Roztržka s Řeckem by přinesla EU zkázu, tvrdí řecký ministr

Případná roztržka mezi Řeckem a Evropskou unií by přinesla zkázu spíše unii. Atény by se z ní postupně vzpamatovaly. V článku pro nejnovější vydání řeckého časopisu Crash to napsal řecký ministr životního prostředí a energie Panajotis Lafazanis.
"Řecko případnou roztržku s Evropskou unií ustojí a pomalu se z ní vzpamatuje. Je však pravděpodobné, byť se to zdá paradoxní, že v takovém případě EU utrpí velmi hlubokou, ne-li smrtelnou ránu," tvrdí ministr, podle něhož má Řecko na rozdíl od EU náhradní řešení.
"Je těžké si představit Evropskou unii, i když jen zdánlivě, bez Řecka," říká Lafazanis s tím, že vzniklé "geopolitické vakuum" by pro unii bylo tragické.
"Mýlí se ti, kteří si myslí, že ekonomický dopad řeckého bankrotu nebo dokonce Grexitu bude pro budoucnost Evropské unie politicky a ekonomicky bezvýznamný," domnívá se Lafazanis. Ministr je přitom přesvědčen, že se řecká vláda před unií nikdy neskloní. Hlavní vládní strana SYRIZA podle něj "nikdy nepřipojí podpis pod nová opatření na úkor pracující třídy".
"Pokud Berlín, Brusel a MMF (Mezinárodní měnový fond) věří, že si zemi a naši vládu podrobí nebo přivodí náš pád, dvojnásobně se mýlí. Nestane se ani jedno, ani druhé," pokračuje ministr, který kritizuje i výraz "čestný kompromis" mezi Řeckem a eurozónou, jenž je podle něho "nevhodný a příliš univerzální".
"Naši takzvaní partneři od naší vlády nežádají dohodu, která by elementárně respektovala přežití řeckého lidu a nedávný radikální verdikt lidu (výsledky lednových voleb)," uvádí dále Lafazanis. Berlín, Brusel a MMF prý po Řecku tvrdě a nemilosrdně požadují "zemi a vodu", čímž Lafazanis použil příměru pro někdejší požadavky Peršanů vůči antickému Řecku, aby se nechalo bez odporu obsadit.
"Požadují, abychom se podřídili a kapitulovali. Žádají nová opatření na snížení důchodů a mezd, rozprodání země, nové daně a nové deregulace," zdůrazňuje ministr. Podle něj se věřitelé mýlí, pokud se domnívají, že mohou vydírat "řecký lid" odmítáním poskytnout Řecku nové úvěry a že ho mohou zastrašovat možností úpadku a návratu k národní měně.
Lafazanis tvrdí, že alternativou jsou například dodávky plynu z Ázerbájdžánu a Ruska, které z Řecka učiní významný energetický uzel. Nastínil také možnosti ekonomické spolupráce s Čínou, Indií, Brazílií nebo arabským světem.
"Řecko Syrizy přestane být americko-atlantickým pozemkem, německým lénem nebo satelitem na americko-izraelské ose na Blízkém východě. Nebude zemí, která bude nabízena na prodej privatizací jejích strategických hospodářských odvětví, operací, infrastruktur a sítí," slibuje rovněž Lafazanis.
Ministr, který patří ke krajnímu levicovému křídlu formace SYRIZA, ale který má ve straně značný vliv, projevil před několika dny naději, že se Aténám s ruskou společností Gazprom brzy podaří dosáhnout dohody o novém plynovodu, kterým poteče ruský plyn přes řecké území dál do Evropy. Řecko projevilo zájem o potrubí během dřívější dubnové schůzky premiéra Alexise Tsiprase a ruského prezidenta Vladimira Putina v Moskvě.
Řecko se nyní snaží dohodnout s věřiteli na uvolnění dalších peněz ze záchranného programu, neboť mu rychle dochází hotovost. Atény ale zároveň doufají, že od Moskvy dostanou zálohu na projekt plynovodu.
Projekt s názvem Turkish Stream nahrazuje plán plynovodu South Stream, který měl obcházet Ukrajinu přes Černé moře na Balkán a který Rusko v závěru loňského roku kvůli negativnímu postoji Evropské komise zrušilo.
Turkish Stream by měl přivádět ruský plyn do Turecka a dále přes Černé moře do Řecka. Do roku 2019 chce Moskva přestat s dodávkami plynu přes Ukrajinu, kde Rusko loni zabralo poloostrov Krym.
Zdroj: ČTK
Aktuality
