Tsipras podle německého ekonoma zvyšuje závislost Řecka na EU
Nový řecký premiér Alexis Tsipras si svými výroky o zastavení úsporných programů a privatizací zavírá cestu na kapitálové trhy a jeho země se při splácení svých závazků stává ještě víc závislá na evropských věřitelích. Řekl to ve středu Alexander Kritikos z německého ekonomického institutu DIW. Podle něj si Řecko navíc nemůže dovolit opustit eurozónu, protože by to vedlo k odchodu mnoha firem ze země.
"Každý výrok o nesplácení dluhů, o zastavení privatizace, o možné finanční podpoře od Ruska snižuje pravděpodobnost, že Řecko dokáže na kapitálovém trhu prodat své dluhopisy na jiný než spekulační úrok. To v konečném důsledku posiluje evropské věřitele a zvyšuje závislost Řecka na Evropské unii," řekl Kritikos.
Připomněl, že Řecko musí letos jen za dluhové služby zaplatit 22,5 miliardy eur. Vzhledem k tomu, že tyto peníze nemá, musí získat prostředky prodejem dluhopisů nebo z dalšího evropského záchranného balíčku, který je ale podmíněný pokračováním reforem. "Jediná další možnost je, že se Tsipras pokusí vyjednat v Evropské unii prodloužení splatnosti úvěrů," podotkl Kritikos.
Německý ekonom však soudí, že je třeba, aby nové řešení začala hledat i EU. "Posledních pět let vidíme tlak na reformy. Je třeba ptát se, proč v Řecku neměly úspěch, když jiné země, například Lotyšsko, dokázaly za stejnou dobu svou ekonomiku postavit na nohy," řekl. "Věřitelé by proto neměli jen dávat Řecku pokyny, co je třeba udělat, ale měli by i pomáhat při praktickém prosazení těchto opatření," uvedl Kritikos.
Podle ekonoma je problematický také přístup německé vlády, která tlačí výhradně na rozpočtové škrty a nehledá jiné možnosti, jak podpořit řecký růst. "V Řecku v důsledku reforem klesly mzdy natolik, že po nákladové stránce je země absolutně konkurenceschopná. Přesto se jí nedaří přilákat investice," připomněl Kritikos. "Problém je v tom, že firmy se stále potýkají s byrokratickou šikanou. Regulace se za posledních pět let vůbec nesnížila. Malým firmám tak 30 procent jejich pracovní doby zabírají byrokratické povinnosti, to je nepřijatelné," řekl.
Zatímco někteří politici doporučují, aby Řecko vyřešilo své hospodářské problémy přinejmenším dočasným odchodem z eurozóny, podle Kritikose to není správná cesta. "Návrat k drachmě by znamenal návrat ke staré politice, kdy se státní dluh splácel tištěním peněz. To by vyvolalo vysokou inflaci a z Řecka by odešla řada firem. Byly by to v první řadě ty, které působí v inovacích a které přinášejí velkou přidanou hodnotu, zároveň pro ně stěhování neznamená velké náklady," řekl Kritikos. "S drachmou by Řecko mělo mnohem méně šancí na hospodářský růst než s eurem," dodal.
Zdroj: ČTK
