Sobotka po summitu EU zdůraznil, že ČR nechce odchod Řecka z eura

Podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska bylo cílem schůzky především zamezit nedorozuměním. "Nebylo to jednání, kde by se rozhodovalo, byla to snaha shodnout se na interpretaci a vyhnout se nedorozuměním na nejvyšší politické úrovni," poznamenal Tusk na tiskové konferenci po summitu.

Sobotka před novináři konání schůzky, o jejímž obsahu byl summit ráno stručně informován, jednoznačně uvítal. "Je potřeba využít veškerý čas k tomu, aby se odvrátilo riziko, že Řecko vypadne z eurozóny," zdůraznil.

O setkání, které začalo ve čtvrtek pozdě večer po konci prvního dne summitu EU, požádal Tuska řecký premiér. Kromě nich a německé kancléřky Angely Merkelové byl přes půlnoc u kulatého stolu přítomen také francouzský prezident François Hollande, šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi.

Ve stručném prohlášení, které bylo vydáno v pátek nad ránem, se poté všichni účastníci přihlásili k závěrům jednání Euroskupiny z 20. února. Právě tehdy se země platící eurem s Řeckem po zdlouhavých diskusích dohodly na čtyřměsíčním prodloužení záchranného programu, podmínkou je ale souhlas věřitelů s obměněným reformním programem nové řecké vlády.

Atény dohodu potřebují, jinak od mezinárodních věřitelů nezískají zbývajících 7,2 miliardy eur. Zemi v příštích dnech a týdnech čekají výrazné splátky stávajících dluhů.

Přesto se jednání zadrhla. Řekové až nyní slíbili v příštích dnech předložit skutečně kompletní seznam svých reforem a přestanou také blokovat práci expertů evropských institucí, kteří zjišťují situaci přímo v Aténách. Dosud například není expertům evropských institucí známý ani přesný stav řecké státní pokladny.

Sobotka v pátek zdůraznil, že noční jednání nemohlo v žádném případě nahradit dohodu zemí eurozóny. Právě toho se po oznámení schůzky ve čtvrtek obávala Belgie a některé další menší země, které euro používají.

Zdroj: ČTK