickým požadavkům vůči Rusku. Zdůraznila, že v NATO vládne shoda, že není možné vojenské řešení ukrajinské krize. Zároveň zopakovala, že stále panuje ochota vyjednávat s Ruskem o politickém řešení.

Podle AFP má EU konkretizovat obsah nových sankcí v pátek odpoledne. Zpřísnit se podle unijního zdroje má takzvaná třetí fáze sankcí, schválená poprvé v červenci, která je namířená na obchody v oblasti financí, obrany, zboží pro civilní i vojenské využití a citlivých technologií.

Dopady by měly mít i na další dvě desítky lidí z okolí ruského prezidenta Vladimira Putina, jimž by byl uložen zákaz cestování na Západ a kterým by byl zmrazen případný majetek v západních zemích. Mezi takto postiženými by prý mohl být i ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ten už měl potíže minulý týden při návratu z oslav výročí Slovenského národního povstání, když mu Polsko i Ukrajina po několik hodin odpíraly povolit přelet nad svým územím.

Agentura Reuters už předtím informovala, že klíčoví představitelé NATO se ve čtvrtek během summitu aliance dohodli, že Rusko by mělo čelit tvrdším sankcím.

Americký prezident Barack Obama, britský premiér David Cameron, francouzský prezident François Hollande, německá kancléřka Angela Merkelová a italský premiér Matteo Renzi se setkali na okraj vrcholné schůzky s prezidentem Ukrajiny Petrem Porošenkem v rámci summitu NATO ve Walesu. "Vedoucí představitelé zopakovali, že odsuzují Rusko za to, že pokračuje ve zjevném porušování ukrajinské svrchovanosti a územní celistvosti, a shodli se na potřebě toho, aby Rusko zaplatilo více za svou činnost," uvádí se podle Reuters v oficiálním prohlášení Bílého domu.

Hollande řekl novinářům, že rozhodnutí o dalších sankcích Evropské unie, které mají být přijaty v Bruselu v pátek, bude záviset na událostech příštích několika hodin. Porošenko i proruští separatisté naznačili připravenost v pátek zahájit příměří v rámci nejnovějšího mírového plánu navrženého Ruskem.

---

Rasmussen za NATO opět vyzval Rusko, aby se stáhlo z Ukrajiny

Severoatlantická aliance opět žádá Ruskou federaci, aby zastavila přesuny bojovníků, techniky a financí na Ukrajinu. Na začátku jednání Komise NATO-Ukrajina to na aliančním summitu prohlásil generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.

---

Český prezident Miloš Zeman krátce před začátkem podvečerní schůzky aliančních lídrů s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem poznamenal, že Praha bude žádat jasné důkazy o ruské přítomnosti na východě Ukrajiny. Například švédský ministr zahraničí Karl Bildt ale míní, že Rusko už na Ukrajině zcela zjevně intervenovalo dvakrát - nejprve při obsazení Krymu a nyní ve východních částech země. "Nevím, jestli existuje česká zpravodajská služba, máte ji? Mohl by se zeptat jich," navrhl Bildt na adresu českého prezidenta před novináři.

Také NATO má ruské zapojení do bojů v oblasti za prokázané. V minulosti hovořili jeho představitelé o přibližně tisícovce ruských vojáků na východě Ukrajiny, ve čtvrtek nejmenovaný alianční činitel řekl agentuře Reuters, že počty jdou do několika tisíců se stovkami kusů techniky.

Nezávislá a stabilní Ukrajina je podle Rasmussena klíčem k euroatlantické bezpečnosti. NATO podporuje ukrajinskou suverenitu a územní celistvost. Partnerství ještě zesílí, prohlásil generální tajemník NATO. Každá země má podle něj právo vybrat si sama svou budoucnost bez vnějších vlivů.

Aliance nyní plánuje výraznou pomoc při reformách ukrajinské armády, podle Rasmussena by se měla stát moderní a dobře vybavenou. Pomoci tomu má zřízení celkem čtyř finančních fondů, o kterém by měl právě nynější summit rozhodnout. Přímou vojenskou pomoc aliance Kyjevu poskytnout nemůže, podobné otázky musí případně Ukrajina řešit s jednotlivými členskými zeměmi.

Na rozdíl od hlavy státu nemá o ruské přítomnosti na Ukrajině pochybnosti český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. O zapojení ruských sil podle něj svědčí celá řada indicií. Důležité podle něj je, aby Praha dospěla k jednotnému závěru. "Jsem přesvědčen, že to zvládneme a budeme schopni podpořit jednotnou pozici aliance," poznamenal Zaorálek. Zdrženlivý k západnímu tvrdému postupu vůči Moskvě je český premiér Bohuslav Sobotka, který má například pochybnosti o účinnosti sankcí, které na Rusko uvaluje Evropská unie.

Česká republika se podle svého ministra zahraničí bude podílet na opatřeních, které na summitu NATO případně přijme k posílení bezpečnosti svých východoevropských členů. Aliance by na summitu měla na změněnou bezpečnostní situaci reagovat přijetím plánu, který zahrnuje rozmístění potřebných zásob ve východních členských zemích, změny velitelské struktury, zpravodajství a také zřízení vojenské síly schopné s využitím předem připravených zásob účinně zasáhnout na území členské země NATO v několika málo dnech.

Další eskalace na Ukrajině by zasáhla prosperitu a bezpečnost České republiky, míní Zaorálek. Zda je hrozbou Rusko, ale jednoznačně neřekl. "Je otázka, zda máme dopředu nesmiřitelně vyjadřovat, kdo je pro nás čím. Protože budeme zároveň mluvit o mírovém plánu," poznamenal. Při snaze o mírové řešení podle něj není možné opakovat, že druhá strana není partner. "Je pravda, že to, co se stalo v posledních týdnech, měsících, je hrozivé," doplnil.

Rasmussen ve čtvrtek Rusko také vyzval, aby ukončilo svou anexi Krymu, kterou NATO neuznává. "Vyzýváme Rusko, aby přestalo s konfrontací a vydalo se cestou míru," řekl generální tajemník aliance.

Zdroj: ČTK