Koho bude řecký bankrot bolet nejvíce
Úderem úterní půlnoci Řecko spadlo do takzvaného selektivního defaultu, když Atény Mezinárodnímu měnovému fondu neuhradily splátku dluhu ve výši zhruba 1,6 miliardy eur. Další věřitelé Řecka nyní čekají, zda Atény nepromeškají i splátky dluhů v jejich držení.
Největší expozici vůči řeckým dluhopisům má podle objemu bondů v držení Německo (86,6 miliardy eur), druhá v pořadí je Francie (66,3 miliardy eur) a první trojici největších věřitelů Řecka uzavírá Itálie (57,9 miliardy eur). Řecké bondy za více než deset miliard eur drží ještě Španělsko (39,5 miliardy eur), Nizozemsko (18,8 miliardy eur) a Belgie (11,6 miliardy eur).
Podle objemu držených dluhopisů v poměru k HDP by úplný řecký bankrot nejvíce zabolel Portugalsko (4,5 %) a Maltu (4,2 %), Slovinsko (4 %), Kypr (4 %) a Estonsko (3,9 %).
Expozice zahraničních bank vůči řeckému bankovnímu systému byla na konci loňského roku jen 46 miliard eur. V roce 2010 přitom dosahovala až 300 miliard eur, uvádí sever CNNMoney s odkazem na data Banky pro mezinárodní platby (BIS).
Aktuálně mají podle CNNMoney největší expozici vůči řeckému dluhu německé finanční domy (13,3 miliardy eur), následují banky ve Spojených státech (12,7 miliardy eur) a na třetím místě jsou britské finanční domy (12,2 miliardy eur).
Finanční instituce pracují s možností, že Řecko přestane své dluhy splácet, již nějakou dobu. Banky proto svá portfolia v posledních několika letech pročišťovaly a řeckého dluhu se ve velkém zbavovaly. Přechod Atén ze selektivního do absolutního defaultu by tak sice světový finanční systém zabolel, podle očekávání by ale dopady této události odezněly poměrně rychle.
Zdroj: Citigroup, CNNMoney
