Summit EU zhodnotí výsledky minských jednání o Ukrajině

"Zda se tak skutečně stane, to závisí zaprvé na výsledku minských jednání a zadruhé na schopnosti šéfů vlád a států najít společnou řeč," připustil činitel EU.

Poté, co unijní prezidenty a premiéry osloví Porošenko, seznámí své kolegy s výsledky diskusí v Minsku už bez jeho přítomnosti německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande.

Pozvání pro Porošenka je podle tohoto nejmenovaného vysokého představitele EU politickým signálem šéfa Evropské rady Donalda Tuska. "EU je na straně obětí agrese a Ukrajina je oběť agrese," vysvětlil Tuskův postoj.

Západní představitelé dávají stále jednoznačněji najevo své přesvědčení o zásadním podílu Moskvy na eskalaci východoukrajinského konfliktu. Připomínají moderní zbraňové systémy, které mají v posledních týdnech k dispozici proruští separatisté. Rusko opakovaně popírá, že by povstalce podporovalo tímto způsobem.

Evropská unie v pondělí o týden pozdržela odsouhlasené doplnění seznamu osob a organizací se zmrazeným majetkem a zakázaným vstupem. Nechtěla totiž rozšířením počtu subjektů, na které se vztahují takzvané protiruské sankce, komplikovat přípravu dnešních minských diskusí.

Výrazný úspěch minských rozhovorů by tak teoreticky mohlo přinést právě rozhodnutí sankční seznam nerozšiřovat. Diplomaté ale dávají najevo, že některé unijní země pro podobně smířlivý přístup rozhodně nebudou.

Především Pobaltí, ale i Polsko, zdůrazňuje potřebu skutečně reálného dopadu případných nových dohod na situaci na východě Ukrajiny. Tyto země připomínají, že v Minsku byly už loni v září uzavřeny určité dohody, které ale zjevně nebyly dodržovány.

Výsledek dnešního minského jednání podle zástupců EU bude do značné míry záviset na politické vůli ruského prezidenta Vladimira Putina domluvené věci uvést v život a dodržovat.

"Pokud viditelně dojde k naprosto zřejmému rozpadu jednání, pak samozřejmě EU bude muset umět zvažovat, jaké další kroky přijme," řekl dnes český velvyslanec Martin Povejšil. Mezi možnými reakcemi vyjmenoval možné další rozšíření sankčního seznamu, ale i další hospodářská opatření.

Unie loni v létě proti Rusku spustila i určitou podobu hospodářských sankcí, platí zákaz vývozu některých technologií a Rusové mají ztížený přístup na finanční trhy.

Některé země EU, především z jejího jižního křídla však jsou pro smířlivější přístup k Rusku. Faktorem, který by mohl narušit unijní jednotu, zůstává především postoj nové levicové řecké vlády.

Prezidenti a premiéři EU se podle diplomatů ve čtvrtek budou chtít vyhnout debatě o možných dodávkách zbraní pro ukrajinskou armádu.

O ně stále hlasitěji žádá Porošenko, nedostatek zbraní podle něj umožňuje separatistům eskalaci konfliktu. V USA přitom sílí hlasy na podporu takového kroku, Bílý dům se však zatím nerozhodl.

Zdroj: ČTK