Řecký pátek: Eurozóna se chystá na řecký bankrot, Atény komunikovaly s Moskvou
Napětí kolem řecké dluhové krize, jejíž další dějství ovlivní pondělní summit eurozóny, v pátek kulminovalo prosakujícími informacemi o evropských přípravách na případný řecký bankrot a o stále intenzivnějších výběrech peněz z řeckých bank. Řecký premiér Alexis Tsipras mezitím v Petrohradě jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o ekonomické spolupráci, která ale nezahrnuje přímou finanční pomoc ze strany Ruska.
Před pondělní bruselskou schůzkou mimo jiné k řecké krizi, které se zúčastní lídři zemí platících eurem, se opět sejdou také jejich ministři financí. Pokud Atény nepřijdou s novými návrhy řešení, mají se už podle nejmenovaných činitelů začít projednávat otázky kolem hrozícího řeckého bankrotu.
Polská premiérka Ewa Kopaczová bude v pondělí jednat s guvernérem tamní centrální banky a ministry financí a zahraničí o možných důsledcích odchodu silně zadluženého Řecka z eurozóny.
Řecká vláda projevila ohledně úspěšného završení pondělních rozhovorů vysokou dávku optimismu. Ten ale postrádají řečtí střadatelé, kteří začali brát banky v podstatě útokem. V pátek vybrali zhruba 1,2 miliardy eur poté, co ve čtvrtek výběry přesáhly miliardu eur. Za celý týden z řeckého bankovního systému takto odteklo kolem 4,2 miliardy eur. Evropská centrální banka řeckým bankám musela podruhé v týdnu zvýšit limit nouzových úvěrů, které jsou pro ně jedinou náhradou za ubývající vklady.
Řecko a věřitelské instituce tlačí čas. Na konci měsíce mají Atény zaplatit Mezinárodnímu měnovému fondu ve sdružené splátce celkem 1,6 miliardy eur. A šéfka MMF Christine Lagardeová dala ve čtvrtek najevo, že fond termín neprodlouží.
Premiér Tsipras mezitím jednal s ruským prezidentem Putinem o možnosti dodávek řecké zemědělské produkce do Ruska, případnou ruskou finanční pomoc podlomené řecké ekonomice prý ale oba státníci neprobírali. Hovořili nicméně o možnosti energetické a investiční spolupráce.
Předtím ministři energetiky Ruska a Řecka podepsali dohodu o prodloužení plánovaného plynovodu Turkish Stream, který má dopravovat plyn z Ruska přes Černé moře do Turecka a až do Řecka. Moskva se bude podílet na financování projektu a bude jej vlastnit napůl s Aténami. Výstavba by měla začít příští rok a skončit v roce 2019.
Obavy z řeckého bankrotu způsobily v závěru týdne oslabení eura vůči většině předních světových měn. Investoři se pustili do nákupu dolaru považovaného za bezpečnou investici v době nejistoty.
Zdroj: ČTK
