ECB odmítá část plánu, který má v příštích týdnech udržet Řecko solventní

ECB odmítá jeden ze základních stavebních kamenů nových plánů na záchranu Řecka před dalším bankrotem. Na konci února přitom Řecku mají dojít peníze, z dosavadního záchranného programu už je Athény čerpat nechtějí.
Řecký ministr financí Janis Varufakis navrhl evropským představitelům, že by si Řecko aktuálně půjčilo 10 miliard EUR na trzích pomocí emise krátkodobých dluhopisů. Díky tomu by země měla přečkat následující tři měsíce, než se vyjedná nová dohoda o dalším osudu řeckého dluhu.
ECB ale nechce emisi krátkodobých poukázek schválit. Nechce zvýšit stávající 15miliardový strop pro vydávané dluhopisy na 25 miliard EUR. Uvedly to dva zdroje obeznámené s jednáními. "Řecký plán závisí na vůli ECB. A ta bude hrát tvrdě," uvedl další představitel eurozóny, který nechtěl být jmenován. Bez nových peněz ale Řecku během několika týdnů až měsíců dojdou peníze.
Neochota ECB povolit Řecku další emise dluhopisů může zamávat s optimismem, který na trzích vyvolali Řekové svými plány na výměnu stávajících dluhů za dluhopisy vázané na ekonomický růst a za "nekonečné" dluhopisy, které by držela ECB a z nichž by Řecko pouze splácelo úrok, aniž by řešilo jistinu.
Řecká vláda uvedla, že země vydrží bez dalších dávek likvidity do června, kdy je splatný dluh ve výši 3,5 miliardy EUR. Mnozí politici v Evropě se ale obávají, že nechat záchranný program pro Řecko "vyšumět" (ukončit ho předčasně) může vyvolat paniku a s ní související run na banky, a možná nejen v Řecku. Pokračovat v dosavadním záchranném programu Tsiprasova vláda nechce, vzhledem ke slibům daných voličům před volbami možná ani nemůže.
Řecké banky již od doby před řeckými volbami čelí značnému odlivu likvidity a s ohledem na nedostatek kolaterálu nejsou schopny dostát požadavkům na přímé půjčky od ECB. Likviditu pro řecké banky tak oklikou přes ECB zajišťuje od 21. ledna řecká centrální banka prostřednictvím záchranného finančního mechanismu (ELA), jehož pokračování každé dva týdny schvaluje Rada guvernérů ECB. I to ukazuje, že právě Evropská centrální banka pro příští dny drží trumfy v rukou.
Ekonomové očekávají, že předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker během středečního setkání bude tlačit na řeckého premiéra Alexise Tsiprase, aby jeho vláda přistoupila na "technické" prodloužení stávajícího záchranného programu. Ministři financí zemí eurozóny by se měly o nových plánech Řecka bavit pravděpodobně oficiálně až na mimořádné schůzce, která by se mohla konat 11. února. Ministr financí Řecka Varufakis s plány své vlády seznámí Maria Draghiho již ve středu 4. února.
Athény doufaly v další zdroj příjmů, a sice asi 1,9 miliardy EUR, které ECB a národní centrální banky vydělaly držením řeckých dluhopisů do splatnosti. Tyto peníze měly podle původních dohod být vráceny do Řecka, je ale nepravděpodobné, že by evropští představitelé byli ochotni plnit část dohod týkajících se záchrany Řecka, když od zbytku by se mělo upustit.
Zdroj: Financial Times
Aktuality
