Evropské akcie se ve středu pohybovaly kolem nuly, Řecko stále ztrácí

Britský FTSE 100 zpevnil o 0,21 %, francouzský CAC 40 odepsal 0,29 % a německý DAX připsal 0,78 %. Regionální Stoxx Europe 600 zakončil lehce nad nulou se ziskem 0,1 %. Nejvíce se dařilo automobilkám a sektoru základních materiálů, ztrácel naopak ropný sektor a banky.

Řecký index ASE odepsal přes devět procent, zatímco výnos desetiletých řeckých státních dluhopisů vyskočil nad 10 %. Nejvíce ztrácely řecké banky, jejich index odepisoval přes dvacet procent. National Bank of Greece a Piraeus Bank se obě propadly o 25 %. Bankovní akcie tento týden v Řecku oslabily už o 44 % a odepsaly 12 miliard dolarů tržní hodnoty.

Hlavní středeční události na evropských trzích

• Nový řecký premiér Alexis Tsipras na prvním jednání své vlády uvedl, že země bude splácet dluhy. O zadlužení ve výši skoro 320 miliard eur chce ale jednat s mezinárodními věřiteli. Levicová strana SYRIZA zvítězila v nedělních parlamentních volbách a vytvořila koalici s pravicovými nacionalisty. Společně s Nezávislými Řeky sdílí SYRIZA jednoznačný odpor k pokračujícímu splácení mezinárodních závazků a k politice ekonomických škrtů na současné úrovni.
• Nový řecký premiér Alexis Tsipras si svými výroky o zastavení úsporných programů a privatizací zavírá cestu na kapitálové trhy a jeho země se při splácení svých závazků stává ještě víc závislá na evropských věřitelích. Řekl to ve středu Alexander Kritikos z německého ekonomického institutu DIW. Podle něj si Řecko navíc nemůže dovolit opustit eurozónu, protože by to vedlo k odchodu mnoha firem ze země.
• Ukrajina si musí zachovat neutralitu, jež by zabránila dalšímu dělení země. V článku, z nějž citovala agentura Interfax, to bez dalších podrobností uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ukrajinský prezident Petro Porošenko mezitím vyzval svůj ruský protějšek Vladimira Putina, aby tlakem na proruské rebely pomohl ukončit násilí na východě Ukrajiny.
• Německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel si nedokáže představit snížení řeckého dluhu. Kroky Atén se podle něj nemohou stát přítěží pro obyvatele ostatních zemí. Gabriel, který je zároveň německým vicekancléřem a sociálnědemokratickým předsedou, to ve středu prohlásil na tiskové konferenci v Berlíně.
• Švýcarská ekonomika se v letošním roce propadne do recese poté, co se tamní centrální banka rozhodla ukončit umělé udržování kurzu domácí měny na nízké úrovni. Předpověděl to ve středu švýcarský hospodářský institut KOF. Ekonomiku podle institutu poškodí rovněž nižší ceny ropy, které mají negativní dopad na obchodování s touto komoditou. To je z velké části spravováno právě ze Švýcarska, píše agentura Reuters.
• Spotřebitelská nálada v Německu se dostala na nejlepší úroveň za více než 13 let. Vyplývá to ze středečních údajů výzkumné společnosti GfK. Za růstem optimismu stojí prudký pokles cen ropy, který zvyšuje disponibilní příjmy spotřebitelů.
• Německá vláda ve středu zlepšila odhad letošního růstu domácí ekonomiky na 1,5 % z dříve očekávaných 1,3 %. Tempo růstu by tak mělo zůstat na loňské úrovni. Podle agentury DPA hodlá vláda využít příznivého hospodářského vývoje a vysokých daňových příjmů k posílení investic.
• Ruský plynárenský gigant Gazprom zrušil plány na rozšíření plynovodu Nord Stream. Agentuře Reuters to ve středu řekly zdroje z podniku. Dodaly, že důvodem tohoto kroku je komplikovaná politická situace. Plynovod Nord Stream přivádí plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa. Firma uvažovala například o prodloužení plynovodu do Británie.
• Čistý zisk italsko-americké automobilové skupiny Fiat Chrysler loni klesl o dvě třetiny na 632 milionů eur. Za poklesem zisku stály podle středečního sdělení firmy především mimořádné náklady související s převzetím zbývajícího podílu v divizi Chrysler.
• Kanada poskytne Ukrajině už druhou nízkoúročenou půjčku ve výši 200 milionů kanadských dolarů. Oznámil to ve středu v Ottawě kanadský premiér Stephen Harper. První půjčku ve stejném objemu dostal Kyjev loni v září. Peníze Ukrajině poukáže vládní agentura Export Development Canada.
• Plán Evropské komise na podporu investic by mohl do roku 2018 vytvořit až 2,1 milionu nových pracovních míst. Uvedla to dnes Mezinárodní organizace práce (ILO). V EU je podle posledních odhadů statistického úřadu Eurostat více než 24 milionů nezaměstnaných.

Zdroj: Bloomberg