Růst aktivity v sektoru služeb eurozóny v listopadu podle finálních dat zrychlil méně, než se čekalo

Údaje podle ekonomů signalizují, že růst ekonomiky eurozóny by ve čtvrtém čtvrtletí mohl zrychlit na 0,4 % z 0,3 % ve třetím kvartálu.

Indikátor se už déle než dva roky drží nad klíčovou padesátibodovou hranicí, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity. Konečná listopadová hodnota ale mírně zaostala za dříve zveřejněnými předběžnými výsledky, podle kterých se index vyšplhal na 54,4 bodu.

"Průzkum ukázal, že ceny účtované za zboží a služby druhý měsíc za sebou klesly. To podporuje obavy Evropské centrální banky (ECB) ohledně cenové stability," upozornil hlavní ekonom společnosti Markit Chris Williamson. "Zatím nejsou žádné známky toho, že by rychlejší hospodářský růst vytvářel inflaci," dodal.

Předpokládá se, že ECB ve čtvrtek přikročí k dalšímu uvolnění měnové politiky, aby tak podpořila hospodářský růst a inflaci v eurozóně. Statistický úřad Eurostat ve středu oznámil, že meziroční míra inflace v eurozóně zůstala v listopadu na říjnové úrovni 0,1 %. Cílem ECB přitom je, aby se meziroční tempo růstu spotřebitelských cen pohybovalo těsně pod dvěma procenty.

Evropská komise začátkem listopadu předpověděla, že ekonomika eurozóny v celém letošním roce stoupne o 1,6 %. Zlepšila tak svou předchozí prognózu, která celoroční hospodářský růst odhadovala na 1,5 %. V příštím roce počítá komise se zrychlením růstu na 1,8 %.

"Konečná data složeného PMI v eurozóně potvrzují zrychlení růstu. Akcelerace je signalizována u výstupu, nových zakázek i zaměstnanosti, zásoba rozpracovaných zakázek také vzrostla. To vše je signálem ekonomického růstu v posledním čtvrtletí. Nejrychleji podle tohoto ukazatele rostou Irsko, Španělsko, Německo a Itálie," napsala Dana Hájková, ekonomka České spořitelny.

Zdroj: ČTK, Bloomberg